Klinický význam stanovení prostatického specifického antigenu a jeho volné frakce pro detekci karcinomu prostaty.

Michaela BURSÍKOVÁ

Bakalářská práce

The clinical significance of prostate specific antigen and its free fraction for detection of prostate cancer.

Anotace:

V současné době je stanovení prostatického specifického antigenu (PSA) a volného prostatického specifického antigenu (fPSA) využíváno k cílené detekci časných stádií karcinomu prostaty, spolu s dalšími parametry slouží také ke sledování průběhu již prokázaného onemocnění a efektu léčby. Cílem bakalářské práce je vypracovat rešerši na téma karcinom prostaty a benigní hyperplazie prostaty, popsat metody stanovení PSA a fPSA. Zpracovat naměřená data a vyhodnotit, ve které věkové skupině je nejvyšší počet požadavků na vyšetření PSA a zda jsou pacienti při zvýšené hodnotě PSA (dle věkové specifikace) dále laboratorně vyšetřováni. Naměřená data jsou dále zpracována ve třech vyslovených hypotézách. Teoretická část se zabývá poznatky o anatomické stavbě prostaty a fyziologických funkcích prostatické tkáně v organizmu. V této části jsou popsána onemocnění, která mohou prostatu postihovat. Pozornost je věnována onemocněním, která mohou způsobit elevaci laboratorně stanoveného prostatického specifického antigenu a jeho volné frakce. Mezi tato onemocnění patří záněty prostaty (prostatitidy), benigní hyperplazie prostaty a karcinom prostaty. Dále je popsána etiologie onemocnění, klinické příznaky, stádia onemocnění a diagnostický postup u pacientů, kteří přicházejí s podezřením na karcinom prostaty. V teoretické části je také popsáno laboratorní stanovení prostatického specifického antigenu, volného prostatického specifického antigenu a podmínky, které mohou ovlivnit preanalytickou a analytickou fázi jejich vyšetření. Jsou uvedeny i některé nové biochemické parametry, které by mohly v budoucnu doplnit nebo nahradit stávající laboratorní markery karcinomu prostaty. Tyto nové metody je však nutné podrobit dalším studiím. Následuje popis analytických systémů, které jsou vhodné k laboratornímu měření prostatického specifického antigenu a volného prostatického specifického antigenu. Je vysvětlen jejich princip měření a postup, jak probíhá analýza samotná. V závěru teoretické části jsou zmíněny možnosti sledování trendů laboratorních hodnot PSA u pacientů, kteří mají histologicky potvrzenou diagnózu karcinomu prostaty v bioptickém vzorku. Ke sledování nárůstu hodnot PSA se používá sledování PSA velocity (PSAV) a doubling time (čas zdvojení nárůstu PSA). Tyto metody neslouží k určení diagnózy karcinomu prostaty, mají pouze prognostický význam. Praktická část byla provedena v Klinických laboratořích Tábor a.s. Měření probíhalo v průběhu tří let (2011 2013) a byl vytvořen rozsáhlý soubor dat, který zahrnuje 11 357 vyšetření PSA a 2 074 fPSA. Výsledky jsou zaznamenány v příslušných grafech a tabulkách. Všechny naměřené hodnoty byly rozděleny do šesti skupin podle věku vyšetřovaných pacientů. V první skupině pacientů do 39 let bylo změřeno 243 PSA a 13 fPSA. V dalších věkových skupinách počet vyšetření postupně vzrůstal až do 69 let, v sedmém a osmém deceniu se počet vyšetření postupně snižoval. Počet provedených vyšetření v jednotlivých skupinách byl následující: 40 až 49 let 1305 PSA a 93 fPSA, 50 až 59 let 3462 PSA a 519 fPSA, 60 až 69 let 3852 PSA a 785 fPSA, 70 až 79 let 1941 PSA a 495 fPSA, nad 80 let 554 PSA a 162 fPSA. Data PSA vyšetření byla v každé skupině rozdělena podle cut-off hodnot, na PSA pod cut-off (v normě) a nad cut-off (mimo normu). Cut-off hodnota je pro každou věkovou skupinu rozdílná a zvyšuje se se vzrůstajícím věkem.

Abstract:

Currently, the determination of prostate-specific antigen (PSA) and free prostate-specific antigen (fPSA) has been used for a targeted detection of early stages of prostate cancer; together with other parameters this method enables the monitoring of the course of the already diagnosed disease and the treatment effect. The goal of the Bachelor's Thesis is to execute the literature search concerning prostate cancer and benign prostatic hyperplasia and to describe methods for determination of PSA and fPSA. In addition, to process the measured data and to assess in which age group the number of requests for PSA testing is highest and whether the patients with a higher value of PSA (based on the age specification) undergo any other laboratory tests. The measured data are further processed in terms of three formulated hypotheses. The theoretical part of the thesis deals with findings concerning the anatomical structure and physiological functions of prostatic tissue in a human organism. In this part, diseases, which may affect prostate, are described. The focus is on diseases, which may cause the elevation of laboratory-determined prostate-specific antigen and its free fraction. These diseases include prostatitides, benign prostatic hyperplasia and prostate cancer. In addition, the etiology of the disease, its clinical symptoms, stages and the diagnostic procedure in the patients coming with a suspicion of prostate cancer are described. The theoretical part also contains the laboratory method used to determine prostate-specific antigen, free prostate-specific antigen and conditions which might affect pre-analytical and analytical phases of their testing. Furthermore, some new biochemical parameters, which may supplement or replace the existing laboratory markers of prostate cancer in the future are provided. However, these new methods must be tested in additional studies. The aforementioned part is followed by a description of the analytical systems available for the laboratory measurement of prostate-specific antigen and free prostate- specific antigen. The principle of the measurement and the procedure of the analysis as such are explained as well. In the conclusion of the theoretical part, I provide an outline of the possibilities to monitor trends in PSA laboratory values in patients who were diagnosed with prostate cancer based on their bioptic samples histology. For the monitoring of an increase in PSA values, the monitoring of PSA velocity (PSAV) and doubling time (time necessary for PSA increase to double) are used. These methods are not to diagnose prostate cancer; they are important from the prognostic point of view only. The practical part was executed in Klinické laboratoře Tábor, a.s. The measurements were performed over a period of three years (2011 - 2013) and an extensive data set, which includes 11 357 PSA tests and 2 074 fPSA tests, was collected. The results are depicted in the respective diagrams and tables. All the measured values were divided into six groups depending on the age of the tested patients. In group one of patients younger than 39 years, 243 PSA and 13 fPSA were measured. In the remaining age groups, the number of tests increased gradually up to the age of 69 years; in the seventh and eighths decades of age the number of tests gradually decreased. The number of tests executed in individual groups was as follows: 40 to 49 years 1 305 PSA and 93 fPSA, 50 to 59 years 3 462 PSA and 519 fPSA, 60 to 69 years 3 852 PSA and 785 fPSA, 70 to 79 years 1 941 PSA and 495 fPSA, above 80 years 554 PSA and 162 fPSA. Dates of PSA tests were divided in each group depending on the cut-off values, into below cut-off PSA (values corresponding with the standard) and above cut-off PSA (values exceeding the limits of the standard). The cut-off value is different for each age group and increases with increasing age.

Klíčová slova

prostatický specifický antigen, volná frakce prostatického specifického antigenu, karcinom prostaty, benigní hyperplazie prostaty

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 5. 5. 2014

Zveřejnit od: 5. 5. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: MUDr. Milan Svoboda

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Specializace ve zdravotnictví / Zdravotní laborant