Rizikové faktory u vybraných poruch kopyt koní v České republice

Bc. Nela Bekárková

Master's thesis

Risk factors in selected hoof disorders in horses in Czech republic

Anotácia:

Za nejčastější příčinu kulhání u koní jsou považovány poruchy nohou (Floyd & Mansmann 2007). Většina případů poruch kopyt se považuje za multifaktoriální s původem v managementu chovu (Bergsten 2015). Tato práce se zabývala nejčastějšími poruchami kopyt a rizikovými faktory spojenými s jejich výskytem. U skupiny 119 náhodně vybraných koní bylo hodnoceno zdraví kopyt a výskyt jednoho z 11 vybraných onemocnění/poruch. Sběr dat probíhal během října-ledna 2018/2019. Průměrný věk zúčastněných koní byl 12,7 ± 5,7 let. Koně byli využíváni především pro rekreaci, nebo jako společníci (52 %), menší zastoupení měli koně využívaní na parkur (11 %), drezuru (8 %) nebo kombinaci těchto disciplín (13 %). Typově převládali koně nad pony (kůň 79,8 %, pony 20,2 %). Ustájeni byli pastevně (21 %) nebo boxově (79 %), u boxového ustájení pak nejčastějším typem podestýlky byla sláma (53 %) a hobliny (15 %).U této sledované populace klinicky zdravých koní byla, avšak i přes pravidelnou úpravu kopyt, zjištěna prevalence kopytních poruch 78,58 %. Čímž se potvrdila hypotéza tvrdící prevalenci přesahující 50 %. Nejčastějšími diagnostikovanými poruchami byly hniloba (57,9 %), povrchové praskliny (34,5 %) a chodidlové otlaky (29,4 %), s prevalencí nad 10 %, která byla hraniční pro vyhodnocení rizikových faktorů se pak vyskytovaly i hluboké praskliny (13,4 %) a nemoc bílé čáry (11,7 %). Vyhodnocení faktorů probíhalo pomocí kontingenčních tabulek. U teplokrevných koní byl zaznamenán výrazně vyšší výskyt povrchových prasklin kopytního pouzdra (dále jen PP) oproti pony (p 0,032). Stejného výsledku bylo zjištěno i u chodidlových otlaků (p 0,002). Závislost byla prokázána i mezi využitím a PP (p 0,032), kde nejvyšší výskyt byl u koní využívaných ve spřežení nebo tahu. U neokovaných koní je vyšší riziko vzniku nemoci bílé čáry (dále jen NBČ) oproti koním okovaným (p 0,022). Střední závislost byla zjištěna i mezi NBČ a pastvou (p 0,000). Jakákoliv pastva (≥ 2 hod/den) byla spojena s nižším výskytem NBČ. Potencionálně vyšší riziko vzniku NBČ je u podestýlky z hoblin oproti slámě (p 0,101). Podestýlka z hoblin byla spojena s vyšším rizikem vzniku hlubokých prasklin oproti slámě a ostatním typům podestýlky (p 0,030). Nebyly potvrzeny závislosti mezi kováním a výskytem prasklin kopytního pouzdra a mezi výskytem hniloby na druhu a vlhkosti podestýlky. Čímž byly zamítnuty stanovené hypotézy o závislosti těchto faktorů.Závěrem lze říci, že i když většina poruch byla mírného stádia, tak i přes pravidelnou úpravu kopyt byla pozorována vysoká prevalence těchto poruch. Většina poruch má multifaktoriální pozadí, avšak některé faktory spojené s koňmi samotnými nebo managementem chovu mohou mít více či méně pozitivní či negativní vliv. Tato práce by pak mohla poskytnout užitečné informace o monitorování zdraví kopyt a optimalizaci podmínek pro chov koní

Abstract:

Leg disorders are considered the most common cause of lameness in horses (Floyd & Mansmann 2007). Most cases of hoof disorders are considered multifactorial with breeding management (Bergsten 2015).This work dealt with the most frequent hoof disorders and risk factors associated with their occurrence. In the group of 119 randomly selected horses, hoof health and one of 11 selected diseases / disorders were evaluated. Data collection took place during October-January 2018/2019. The average age of participating horses was 12.7 ± 5.7 years. Horses were mainly used for recreation, or as companions (52 %), less frequented horses used for show jumping (11 %), dressage (8 %) or a combination of these disciplines (13 %). The type of horses prevailed over pony (horse 79.8%, pony 20.2 %). The stables were grazing (21 %) or boxing (79 %), for boxing, the most common type of bedding was straw (53 %) and shavings (15 %).In this monitored population of clinically healthy horses, the prevalence of hoof disorders was 78.58 %, despite the regular hoof treatment. Thus, the hypothesis of prevalence exceeding 50 % was confirmed. The most frequently diagnosed disorders were thrush (57.9%), surface cracks (34.5%) and soles (29.4 %), with a prevalence of more than 10%, which was also borderline for risk factors there were also deep cracks (13.4 %) and white line disease (11.7 %).Factors were evaluated using contingent tables. In warm-blooded horses, there was a significantly higher occurrence of surface cracks in the hoof wall (hereafter HWC) compared to the pony (p 0.032). The same result was found in soles of the feet (p 0.002). Dependence was also demonstrated between use and HWC (p 0.032), where the highest prevalence was in horses used in horse cart. In unshod horses, there is a higher risk of developing a white line disease (WLD) than shoed horses (p 0.022). Mean dependence was also found between WLD and pasture (p 0,000). Any pasture (≥ 2 hours / day) was associated with a lower incidence of WLD. Potentially higher risk of WLD is in shavings from shavings versus straw (p 0.101). Shavings litter was associated with a higher risk of deep cracks than straw and other types of bedding (p 0.030). The dependencies between shoeing and the occurrence of hoof wall cracks and the occurrence of thrush on the type and moistness of litter were not confirmed. Thus, the established hypotheses about the dependence of these factors were rejected.In conclusion, although most disorders were mild, despite the regular hoof adjustment, a high prevalence of these disorders was observed. Most disorders have a multifactorial background, but some factors associated with horses or breeding management may have a more or less positive or negative impact. This work could provide useful information on hoof health monitoring and optimization of horse breeding conditions.

Kľúčové slová

onemocnění kopyt, rizikové faktory, prevalence, kopytní péče

Keywords

risk factors, prevalence, hoof care, hoof disease

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedúci: doc. Mgr. Ing. Ivan Majzlík, CSc.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme / odbor:
Animal Science / Companion Animal Management