Efekty revitalizací malých vodních toků v Praze a národním parku Šumava

Tereza Tylerová

Diplomová práce

River restoration effects in Prague and Sumava National Park

Anotace:

Tako práce si dala za úkol získat informace o povědomí veřejnosti o ekosystémových službách, existenční hodnotě toku a vztahu k toku obecně. Pro seznámení se s konceptem ekosystémových služeb jsem nejprve absolvovala online studijní kurz „Ecosystem Services: a Method for Sustainable development., který dal základ pro zpracování rešerše. V praktické části práce byly vymezeny dvě lokality jako zástupci přírodního i urbánního prostředí, na každé lokalitě byly vybrány tři toky. Konkrétně byl vybrán potok Hučina, Žlebský potok a Jedlový potok nacházející se na území NP Šumava a potok Botič, Rokytka a Šárecký potok na území hlavního města Prahy. Pro popsání stavu toku jsem použila hydromorfologické hodnocení dle Šindlara, HMS v jednotlivých úsecích toků kolísal mezi 38,2 – 42,5 % (regulované toky), 8,6 – 75,1 % (regulované nivy) a mezi 25,2 – 100 % (revitalizované toky), 43,8 – 99 % (revitalizované nivy). V rámci botanického průzkumu jednotlivých lokalit se ukázal HM stav jako jeden z faktorů, na který pozitivně reagují mokřadní i ostatní druhy rostlin a až na výjimky se potvrdilo, že lepší HM stav znamená větší pokryvnost mokřadních rostlin na daném území i celkové zvýšení počtu přítomných taxonů rostlin. Rozsah revitalizace se ukázal také jako důležitý, zejména v urbánním prostředí je problémem stav nivy, která ve dvou případech ze tří nedosáhla dobrého HM stavu. Hlavní vliv na to má fakt, že koryta jsou často hlubší a neumožňují pravidelný rozliv toku do nivy a také pravidelné sekání nivy, které znemožňuje rozvoj typických nivních společenstev. Pro sociologické dotazníkové šetření v práci byly vytvořeny autorské obrázky technikou akvarelu, které následně respondenti hodnotily jako ve škole, podle toho, jak hezká krajina na obrázku je a jak může být užitečná pro člověka a přírodu. Ve výsledcích z dotazníkového šetření se ukázalo, že respondenti v Praze ani na Šumavě neupřednostňují estetické ekosystémové funkce na úkor ostatních ekosystémových funkcí, a zároveň hodnotili obrázky přírodnějšího rázu lépe z estetického hlediska i užitečnosti, tento trend ovšem platí jen do určité míry přírodnosti. Zejména na území NP Šumava vzbuzují některá revitalizační opatření negativní emoce mezi obyvateli tamních vesnic a měst. Výsledky této práce jsou současně také pilotním testem pro metodiku hodnocení revitalizací malých vodních toků, na kterou bude možné navázat v budoucnosti v pracích podobného tématu.

Abstract:

The work took the task of gathering information on the awareness regarding ecosystem services, the existence value of the streams and the relationship with the streams in general along the common population that occurs around such places on a daily basis. To learn about the concept of ecosystem services, I first took an online study course "Ecosystem Services: a Method for Sustainable development. which provided the basis for the research. In the practical part of the thesis, two sites were identified as representatives of the natural and urban environment, and three streams were selected at each site. Specifically, the Hučina, Žlebský and Jedlý brooks located in the territory of the Šumava National Park and the Botič, Rokytka and Šárecký brooks in the territory of the capital city of Prague were selected. To describe the condition of the streams I used the hydromorphological assessment according to Šindlar, the HMS in individual stream sections varied between 38.2 - 42.5% (regulated streams), 8.6 - 75.1% (regulated floodplains) and between 25.2 - 100% (revitalised streams), 43.8 - 99% (revitalised floodplains). Within the botanical survey of each site, HM condition emerged as one of the factors to which wetland and non-wetland plant species respond positively, and with few exceptions, it was confirmed that better HM condition means greater wetland plant cover in a given area as well as an overall increase in the number of plant taxa present. The extent of revitelisation has also proved important, particularly in urban environments the condition of the floodplain is an issue, with two out of three cases failing to achieve good HM condition. This is mainly due to the fact that the channels are often deeper and do not allow for regular spilling of flow into the floodplain, and also to regular grass cutting of the floodplain which prevents the development of typical floodplain species. For the sociological questionnaire survey in this thesis, original pictures were created using watercolour techniques, which were then evaluated by the respondents as in school, according to how nice the landscape in the picture is and how useful it can be for people and nature. The results from the questionnaire survey showed that respondents in Prague and Šumava did not favour aesthetic ecosystem functions to the detriment of other ecosystem functions, and at the same time they rated pictures of a more natural character better in terms of aesthetics and usefulness, but this trend only applies to a certain degree of naturalness. Particularly in the area of Šumava NP, some revitalisation activity arouse negative emotions among the inhabitants of the local villages and towns. The results of this work are also a pilot test for a methodology for evaluating the revitalisation of small watercourses, which can be built upon in future work on similar topics.

Klíčová slova

revitalizace vodních toků, ekosystémové služby, modrá infrastruktura, Národní park Šumava, Praha

Keywords

river restoration, ecosystem services, blue infrastructure, national park Šumava, Prague

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 22. 3. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 18. 5. 2023
• Vedoucí: Mgr. Ondřej Simon, Ph.D.
• Oponent: Martin Sucharda, Ing.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta životního prostředí

Magisterský studijní program / obor:
Inženýrská ekologie / Ochrana přírody