Vznik sekundárních nádorů po ozáření pro karcinom prsu

Denisa SUKOVÁ

Bakalářská práce

Secondary tumors after irradiation for carcinoma of the breast

Anotace:

Jedním z nejčastěji se vyskytujících nádorů u žen je karcinom prsu. Incidence karcinomu prsu je veliká a jeho výskyt stoupá po 50. roce věku. V roce 2009 bylo nově diagnostikováno 5 975 žen. I přes fakt, že je léčba karcinomu prsu obzvláště v raných stádiích velmi úspěšná, zůstává karcinom prsu nadále nejčastější onkologickou příčinou smrti u žen. V roce 2009 podlehlo tomuto zhoubnému onemocnění 1 607 žen. Hlavní léčebnou modalitou je chirurgická léčba. Karcinom prsu je středně chemosenzitivní a radiosenzitivní, z čehož vyplývá možnost léčby za pomoci chemoterapie i radioterapie. Mezi další léčebné modality patří léčba hormonální a biologická. Radioterapie je medicínský obor, který využívá účinků ionizujícího záření k léčbě maligních i benigních onemocnění. Při aplikaci ionizujícího záření musejí být dodržovány toleranční dávky orgánů a tkání. Následkem překročení těchto tolerančních dávek je vznik závažných změn a komplikací snižujících kvalitu života. Protože se prodlužuje doba přežívání onkologicky nemocných, stává se více důležitým studium pozdních účinků onkologické léčby. Jedním ze závažných pozdních nežádoucích účinků je vznik sekundárního nádoru. Praktická část práce je zaměřena na problematiku radiačně indukovaných nádorů u žen, které byly radioterapeuticky léčeny pro karcinom prsu. Výzkumný soubor tvoří pacientky, které byly v letech 2000?2004 ozařovány v nemocnici v Českých Budějovicích. Celkový soubor tvoří 516 pacientek, které byly ozářeny na oblast prsu či hrudní stěny. U těchto pacientek jsem sledovala případný vznik duplicitního nádoru, jeho lokalizaci, typ a dobu latence. Dále jsem se zaměřila na výpočet relativního rizika. Po ukončení léčby zářením vznikl sekundární nádor u 32 pacientek, tj. u 6,2 %. U jedné z pacientek byly zjištěny dva nové nádory, celkem tedy bylo diagnostikováno 33 sekundárních nádorů. Nejvíce zastoupenými typy z nově vzniklých nádorů byly karcinomy druhostranného prsu a nemelanomové kožní nádory (bazaliomy). Oba typy nádorů byly zastoupeny v počtu sedm. Dále bylo zjištěno šest nádorů plic, tři nádory rekta a po dvou případech nádory hrdla děložního, ledvin a močového měchýře. Kromě toho byl jednou zjištěn duplicitní nádor mozku a mozkových plen, myelom, nádor štítné žlázy a nádor těla děložního. Duplicitní nádory byly v 58 % případů lokalizovány mimo ozařovanou oblast. V ozařované oblasti byly zjištěny celkem čtyři z šesti nově vzniklých karcinomů plic, tři ze sedmi nově vzniklých nádorů kůže a sedm nádorů v kontralaterálním prsu. Doba latence do vzniku duplicitních nádorů se pohybovala od dvou do dvanácti let. Medián doby latence činil sedm let. Do pěti let od ozáření vzniklo celkem 14 sekundárních nádorů, tj. 42 % z celkového počtu. Nejvíce duplicitních nádorů vzniklo do deseti let po ozáření. V této kategorii bylo diagnostikováno 17 duplicit, tj. 52 %. U jednoho typu nádoru (3 %), nádor mozku a mozkových plen, činila doba latence 12 let. Dále jsem se zabývala výpočtem relativního rizika. Zjištěné hodnoty relativního rizika byly pro všechny typy nádorů větší než 1. Nejnižší hodnota relativního rizika byla zaznamenána u nádoru kůže, kde činila 1,939. Naopak nejvyšší hodnotu relativního rizika jsem zaznamenala u novotvaru těla děložního. Zde dosahovalo relativní riziko hodnoty 48,78. Tímto výpočtem relativního rizika jsem potvrdila hypotézu, že po ozáření nádoru prsu je vyšší počet duplicitních nádorů ve srovnání s výskytem nádorů v běžné populaci. I přes zvýšené hodnoty relativního rizika je přínos radioterapie v onkologické léčbě nezastupitelný. Při použití radioterapie je však nu

Anotace:

tné s jistým rizikem vzniku pozdějších komplikací počítat.

Abstract:

One of the most common cancers in women is breast cancer. The incidence of breast cancer is great and its incidence increases after 50 years of age. In 2009, 5,975 women were newly diagnosed. Despite the fact that the treatment of breast cancer, especially in its early stages, is very successful, breast cancer still remains the leading cause of cancer death in women. In 2009, 1,607 women succumbed to this pestilential disease. The main treatment modality is surgical treatment. Breast cancer is moderately chemosensitive and radiosensitive, which suggests a potential treatment using chemotherapy and radiotherapy. Other treatment modalities include hormonal and biological therapies. Radiotherapy is a medical discipline that uses ionizing radiation to treat malignant as well as benign diseases. When applying ionizing radiation, tolerance doses of organs and tissues must be observed. As a result of exceeding the tolerance doses, significant changes and complications reducing the quality of life arise. Because the survival rate of cancer patients is increasing, the study of late effects of cancer treatment is becoming more important. One of the serious late side effects is the formation of secondary tumour. The practical part of the thesis focuses on the issues of radiation-induced tumours in women who have been treated with radiotherapy for breast cancer. The research group consists of patients who were exposed to radiation at a hospital in České Budějovice between 2000 and 2004. The entire group included 516 patients who were exposed to radiation aimed to the breast or chest wall. I monitored in these patients the eventual formation of a duplicate tumour, its location, type, and latency time. I also focused on the calculation of relative risk. After the completion of radiation therapy, a secondary tumour formed in 32 patients, i.e. 6.2 %. Two new tumours were found in one of the patients, the total of 33 secondary tumours was diagnosed. The most frequent types of newly formed tumours were cancers of contralateral breast and non-melanoma skin cancers (basal cell epithelioma). Both tumour types were represented in the number of seven. Furthermore, six lung tumours, three rectal tumours, and two cases of cervical, kidney and bladder tumours were found. In addition, a duplicate tumour of the brain and the meninx, a myeloma, a thyroid tumour, and an endometrial tumour were found. 58 % cases of duplicate tumours were located outside the irradiated areas. Four of the six newly formed lung tumours, three of the seven newly formed skin tumours, and seven tumours in the contralateral breast were identified in the irradiated areas. Latency time till the formation of duplicate tumours ranged from two to twelve years. The median of the latency time was seven years. Within five years after irradiation a total of 14 secondary tumours formed, i.e. 42 % of the total. Within ten years after irradiation most of the duplicate tumours formed. 17 duplicates were diagnosed in this category, i.e. 52 %. 52 %. In one type of cancer (3 %), brain tumour, and meninges, the latency time was 12 years. Furthermore, I calculated relative risk. The values of relative risk determined were greater than 1 for all types of tumours. The lowest value relative risk was observed in skin cancer, which was 1,939. On the other hand, the highest value of the relative risk was observed in endometrial neoplasm. The value of relative risk reached 48.78. Through this calculation of relative risks I confirmed the hypothesis that after irradiation of breast cancer there is an increasing number of duplicate tumours in comparison with the occurrence of tumours in the general population. Despite the increased values of relative risk, the benefits of radiotherapy in cancer treatment are irreplaceable. When using radio therapy, it is necessary to count with some risk of late complications.

Klíčová slova

karcinom prsu, nežádoucí účinky radioterapie, radioterapie, sekundární nádory

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 5. 2013

Zveřejnit od: 2. 5. 2013

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: MUDr. Hana Šiffnerová, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Specializace ve zdravotnictví / Radiologický asistent