Analýza a predikce bezpečnostních hrozeb a rizik v České republice

Mgr. Libor Frank, Ph.D.

Rigorózní práce

Analysing and Predicting Security Threats and Risks in the Czech Republic

Anotace:

Česká republika je státem, který se v současné době těší relativně vysokému bezpečnostnímu standardu. Tato skutečnost je mimo jiné výsledkem dlouhodobého úsilí v oblasti koncipování a provádění adekvátní bezpečnostní politiky státu. Česká republika vznikla v roce 1993 na pozadí dramatických a zásadních přeměn globálního bezpečnostního prostředí, jejichž důsledky spolu s novým faktory vyplývajícími z dalšího vývoje měly a mají dopad na úroveň bezpečnosti moderního českého státu a jeho občanů. Předpokladem úspěšné a efektivní bezpečnostní politiky státu je schopnost včas a správně vyhodnotit reálné či potenciální bezpečnostní hrozby a rizika. Výstupy z této analýzy jsou klíčovým podkladem pro volbu strategií zachování nebo zvyšování bezpečnosti referenčního objektu a jsou východiskem pro objektivní rozhodování, koncipování a stanovování priorit v oblasti bezpečnostní politiky. Dynamický vývoj bezpečnostního prostředí vyvolal potřebu přehodnocení úzce pojatých tradicionalistických přístupů ke studiu bezpečnosti, resp. ke studiu a vyhodnocování bezpečnostních hrozeb a rizik. V této souvislosti se v 90. letech výrazněji začíná prosazovat pojetí autorů tzv. kodaňské školy (COPRI - Copenhagen Peace Research Institute), která rozšiřuje předmět výzkumu bezpečnostních studií, zavádí nové prvky a postupy a lze se s ním setkat již i v současném českém odborném prostředí. Bezpečnostní studia (a analýza bezpečnostních hrozeb a rizik jako jejich součást) jsou v českém prostředí mladou a dynamicky se rozvíjející společenskovědní disciplínou, která se však potýkala a potýká s řadou problémů. Především v 90. letech se negativně projevuje absence nebo slabost tradice autonomního objektivního zkoumání bezpečnosti u nás, vlažný zájem politické rozhodovací sféry o jeho výstupy, nedostatečné pedagogicko-výzkumné institucionální zázemí, vznikající generační propast v rámci nepočetné bezpečnostní komunity, upřednostňování politické praxe před akademickým výzkumem atd. Tato aréna společenskovědního zájmu byla navíc poměrně dlouho zatížena absencí nebo nedostatečnou implementací vhodného konceptuálního rámce pro výzkum, nejednotností a konkurencí v přístupech ke zkoumání bezpečnosti, terminologickým chaosem apod. Předložená práce je příspěvkem k diskusi a pokusem o naznačení některých problémů dotýkajících se procesu analýzy a predikce bezpečnostních hrozeb a rizik v České republice. Autor se při zpracovávání této práce pokusil aplikovat vybrané prvky tzv. konceptuálního aparátu bezpečnostní analýzy kodaňské školy na popis české reality v oblasti analýzy a predikce bezpečnostních hrozeb a rizik. Kromě nastínění základních konceptuálních východisek je pozornost autora zaměřena především na oblast deskripce mechanismů a metod vyhodnocování hrozeb a rizik obvyklých v českém prostředí, jejich popis a klasifikaci, dvojí pojetí základní terminologie, místo analýzy a predikce bezpečnostních hrozeb v procesu tvorby bezpečnostní politiky a její odraz ve strategických koncepčních dokumentech České republiky, otázku sekuritizace a sekuritizačního pohybu v české společnosti, deskripci vybraných aktérů sekuritizace, stav výzkumu na poli bezpečnostních studií v České republice atd.

Abstract:

Česká republika je státem, který se v současné době těší relativně vysokému bezpečnostnímu standardu. Tato skutečnost je mimo jiné výsledkem dlouhodobého úsilí v oblasti koncipování a provádění adekvátní bezpečnostní politiky státu. Česká republika vznikla v roce 1993 na pozadí dramatických a zásadních přeměn globálního bezpečnostního prostředí, jejichž důsledky spolu s novým faktory vyplývajícími z dalšího vývoje měly a mají dopad na úroveň bezpečnosti moderního českého státu a jeho občanů. Předpokladem úspěšné a efektivní bezpečnostní politiky státu je schopnost včas a správně vyhodnotit reálné či potenciální bezpečnostní hrozby a rizika. Výstupy z této analýzy jsou klíčovým podkladem pro volbu strategií zachování nebo zvyšování bezpečnosti referenčního objektu a jsou východiskem pro objektivní rozhodování, koncipování a stanovování priorit v oblasti bezpečnostní politiky. Dynamický vývoj bezpečnostního prostředí vyvolal potřebu přehodnocení úzce pojatých tradicionalistických přístupů ke studiu bezpečnosti, resp. ke studiu a vyhodnocování bezpečnostních hrozeb a rizik. V této souvislosti se v 90. letech výrazněji začíná prosazovat pojetí autorů tzv. kodaňské školy (COPRI - Copenhagen Peace Research Institute), která rozšiřuje předmět výzkumu bezpečnostních studií, zavádí nové prvky a postupy a lze se s ním setkat již i v současném českém odborném prostředí. Bezpečnostní studia (a analýza bezpečnostních hrozeb a rizik jako jejich součást) jsou v českém prostředí mladou a dynamicky se rozvíjející společenskovědní disciplínou, která se však potýkala a potýká s řadou problémů. Především v 90. letech se negativně projevuje absence nebo slabost tradice autonomního objektivního zkoumání bezpečnosti u nás, vlažný zájem politické rozhodovací sféry o jeho výstupy, nedostatečné pedagogicko-výzkumné institucionální zázemí, vznikající generační propast v rámci nepočetné bezpečnostní komunity, upřednostňování politické praxe před akademickým výzkumem atd. Tato aréna společenskovědního zájmu byla navíc poměrně dlouho zatížena absencí nebo nedostatečnou implementací vhodného konceptuálního rámce pro výzkum, nejednotností a konkurencí v přístupech ke zkoumání bezpečnosti, terminologickým chaosem apod. Předložená práce je příspěvkem k diskusi a pokusem o naznačení některých problémů dotýkajících se procesu analýzy a predikce bezpečnostních hrozeb a rizik v České republice. Autor se při zpracovávání této práce pokusil aplikovat vybrané prvky tzv. konceptuálního aparátu bezpečnostní analýzy kodaňské školy na popis české reality v oblasti analýzy a predikce bezpečnostních hrozeb a rizik. Kromě nastínění základních konceptuálních východisek je pozornost autora zaměřena především na oblast deskripce mechanismů a metod vyhodnocování hrozeb a rizik obvyklých v českém prostředí, jejich popis a klasifikaci, dvojí pojetí základní terminologie, místo analýzy a predikce bezpečnostních hrozeb v procesu tvorby bezpečnostní politiky a její odraz ve strategických koncepčních dokumentech České republiky, otázku sekuritizace a sekuritizačního pohybu v české společnosti, deskripci vybraných aktérů sekuritizace, stav výzkumu na poli bezpečnostních studií v České republice atd.

Klíčová slova

security risk, threat, risk assesment, hrozba, riziko, bezpečnost, security

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 9. 2006

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 14. 9. 2006

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Rigorózní řízení / obor:
Politologie / Politologie