Vodstvo kraje

Území Moravskoslezského kraje patří převážně do povodí Odry, ta ústí do Baltského moře. Do Odry se postupně vlévají další významné řeky kraje. V Ostravě se setkává s řekou Opavou, které přitéká z Jeseníků, a řekou Ostravicí, jež pramení v Beskydech. Na soutoku s Olší, opouští Odra Českou republiku. Toto místo je nejnižším bodem Moravskoslezského kraje (195 m n. m.).

Velká přírodní jezera se v Moravskoslezském kraji nenacházejí. Vyskytují se zde ale rybníky a umělé přehradní nádrže. Rybníky dnes kromě chovu nacházejí uplatnění i v průmyslu. Slouží jako malé nádrže pro užitkovou vodu. Zvláštností jsou potom vodní plochy, které vznikly zatopením vytěžených území, poklesů vzniklých při dolování, nebo území s vývozem strusky a odpadu z těžby.

Zdejší přehrady slouží hlavně k zadržení vody a jako zásobárny pitné vody. Dnes často mají i rekreační význam. Mezi nejvýznamnější zdroje vody patří nádrž Šance a Morávka v Moravskoslezských Beskydech, a nádrž Kružberk v Nízkém Jeseníku. V kraji nalezneme zatím nejmladší přehradu ČR – Slezská Harta, její stavba byla dokončena 1997.

Do výstavby přehrad měly horské toky poměrně rozkolísaný průtok. Výstavba nádrží spolu s úpravou vodních toků člověkem umožnila toky regulovat a snížily tím výskyt a následky povodní.

Jako příklad toku, který byl upraven člověkem použijeme řeku Odru. Popíšeme si průběh jejího toku. Ten je zajímavý tím, že na některých místech byl Odře ponechán i její původní ráz a průběh koryta. Odra pramení v Oderských vrších, v tomto místě si zachovává svůj téměř původní stav. První regulace toku přicházejí se zástavbou, v městě Odry. Dále řeka protéká CHKO Poodří, v tomto úseku byl řece ponechán přirozený průběh plný meandrů a zákrut. Nalezneme zde i početná mrtvá ramena. Další protipovodňové regulace pak pokračují v Ostravě a v Bohumíně. U hranic řeka opět meandruje.

DDalší významnou řekou kraje je Opava. Ta vzniká soutokem Černé, Zlaté a Bílé Opavy ve Vrbně pod Pradědem. Poslední zmíněná zdrojnice je často navštěvována turisty. Bílá Opava protéká Karlovou Studánkou a před ní, v horském úseku, se na ní nacházejí peřeje a vodopády. Řeka Opava je vyhledávána vodáky, nabízí totiž 112 km sjízdný úsek řeky. Nejvýznamnějším přítokem Opavy je řeka Moravice, která pramení v Hrubém Jeseníku. Nesmíme také zapomenout na Beskydskou řeku – Ostravici, své jméno dostala podle charakteristického prudkého, ostrého toku. Její koryto vymezuje historickou hranici Moravy a Slezska. Na horním toku si řeka musela utvořit cestu mezi skalisky a vznikly zde peřeje. Ty jsou chráněny jako přírodní památka.

V kraji se vyskytují prameny léčivých minerálních vod. Dnes jsou v provozu lázně v Karlové Studánce, Lázně Darkov v Karviné a u Ostravy Sanatorium Klimkovice. Nalezneme zde ale i případ opuštěného lázeňského městečka – Jánské Koupele. První zmínky o zdejších léčivých pramenech pocházejí z 17. století a první lázeňské budovy se datují k začátku 19. století. Na přelomu 19. a 20. století zažívají lázně rozkvět. V roce 1989 se provozu ujímá soukromá firma. Lázně ale k roku 1993 ukončují provoz a dodnes celý komplex budov chátrá. Vybrané budovy Jánských Koupelí jsou i na seznamu kulturních památek.