Vnímání a hodnocení expozice průmyslovému hluku a dalším faktorům životního prostředí

Mgr. Markéta STANOVSKÁ

Disertační práce

Perception and evaluation of exposure to industrial noise and other environmental factors

Anotace:

Cíl: Hlavním cílem práce je vyhodnocení vlivu hluku z činností povrchového dolu Turów na exponované obyvatele s ohledem na subjektivní negativní účinky (obtěžování, rušení spánku), a to na základě hodnot získaných dlouhodobým monitoringem hluku a výsledku socio-akustické studie. Metodika: Socio-akustická studie byla založena na modifikovaném dotazníku projektu HAIE (Healthy Ageing in an Industrial Environment), osloveni byli všichni obyvatelé starší 15 let v exponované (220 obyvatel) a kontrolní oblasti (360 obyvatel). Spolehlivost dat byla ověřena studií reliability, důvody nízké návratnosti byly zjišťovány studií pro ne-respondenty. Naměřená data hlukového monitoringu (dlouhodobého i krátkodobého) na 2 měřicích místech byla propojena se subjektivními odpověďmi respondentů podle geo-lokalizovaných adres a byl vytvořen akustický model. Na základě údajů o vysoce rušeném spánku hlukem z důlní činnosti byla vypočtena populační atributivní frakce (AF) s 95 % intervalem spolehlivosti (IS). Analýza dat byla provedena užitím statistických testů na hladině významnosti 5 % v programu Stata v. 19. Výsledky: Celková návratnost byla 19,5 % (113 dotazníků), 27,3 % z exponované, resp. 14,7 % z kontrolní oblasti. Reliabilita dotazníku byla poměrně vysoká (Kappa index: 0,7-1,0). Na vnímání rizik mělo největší vliv bydliště v oblasti; v exponované oblasti byl statisticky významně hůře vnímán hluk z průmyslové činnosti (p = 0,030), stavební hluk (p = 0,005) a znečištění ovzduší (p = 0,024). Socioekonomické charakteristiky (pohlaví, věk, vzdělání, rodinný stav, ekonomická aktivita) a přítomnost chronického onemocnění nebyly příčinou percepčních rozdílů. Vysoká míra obtěžování hlukem byla zaznamenána i při hladinách hluku nepřekračujících stanovené hygienické limity. Pro subjektivně vysoce rušený spánek hlukem z důlní činnosti byla vypočtena populační atributivní frakce, AF = 10,9 % (95 % IS 11,9-33,8 %), která platí pro průměrnou ekvivalentní hladinu expozice hluku v noční době Ln < 40 dB. Závěr: Výsledky prokázaly, že vztah mezi objektivně naměřenými hodnotami hluku a subjektivní odezvou obyvatel není jednoznačně lineární. Míra obtěžování byla ovlivněna nejen samotnou hladinou hluku, ale také individuálními a kontextovými faktory. Práce byla podpořena projektem TA ČR č. SS05010044, jehož výstupem je "Metodika hodnocení vztahu expozice-odezva osob exponovaných v životním prostředí hlukem z důlní činnosti" publikovaná v roce 2025.

Abstract:

Objective: The main objective of the work is to evaluate the impact of noise from the Turów open-pit mine on exposed residents with regard to subjective negative effects (nuisance, sleep disturbance), based on the values obtained from long-term noise monitoring and the results of the socio-acoustic study. Methodology: The socio-acoustic study was based on a modified HAIE project questionnaire, all residents over 15 years of age in the exposed (220 residents) and control areas (360 residents) were addressed. The reliability of the data was verified by a reliability study, the reasons for the low return were identified by a study for non-respondents. The measured noise monitoring data (long-term and short-term) at 2 measuring points were linked to the subjective responses of respondents according to geo-localized addresses and an acoustic model was created. Based on the data on highly disturbed sleep by noise from mining activities, the population attributive fraction (AF) with a 95% confidence interval (CI) was calculated. Data analysis was performed using statistical tests at a significance level of 5% in the Stata v. 19 program. Results: The total response rate was 19.5% (113 questionnaires), 27.3% from the exposed and 14.7% from the control area. The reliability of the questionnaire was relatively high (Kappa index: 0.7-1.0). The perception of risks was most influenced by the location of residence in the area; in the exposed area, noise from industrial activities (p = 0.030), construction noise (p = 0.005) and air pollution (p = 0.024) were statistically significantly worse perceived. Socioeconomic characteristics (gender, age, education, marital status, economic activity) and the presence of chronic disease were not the cause of perceptual differences. A high level of noise annoyance was recorded even at noise levels not exceeding the established hygienic limits. For subjectively highly disturbed sleep due to noise from mining activities, a population attributive fraction was calculated, AF = 10.9% (95% CI 11.9-33.8%), which applies to an average equivalent noise exposure level at night Ln < 40 dB. Conclusion: The results showed that the relationship between objectively measured noise values and the subjective response of residents is not clearly linear. The level of annoyance was influenced not only by the noise level itself, but also by individual and contextual factors. The work was supported by the TA CR project No. SS05010044, the output of which is the "Methodology for evaluating the exposure-response relationship of people exposed in the environment to noise from mining activities".

Klíčová slova

environmentální hluk, dotazníkové šetření, důlní činnost, risk percepce, rušení spánku

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 31. 3. 2026

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Hana Tomášková, Ph.D.

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie / Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie