Vliv systému hnojení na výnos ozimé pšenice

Eva Větrovcová

Bakalářská práce

Effect of fertilization system on winter wheat yield

Anotace:

Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit vliv systému hnojení na výnos ozimé pšenice, dále byly zahrnuty parametry jako je sklizňový index, obsah dusíku a dusíkatých látek v zrnu pšenice, odběr dusíku zrnem i slámou a sklizňový index dusíku. V práci byly použity vzorky ze dvou lokalit. Prvním stanovištěm byla pšenice ozimá z lokality Praha-Suchdol, kde se plodina pěstuje již od podzimu roku 1996 v tříletém cyklu s bramborami a jarním ječmenem. Bylo zde porovnáváno šest variant hnojení, kterými byly 1. kontrola-nehnojená varianta, 2. hnůj, 3. minerální dusík se slámou, 4. polovina minerálního dusíku společně s hnojem, 5. NPK hnojení a 6. hnojení pouze s minerálním dusíkem. Minerální hnojiva obsahující fosfor a draslík se aplikují na podzim pro všechny druhy plodin. Dávka dusíku je u pšenice rozdělena do dvou fází. První část se aplikuje jako regenerační přihnojení a druhá část jako produkční přihnojení. V rámci hnojení samotným dusíkem, NPK hnojením a ½ hnoje+dusíku byla použita následující minerální hnojiva N – LAV (27 % N), P – trojitý superfosfát (21 % P), K – draselná sůl (50 % K). Druhým stanovištěm byla pšenice ozimá pěstovaná na třech pozemcích z rodinného podniku AGRO Semeč, která byla hnojena následujícími hnojivy: NPS 8-30-27, Urea 46, Sulfogranulát, LAD-27 % N. Výnosotvorné prvky v oblasti Semeč byly posuzovány pod stejným systémem hnojení. Nejvyšší výnos zrna byl zjištěn na variantě NPK (11,47 t/ha) a nejvyšší výnos slámy na variantě N+sláma (11,48 t/ha). Výnos na pozemcích ze Semče se pohyboval v rozmezí od 11,74 t/ha do 13,39 t/ha. Jednotlivé hnojení na sklizňový index nemělo žádný vliv, jelikož na všech variantách i pozemcích dosáhl téměř totožných výsledků. Nejvyšší vliv na odběr dusíku zrnem měla varianta hnojená pouze dusíkem (200,9 kg N/ha) a její nárůst oproti kontrole byl 210,5 %. Nejmenší vliv na odběr dusíku zrnem měla varianta hnojena pouze hnojem a při srovnání s kontrolou se jednalo o nárůst 19,9 %. U odběru dusíku slámou se jednalo o největší nárůst na variantě N+sláma (59,9 kg N/ha), oproti kontrole zde došlo k 415% nárůstu. Nejmenší vliv na odběr dusíku slámou nastal na variantě hnůj a oproti nehnojené variantě měl nárůst 21,5 %. Při použití alespoň částečného hnojení s minerálním dusíkem došlo ke zvýšení výnosu a odběru dusíku zrnem a slámou. V Semči byl odběr dusíku zrnem v rozmezí od 191,2 kg N/ha do 241,6 kg N/ha a u slámy v rozmezí od 17,2 kg N/ha do 21,6 kg N/ha. Nejvyšší obsah dusíku a dusíkatých látek byl zjištěn na variantách N+sláma a N. Nejmenší hodnota sklizňového indexu dusíku byla zjištěna na variantách N+sláma (0,77) a N (0,78), jinak všechny varianty měly hodnotu vyšší než 0,8.

Abstract:

The aim of the bachelor´s thesis was to evaluate the effect of fertilization system on winter wheat yield, parameters such as harvest index, nitrogen and nitrogenous content of wheat grain, nitrogen uptake by grain and straw, harvest index od nitrogen were also included. Samples from two locations were used in this study. The first location was winter wheat from Prague-Suchdol, where the crop has been grown since autumn 1996 in a three-year cycle with potatoes and spring barely. Six fertilization variants were compared, which were 1. control-unfertilized variant, 2. manure, 3. mineral nitrogen with straw, 4. half mineral nitrogen together with manure, 5. NPK fertilisation and 6. fertilisation with mineral nitrogen only. Mineral fertilizers containing phosphorus and potassium were applied in autumn to all crops. The nitrogen dose for wheat is divided into two phases. The first part is applied as regenerative fertiliser and the second part as production fertiliser. The following mineral fertilisers N – LAV (27 % N), P – triple superphosphate (21 % P), K - potassium salt (50 % K) were applied as part of the fertilisation with nitrogen alone, NPK fertilisation and ½ manure + nitrogen. The second location was winter wheat grown on three plots from the family farm AGRO Semeč, which was fertilized with the following fertilizers: NPS 8 - 30 - 7, Urea 46, Sulfogranulate, LAD – 27 % N. The yield elements in Semeč area were assessed under the same fertilization system. The highest grain yield was found in the NPK variant (11.47 t/ha) and the highest straw yield in the N+straw variant (11.48 t/ha). The yield on the Semeč plots ranged from 11.74 t/ha to 13.39 t/ha. The individual fertilisation had no effect on the harvest index, as all variants and plots achieved almost identical results. The variant fertilized with nitrogen only (200.9 kg N/ha) had the highest effect on N uptake by grain and its increase compared to the control was 210.5 %. The variant fertilised with manure only had the smallest effect on nitrogen uptake by grain, with a 19.9 % increase compared to the control. For nitrogen uptake by straw, the largest increase was in the N+straw variant (59.9 kg N/ha), with a 415 % increase compared to the control. The smallest effect on nitrogen uptake by straw occurred on the manure variant and had an increase of 21.5 % compared to the unfertilized option. There was an increase in yield and nitrogen uptake by graind and straw when at least partial fertilisation with mineral nitrogen was applied. In Semeč, nitrogen uptake by grain ranged from 191.2 kg N/ha to 241.6 kg N/ha and by straw from 17.2 kg N/ha to 21.6 kg N/ha. The highest nitrogen and nitrogen contents were found in the N+straw and N variants. The lowest nitrogen harvest index value was found on the N+straw (0.77) and N (0.78) variants, otherwise all variants had a value higher than 0.8.

Klíčová slova

hnojení, ozimá pšenice, výnos

Keywords

winter wheat, yield, fertilization

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 31. 5. 2024
• Vedoucí: Ing. Jindřich Černý, Ph.D.
• Oponent: Šárka Buráňová, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program:
Rostlinná produkce