Zkoumání příčin snižující se volební účasti ve volbách do Evropského parlamentu v letech 1994?2009 metodou kvalitativní komparativní analýzy

Mgr. Miroslav Frost

Bakalářská práce

Qualitative Comparative Analysis Employed in the Investigation of Decreasing Voter Turnout in the European Parliament Elections in 1994?2009

Abstract:

Tato práce zkoumá volební účast ve volbách do Evropského parlamentu (VEP) v letech 1994–2009 metodou Kvalitativní srovnávací analýzy rozšířenou v rámci teorie vágních množin (fsQCA). Zkoumanými případy jsou výsledky evropských voleb v rámci jednotlivých členských států v daném období. Pro teoretický popis na této úrovní zkoumání se obvykle využívají tzv. makroskopické teorie volební participace. Stručný nástin těchto teorií společně s rešerší odborné literatury věnující se specifické situaci volební účasti ve VEP je hlavní náplní první kapitoly.FsQCA je relativně nová, intenzivně rozvíjená metoda výzkumu založená na vyšetřování kombinací zvolených faktorů (podmínek) s cílem odhalit potenciální kauzální vztahy vedoucí k výskytu zkoumaného jevu. Základem analytické části metody je algoritmické zjednodušení (minimalizace) komplexních logických výrazů reprezentujících empiricky pozorované situace (nazývané případy) s cílem nalézt méně složitý přesto stále dostatečně výstižný kauzální popis situace. Principy fsQCA kombinující nástroje teorie vágních množin a booleovské algebry jsou vysvětleny v druhé kapitole. Zvláštní pozornost je věnována některým úskalím spojeným s využíváním numerických parametrů při řízení procesu minimalizace a posuzování nalezených řešení.Ve třetí části práce je metod fsQCA použita k identifikaci potenciálních kauzálních konfigurací pěti zvolených faktorů vedoucích k vysoké volební účasti ve VEP. Volební účast je vztažena k volební účasti v předchozích národních volbách prvního řádu. Pětice faktorů se silným vlivem na volební účast byla vybrána dle výsledků v literatuře. Jsou to povinná účast v hlasování, pozice VEP v rámci volebního cyklu národních voleb prvního řádu, podmínka prvních VEP v dané zemi, úroveň lidského rozvoje a kontext postkomunizmu. Vstupní data byla zpracována a kalibrována pro použití ve fsQCA.Je provedena jak globální analýza zahrnující všechny podmínky a případy, tak územně a časově omezené analýzy umožňující lepší vhled do zkoumané situace. Proces minimalizace je ovlivňován volbou numerických parametrů a zahrnutím konfiguracípodmínek, pro něž ve zkoumaném souboru neexistují empirické případy. Výsledky jsou zhodnoceny s využitím konfiguračních grafů („scatter plots“). Výsledky potvrdily povinné hlasování jako silnou individuální postačující podmínku v těch státech, kde je zavedeno, i v Itálii, kde bylo zrušeno krátce před prvními volbami zahrnutými v analýze. V postkomunistických zemích nebyla analýzami nalezena žádná postačující kauzální kombinace pro vysokou (relativní) volební účast. V ostatních členských státech se v globální analýze objevila kombinace prvních VEP konaných v blízkosti konce volebního cyklu národních voleb. V závěru práce je nastíněna možná interpretace trendu poklesu volební účasti v celoevropském měřítku využívající tyto výsledky.

Klíčová slova

volební účast, Evropský parlament

Keywords

Voter Turnout, European Parliament Election, Qualitative Comparative Analysis

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 29. 8. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 22. 1. 2015
• Vedoucí: Mgr. Karel Kouba, Ph.D., M.A.
• Oponent: PhDr. Jan Outlý, Ph.D.

Univerzita Hradec Králové

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Politologie / Politologie