Rebellion and Mental Illness in The Bell Jar and The Catcher in the Rye

Mgr. Ivana Králiková

Bakalářská práce

Anotace:

Předmětem této práce je analýza hlavních postav dvou románů, Pod skleněným zvonem (The Bell Jar) Sylvie Plathové a Kdo chytá v žitě (The Catcher in the Rye) Jeroma Davida Salingera, jako mladých lidí vyrůstajících v poválečných Spojených státech amerických. Práce má definovat spojení mezi restriktivní společenskou atmosférou té doby a neúspěšným procesem iniciace těchto mladých lidí, který časem vyústí do duševní nemoci. Práce klade důraz na silně prosazované genderové stereotypy, které oba protagonisté v procesu utváření své identity vnímají jako značně problematické. Jako obzvláště tvořiví, vynalézaví a vnímaví mladí lidé, Esther Greenwoodová a Holden Caulfield považují očekávání své společnosti za omezující a často odporující jejich osobním cílům a touhám. Zatímco oba tyto stereotypní role odmítají, zdá se, že společnost jim nenabízí žádné alternativy, čímž je staví do neřešitelné pozice a vyvolává v nich pocity úzkosti a zoufalství. Analýza poukazuje na to, že tyto pocity jsou zesíleny neschopností protagonistů najít skutečnou pomoc a radu u institucí odpovídajících za iniciaci mladých lidí do společnosti, zejména vzdělávacích institucí a rodiny. Oba mladí lidé jsou v tomto zdrcujícím konfliktu svého já se světem zcela opuštěny. Brzo začnou vykazovat únikové chování a myšlenkové postupy určené k tomu, aby se izolovali od nesnesitelné reality, které čelí. Práce se snaží dokázat, že duševní choroba, která se u Esther a Holden časem rozvine, může být také chápána jako úniková strategie, způsob, jak se vyrovnat se společenskými restrikcemi. Úzkost, kterou Esther a Holden pociťují, zároveň slouží jako palčivá společenská kritika restriktivní atmosféry jejich historické doby.

Abstract:

This work analyses the main protagonists of two coming-of-age novels, The Bell Jar by Sylvia Plath and The Catcher in the Rye by Jerome David Salinger, as young people growing up in the early postwar America. The analysis deals with the connection between the restricting social atmosphere of the era and the young people’s unsuccessful initiation that eventually results in mental illness. The work stresses the harshly reinforced gender stereotypes of the period that prove very problematic in the process of the protagonists' identity formation. As particularly imaginative and perceptive young people, Esther Greenwood and Holden Caulfield find the expectations of their society stifling and often conflicting with their personal aspirations and desires. But while they refuse to accept the stereotypical roles, the society does not seem to provide them with any alternatives, thus putting them into an irresolvable position and causing feelings of anxiety and despair. The works argues that these feelings are intensified by the protagonists' inability to find effective help and guidance in the institutions responsible for the initiation of young people into the society, namely educational institutions and family. Both young people are left alone in this overwhelming conflict of self against the world. They begin to engage in a series of escapist behavior designed to detach themselves from the unbearable reality they face. The thesis argues that the mental illness they eventually develop can be seen as an escape strategy itself, a way of coping with the social restrictions. At the same time, their anxieties serve as an acute social commentary on the restrictive atmosphere of their historical period.

Keywords

The Bell Jar, Pod skleněným zvonem, Sylvia Plath, Esther Greenwood, The Catcher in the Rye, Kdo chytá v žitě, Jerome David Salinger, Holden Caulfield, social oppression, sociální útlak, gender roles, genderové role, gender stereotypes, genderové stereotypy, mental illness, duševní nemoc, postwar years, poválečná léta, America, Amerika, initiation, iniciace, society, společnost, identity formation, formování identity, parents, rodiče

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 5. 2013

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 10. 6. 2013
• Vedoucí: Mgr. Martina Horáková, Ph.D.
• Oponent: Mgr. Martina Bilá

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Filologie / Anglický jazyk a literatura