Vliv úrovně reprodukce na ekonomiku produkce selat

Bc. Dominika Semrádová

Diplomová práce

The Effect of the reproductive parameters on piglets production profitability

Anotace:

Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení reprodukční užitkovosti prasnic ve vybraném chovu s ohledem na ekonomiku produkce selat. A potvrzení nebo vyvrácení stanovené hypotézy, která zněla takto: u prasnic s vysokým počtem selat ve vrhu dochází vlivem vyčerpání ke snížení kondice prasnic během laktace, a tím ke zhoršení reprodukce na následujících vrzích. Literární rešerše se zabývá především plodností a faktory, které ji ovlivňují, dále se zabývá také mléčností a kondicí prasnic. Hypotéza byla ověřena u 93 prasnic z užitkového chovu. Záznamy o prasnicích byly staženy ze systému Cloudfarms, který na farmě používají k jejich evidenci. Získány byly informace o jejich zapouštění, porodech, velikostech vrhů, počtech živě a mrtvě narozených selat, počtu odstavených selat, výšce hřbetního tuku a podobně za celou dosavadní užitkovost prasnic. Prasnice byly hodnoceny podle počtu živě narozených selat, výšky hřbetního tuku a podle toho, zda byly kojné na první laktaci. Mezi prasnicemi s průměrně vyšším a nižším počtem živě narozených selat bylo prokázáno, že u prasnic s průměrně nižší počtem selat ve vrhu byla každá laktace o 1,26 dne delší. Pokud byly tyto prasnice kojné, byla každá jejich laktace oproti kojným prasnicím s vyšším počtem živě narozených selat o 2,82 dne delší. Další rozdíl byl u počtu mrtvě narozených selat, který byl průměrně vyšší u prasnic s vyššími počty živě narozených selat. A pak také byl v průměrné výšce hřbetního tuku, u prasnic s průměrně méně selaty byla výška hřbetního tuku 16,69 mm, u prasnic s více selaty pak 15,93 mm. Ovšem pro tyto dva ukazatele nebyl potvrzen statisticky význam. Kojné prasnice na 1. laktaci měly na druhých vrzích více selat než ostatní kojné prasnice, což je pravděpodobně zapříčiněno tím, že tyto prasnice mají delší dobu na regeneraci pohlavních orgánů, díky prodloužené laktaci. Ale za celoživotní užitkovost měly tyto prasnice v průměru selat méně. Prasnice, které byly kojné na 1. laktaci, měly každou laktaci o 1,25 dne kratší. Naopak prasnice, které nebyly kojné na 1. laktaci, měly za každou laktaci průměrně o 2,34 dne více neproduktivních dnů. Rozdíl v tomto ukazateli byl dokonce vysoce statisticky významný. U prasnic s nižší výškou hřbetního tuku bylo průměrně v každém vrhu o 0,44 živě narozeného selete více. Ovšem u těchto prasnic bylo i více mrtvě narozených selat ve vrhu, a to průměrně o 0,34 selat.

Abstract:

The aim of this thesis was to evaluate the reproductive performance of sows in selected breeding with regard to the economy of piglets production. And to confirm or refute the hypothesis that was as follows: in sows with a high number of piglets in a litter, the condition of the sows during lactation is reduced due to depletion, thereby impairing reproduction in subsequent litters. Literary research deals mainly with fertility and factors that influence it, it also deals with the dairy and the condition of sows. The hypothesis was verified in 93 sows from farm production. The sows' records have been withdrawn from the Cloudfarms system, which they use to register on the farm. There was information on their embedding, births, litter sizes, live and stillborn pigs, weaned piglets, back fat height, and the like. for the sow's past performance. The sows were evaluated by the number of live-born piglets, the height of the back fat, and whether they were breast-feeding on the first lactation. Among sows with an average higher and lower number of live-born piglets, it was shown that in sows with an average lower number of piglets in the litter each lactation was 1.26 days longer. If these sows were nursing, each lactation was 2.82 days longer than nursing sows with a higher number of live-born piglets. Another difference was in the number of stillborn pigs, which was on average higher in sows with higher numbers of live-born piglets. And then also at the average height of dorsal fat, for sows with an average of less piglets, the height of the dorsal fat was 16.69 mm, and for sows with more piglets 15.93 mm. However, there is no statistical significance for these two indicators. Breast-feeding sows at the first lactation had more piglets in the second litter than the other breast-feeding sows, which is probably due to the fact that these sows have a longer time to regenerate the reproductive organs, thanks to the elongated lacquer. But, for lifetime performance, these sows should average less piglets on average. Sows that were lactating for the first lactation were shorter by 1.25 days. On the contrary, in sows that were not breastfed on 1st lactation, on average, there were 2.42 days more unproductive days for each lactation, the difference in this indicator was even highly statistically significant. In sows with a lower back fat height, there was an average of 0.44 live-born piglets in each litter on average. However, in these sows there were more stillborn piglets in the litter, an average of 0.34 piglets.

Klíčová slova

prasnice, kondice, výška tuku, reprodukce

Keywords

sow, condition, fat height, reproduction

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Jaroslav Čítek, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Zootechnika / Živočišná produkce