Lesní vegetace Krumlovského lesa a okolí

Bc. Pavel Novák

Diplomová práce

Woodland vegetation of Krumlovský les Forest and its neighbourhood

Anotace:

Krumlovský les představuje rozsáhlé lesnaté území na jihovýchodním okraji Českého masivu. Přes relativní zachovalost zdejších lesních společenstev byla dosud tato oblast po vegetační stránce jen málo prozkoumána. Za účelem prohloubení znalostí o vegetaci Krumlovského lesa a jeho blízkého okolí jsem zde v letech 2011 a 2012 zapsal 150 fytocenologických snímků dokumentujících přirozenou a polopřirozenou lesní vegetaci. V každém snímku jsem také zjišťoval základní proměnné prostředí (heat load index, hloubka půdy, korunový zápoj, nadmořská výška, půdní pH, sklon a orientace svahu). Na základě druhového složení jsem zapsané snímky pomocí shlukové analýzy (algoritmus beta-flexible) klasifikoval do jedenácti skupin: 1 – acidofilní doubravy s nitrofyty, 2 – mezofilní acidofilní doubravy, 3 – teplomilné acidofilní doubravy, 4 – skalní acidofilní doubravy, 5 – xeromezofilní subacidofilní doubravy na hlubokých půdách, 6 – březiny, 7 – eutrofní dubohabřiny, 8 – mezotrofní dubohabřiny, 9 – suťové lesy, 10 – lužní lesy, 11 – šipákové doubravy. Gradientové analýzy ukázaly, že hlavní gradient v druhovém složení studované vegetace je spojen s úživností stanoviště. Z měřených proměnných prostředí vysvětlily největší díl variability druhového složení půdní pH a korunový zápoj. Výsledky korelačních a regresních analýz naznačily, že za klíčovou měřenou proměnnou určující druhovou bohatost studované vegetace lze považovat půdní pH.

Abstract:

Krumlovský les Forest and its neighbourhood (south-western Moravia, Czech Republic) comprise a large woody area on the south-eastern edge of the Bohemian Massif. Although the forests in the region are extensive and relatively well preserved, their ecology and species composition are poorly studied. Therefore I conducted a field survey between 2011 and 2012, yielding 150 phytosociological relevés of local natural and semi-natural forest communities. I also measured basic environmental variables (altitude, canopy cover, heat load index, slope and aspect, soil depth, soil pH) in every relevé. Using cluster analysis (algorithm beta-flexible) I classified relevés into eleven vegetation types reflecting their variation in species composition. They are as follows: 1 – acidophilous oak forests with nitrophytes, 2 – mesic acidophilous oak forests, 3 – dry acidophilous oak forests, 4 – dry acidophilous oak forests of rock outcrops, 5 – dry-mesic subacidophilous oak forests on deep soils, 6 – birch forests, 7 – eutrophic oak-hornbeam forests, 8 – mesotrophic oak-hornbeam forests, 9 – ravine forests, 10 – alluvial forests and 11 – downy oak forests. Using gradient analyses, nutrient availability/productivity gradient was identified as the main driver of species composition in the studied vegetation. Out of the evaluated environmental variables, soil pH and canopy cover explained largest portions of variation in species composition of the studied vegetation. Results of correlation and regression analyses indicated that soil pH can be also considered to be the key determinant of species richness.

Klíčová slova

druhová bohatost, fytocenologie, gradientová analýza, jihozápadní Morava, Krumlovský les, klasifikace vegetace, Quercetea robori-petraeae, Querco-Fagetea, gradient analysis, Krumlovský les Forest, phytosociology, south-western Moravia, species richness, vegetation classification

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 5. 2013

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 10. 6. 2013
• Vedoucí: Mgr. Jan Roleček, Ph.D.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Ekologická a evoluční biologie / Botanika