Vliv pravidelné pohybové aktivity na vybrané funkční parametry kardiovaskulárního systému a rizikové faktory ischemické choroby srdeční: využití akcelerometru při monitoraci pohybové aktivity

MUDr. Jan BAJOREK

Disertační práce

The effect of regular physical activity on selected function parameters of cardiovascular system and risk factors for ischaemic heart disease: using of accelorometer for physical activity monitoring

Anotace:

Cíle práce: 1. Stanovení habituální pohybové aktivity a energetického výdeje u pacientů s ICHS s využitím akcelerometru 2. Zjistění ochoty pacientů s ICHS ke zvýšení pohybové aktivity: a/ určením podílu pacientů akceptujících program zvýšené pohybové aktivity v domácím prostředí z celkového počtu edukovaných oslovených pacientů b/ určením podílu pacientů, kteří se dostavili minimálně k 1. kontrole a u kterých na základě záznamu akcelerometru došlo po sledované období ke zvýšení energetického výdeje 3. Ověření efektu zvýšení pohybové aktivity na vybrané funkční parametry oběhového systému a rizikové faktory ICHS (spiroergometrie, echokardiografie, metabolické a zánětlivé laboratorní ukazatele) 4. Obecné zhodnocení přínosu akcelerometru pro monitoraci pohybové aktivity Přehled problematiky: V této části jsou shrnuty současné poznatky o vlivu pohybové aktivity na rizikové faktory ICHS a prognozu pacientů, uveden souhrn doporučení pro provádění pohybové rehabilitace a popsána současná problematika ochoty pacientů účastnit se a setrvat v rehabilitačním programu (compliance) a možnosti ji ovlivnit v rámci programu domácí rehabilitace s využitím různých pomůcek. Závěrem je řešena otázka energetického výdeje během rehabilitace a jeho posuzování akcelerometrem. Metodika: V metodice je popsán způsob náboru pacientů s ICHS do studie včetně indikací a kontraindikací zařazení do studie. Součástí vstupního vyšetření bylo stanovení BMI, provedení echokardiografie (rozměry, systolická a diastolická funkce levé komory), spiroergometrie (VO2max, parametry submaximální zátěže a tepová frekvence na úrovni anaerobního prahu), odběr krve ke stanovení metabolických (lipidogram, insulinová resistence) a zánětlivých (CRP, interleukiny, leptin, adiponektin) markerů a týdenní monitorace akcelerometrem. Po vstupním vyšetření byli pacienti zařazeni do programu pohybové rehabilitace v domácím prostředí s využitím krokoměru nebo sporttesteru. Kontrolní vyšetření identické se vstupním bylo provedeno za 3 . měsíce a dle zájmu pacientů dále v 6., 9. a 12. měsíci. Ke statistickému vyhodnocení byly použity parametrické (t- test) a neparametrické (Wilcoxon) testy. Soubor: Z 320 oslovených pacientů souhlasilo se zařazením do rehabilitačního programu 61 (19%) pacientů průměrného věku 58?8,3 let, 54 (88,5%) mužů a 7 (11,5%) žen. Manifestací ICHS byl u 24 (39%) pacientů STEMI , u 23 (38%) NSTEMI a u 14 (23%) AP. Průměrný BMI souboru byl 28,4?2,6 , průměrná EF 56?6% . Na kontrolu po 3. měsících se dostavilo 34 (56%) pacientů, z nichž 22 užívalo k monitoraci krokoměr a 12 akcelerometr. Výsledky: 1.ochota pacientů zúčastnit se a setrvat ve studii (compliance): a/Ochota pacientů zúčastnit se programu doma prováděné pohybové aktivity byla nízká a ve shodě s podobnými studiemi. Z 320 oslovených s účastí v rehabilitaci souhlasilo 61( 19%). b/ Compliance pacientů k rehabilitačnímu programu byla rovněž relativně nizká a výrazně se snižovala v půběhu času. Z 61 pacientů se k dalším kontrolám dostavilo po 3 měsících 34 pacientů (56%), po 6 měsících 24 (39%), po 9 měsících 14 (23%) a po 12 měsících 5 pacientů (8%). Po 3 měsících dodalo ze 34 pacientů, kteří se dostavili na kontrolu, záznamy 22 pacientů (64% z 34) a z nich byla adekvátní pohybová aktivitita u 14 pacientů (64% z 22). Adekvátní pohybovou aktivitu bylo tedy na základě automonitorace pohybové aktivity pacienty možno prokázat u 41% pacientů setrvavších ve studii (14 z 34). Akcelerometrické záznamy byly vyhodnotitelné u 23 pacientů (70%). Ani u jednoho z pacientů nebyl monitorovaný aktivní energetický výdej nižší než doporučených 1000 kcal/týden. U dvou pacientů (6%) byl nižší než u přísnější normy 210

Anotace:

0 kcal/ týden. 2. habituální pohybová aktivita sledovaného souboru: Habituální pohybová aktivita souboru byla relativně vysoká. Pohyb lehké a střední intenzity byl u tohoto souboru v průměrné délce trvání 1 hodiny a 21 minut denně, což odpovídá energetickému výdeji

Klíčová slova

ishemická choroba srdeční, pohybová aktivita, ochota, ambulantní sledování, rizikové faktory

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 3. 2011

Zveřejnit od: 30. 3. 2011

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 26. 9. 2012

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Vnitřní nemoci / Vnitřní nemoci