Vliv potravy na vývoj chrousta maďalového (Melolontha hippocastani Fabr.)

Petr Čech

Bachelor's thesis

The effect of food on the development of the Forest Chockchafer (Melolontha hippocastani Fabr.)

Abstract:

Bakalářská práce vymezila v širších souvislostech vliv hmyzích fytofágů na les a krajinu a popsala možné dopady gradací na lesní společenstva ve středoevropských podmínkách v závislosti na druhu škůdce, potravní vazbě, četnosti výskytu přemnožení a stanovištních podmínek. Zhodnotila potravní nároky chrousta maďalového (Melolontha hippocastani Fabricius, 1801) a s potravou spojený vliv na fertilitu, orientaci při výběru potravy a působené škody. Stanovila vliv potravy (Quercus petraea (Matt.) Liebl.) ošetřené roztokem chloridu manganatého ve třech koncentracích na spotřebu potravy, mortalitu a fertilitu imág chrousta maďalového. Pro řešení využila laboratorní chov chrousta maďalového. Po žíru na dubu byl ze všech dřevin v chovu ch. maďalový v nejlepší kondici co se týče sledovaných parametrů a byla potvrzena schopnost ch. maďalového konat úživný žír na květech borovice. Ch. maďalový na zvýšený obsah manganu v potravě reagoval negativně a Mn měl prokazatelný vliv na aktivitu, ekologii a fyziologii chrousta. Přes svoje obranné mechanismy - vylučování manganu trusem (až 24 110 mg.kg-1) a začleňování do částí těla, které se neúčastní fyziologických procesů (až 430 mg.kg-1) – reagoval ch. maďalový zkrácenou dobou žíru (u samic o osm a půl dne), snížením příjmu potravy (až na pětinu) a sníženou plodností, kdy ve variantě s koncentrací 17 700 mg.kg-1 manganu v potravě nebyly samice schopné kladení vajíček vůbec. Redukce plodnosti vlivem zvýšené koncentrace manganu v potravě nastala už ve variantě T1, kdy počet nakladených vajec klesl na čtvrtinu. Dle sledovaných parametrů chovu byla překonána hranice toxicity tohoto prvku pro ch. maďalového a dosaženo mj. také snížení plodnosti samic.

Abstract:

This thesis defined impact of insect species on forest and landscape in broader context and described possible impacts of their gradations on forests in the central Europe in connection with pest species, its food preferences, overpopulation occurrence and local conditions. The research evaluated food requirements of Forest Chockchafer (Melolontha hippocastani Fabricius, 1801) and food-connected impact on fertility, food preference and caused damage. The theses also determined the influence of food (Quercus petraea (Matt.) Liebl.) treated with manganese chloride solutions in three concentrations on food consumption, time of adult activity and fertility of adult specimens of Forest Chockchafer. It was necessary to use laboratory breeding to get desired data. After feeding on the oak, the Forest Chockchafer was in the best condition in terms of monitored parameters and the ability of survival on pine blossoms was proven. Reaction of Forest Chockchafer on increased amount of manganese was negative and manganese had also influence on its activity, ecology and physiology. Despite its defence mechanisms - excretion of manganese (up to 24 110 mg.kg-1) in the material of excrement and integration to its own body parts not participating on its physiology processes (up to 430 mg.kg-1) - impact on Forest Chockchafer adults was shown by shorter feeding period (by eight and a half day for female specimens), decreased food intake (down to one fifth) and reduced fertility. While in the case of treatment T1 the fertility was reduced down to one fourth, with manganese concentration in the diet 17 700 mg.kg-1 (treatment T3) female specimens were not able to lay eggs at all. The toxicity limit for Forest Chockchafer was exceeded and female fertility was reduced.

Keywords

potrava, aktivita, fertilita, mangan, fytofág

Keywords

food, activity, manganese, phytophagous, fertility

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 4. 5. 2020

Thesis defence

• Supervisor: prof. Ing. Emanuel Kula, CSc.

Mendel University in Brno

Faculty of Forestry and Wood Technology

Bachelor programme / field:
Landscaping / Landscaping