Vliv výživy na duševní zdraví

Matěj Krsek

Bakalářská práce

Influence of nutrition on a mental health

Anotace:

Po letech 2019-2021, kdy byl celý svět sužován pandemií Covid-19, vzrostla prevalence lidí s mentální poruchou v USA a mnoha evropských státech včetně České republiky na hodnoty přes 20 %. I přes usilovnou práci vědců a lékařů v posledních desetiletích léčba mentálních poruch stále nedosahuje uspokojivých výsledků. Mezi nejúčinnější způsoby léčby spadá psychoterapie a užívání psychofarmak, respektive jejich kombinace. Další možnosti léčby představují například elektrokonvulzivní terapii, biofeedback, aromaterapii, meditaci, nebo jógu, avšak ty jsou většinou využívány až při neúšpěšné léčbě pomocí psychoterapie a psychofarmak. Tato bakalářská práce se pouští do komplexní literární rešerše zkoumající souvislosti mezi výživou a duševním zdravím se zaměřením na vybrané živiny, které se podílejí na depresivních, úzkostných a bipolárních poruchách. Práce začíná představením dosavadních znalostí o duševním zdraví, kde prochází dělení mentálních poruch dle mezinárodní klasifikace nemocí, jejich rizikové faktory, diagnostiku a léčebné postupy. Dále byly vybrány 4 živiny, omega-3 mastné kyseliny, vláknina a vitamin D pro své účinky týkající se snížení zánětu v organismu. V neposlední řadě se práce zabývá cukry, které mohou zánětlivost organismu, jeden z rizikových faktorů mentálních poruch, zvýšit. Z vědecké literatury vyplývá, že velké části světové populace by ve prospěch celkového zdraví prospělo zvýšit příjem EPA a DHA, vlákniny a vitaminu D, stejně tak jako že pacienti s depresivními poruchami a/nebo úzkostnými poruchami mají z pravidla nižší příjem EPA a DHA a vlákniny, nižší krevní hladiny kalcidiolu (metabolitu vitaminu D) a vyšší příjem cukrů než zdraví jedinci. I pacienti s bipolární poruchou mívají oproti zdravým subjektům nižší krevní hladiny kalcidiolu. Zejména v otázce vlivu výživy na bipolární poruchu je třeba realizovat další výzkum.

Abstract:

After the years 2019-2021, when the entire world was plagued by the Covid-19 pandemic, the prevalence of people suffering from any mental disorder in the United States of America and many European countries, including the Czech Republic, increased to values over 20%. The way people eat can affect our mental health through indirect pathways such as increasing inflammation, dysregulating hormone production, or nourishing the gut microbiota, and insufficient/excessive intake of certain nutrients can thus be a risk factor for some mental disorders. The first part of the work presents current knowledge in the field of mental disorders, from the definition of individual diseases based on the international classification of diseases, through risk factors such as social isolation and the use of psychoactive substances, to diagnosis and various methods of their treatment. The second, main part of the thesis discusses specific nutrients and their influence on, according to statistics, the most common mental disorders, i.e. depressive disorders, anxiety disorders and bipolar disorder. Those nutrients were selected, about which a sufficient amount of relevant professional literature is published with a suitable methodology, i.e. omega-3 fatty acids (EPA and DHA), sugars, fiber and vitamin D. The first insight of the work is that a large part of the world's population would benefit general health benefited from increasing the intake of EPA and DHA, fiber and vitamin D. The second finding is the finding that patients suffering from depressive disorders and/or anxiety disorders generally have a lower intake of EPA and DHA and fiber, lower blood levels of calcidiol (vitamin D metabolite) and higher intake of sugars than healthy individuals. Likewise, patients suffering from bipolar disorder tend to have lower blood levels of calcidiol than healthy subjects. In particular, further research needs to be carried out on the question of the influence of nutrition on bipolar disorder.

Klíčová slova

mentální poruchy, omega-3 mastné kyseliny, cukry, vláknina, vitamin D

Keywords

mental disorders, omega-3 fatty acids, sugars, fiber, vitamin D

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 30. 5. 2024
• Vedoucí: Ing. Zuzana Hroncová, Ph.D.
• Oponent: Roman Švejstil, Ing.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program:
Výživa a potraviny