Srbská ženská próza po roce 1995

Mgr. Hana Bendová

Bakalářská práce

The Serbian Women's Prose after 1995

Anotace:

Tématem této bakalářské diplomové práce je časově úzce vymezený oddíl novodobé srbské literatury. V první části této práce se krátce věnujeme tomu, co vůbec ženská literatura v konotaci moderní literatury znamená, abychom mohli později srbskou ženskou literaturu zasadit do obecných souvislostí. Dále pohovoříme o současné srbské literární kritice, která se ženskou literaturou zabývá spíše okrajově. V následujícím oddíle diplomové práce se budeme koncentrovat na srbské autorky píšící prózu v 90. letech 20. stol. a dále až do současnosti. Při zpracovávání textů k této bakalářské práci jsme využívali metody analýzy a komparace, jež je žánrově vyjádřena ve formě recenzní stati. Autorky, jejichž díly se v práci zabýváme, jsme vybírali na základě jejich uměleckého přínosu srbské literatuře, či na základě jiných podstatných charakteristik, které nám sloužily jako vodítko pro výběr toho kterého titulu (například světový ohlas, přijetí čtenářskou veřejností, četnost jeho vydání atd.). V naší práci porovnáváme jednak jazykovou složku textu jednotlivých autorek, tedy jazyk, který používají, ale také složku obsahovou. Koncentrujeme se na motivy, které jsou společné více titulům a na jejich význam pro srbskou literaturu. Cílem této bakalářské diplomové práce není klasifikace ženské literatury jakožto odvětví srbské literatury, ani jeho klasifikace vnitřní. Zajímá nás především význam tohoto okruhu, jeho začlenění do literatury obecně, témata, o nichž autorky pojednávají a samozřejmě také přijímání tohoto fenoménu čtenářskou veřejností. Následující část bakalářské práce, praktický rozbor zkoumaných prozaických textů, jsme rozdělili do dvou hlavních oddílů, a to na kapitolu první, kde se zabýváme povídkou a kapitolu druhou, jejímž tématem je román. První kapitola obsahuje čtyři sbírky povídek, druhá kapitola potom šest románů. Srovnáváme však všechny povídky mezi sebou, tematicky, ale také slohově a v neposlední řadě uvádíme dále přesahy do kapitoly druhé, tedy románů a naopak. Nejdříve srovnáváme povídky Judity Šalgo Da li postoji život s povídkami Mirjany Bobićové Mojsilovićové Baba, nemoj ništa da me pitaš. Vidu Ognjenovićovou v této bakalářské práci představuje sbírka povídek Stari sat a Milici Mićićovou Dimovskou Zaručnice. Kapitolu o srbském románu dělíme na tři části, které obsahují vždy po dvou románech. První představují filosofické romány Sanji Domazetové Ko plače a Spletkarenje sa sopstvenom dušom Marije Jovanovićové. Druhá skupina je tvořena dvěma romány triviální literatury, a to thrillerem Uska vrata Beograda Mariny Malinićové a románem Grand Show Srbija Vesny Radusinovićové. V poslední části srovnáváme historický román Svetlany Velmarové Jankovićové Vosatnije s románem obsahujícím historické téma Ljiljany Habjanovićové Djurovićové Ženski rodoslov. Při zpracovávání jsme čerpali z širokého spektra literatury. Kromě samotných titulů, jenž byly předmětem rozboru pro tuto bakalářskou práci a o kterých hovoříme výše, jsme vycházeli z publikací zabývajících se ženskou prózou z hlediska teoretického. Hlavními prameny se staly knihy Vladislavy Gordićové Petkovićové Na ženskom kontinentu, Radmily Gikićové Petrovićové Tokovi savremene proze a Vasy Pavkoviće Pogled kroz prozu. Vycházeli jsme také z jednotlivých studií, například Vladislavy Gordićové Petkovićové Srpska ženska proza: zavera nečitanja nebo Ženska gotika i ženska proza Biljany Dojčinovićové, z kritik vydaných v časopise Koraci, z knihy Kritički textovi Vasy Pavkoviće a mnohých dalších dílčích textů. Používali jsme také internetové stránky časopisů a deníků jako NIN, Politika, Novosti, nebo str

Anotace:

ánek masmédia B92. Informace jsme získávali také ze stránek ženských organizací a institucí jako www.womenngo.org.yu nebo www.zenskestudie.edu.yu. Při překladech byly použity česko-srbský a srbsko-český slovník Anny Jeníkové a česko-srbský dvoudílný slovník Srpske akademije nauka i umetnosti. Jsme si vědomi, že těchto deset prozaických děl nemůže podat kompletní obraz o současné ženské prozaické tvorbě v Srbsku. K naší bakalářské práci jsme však s takovouto ambicí nepřistupovali. Snažili jsem se o nahlédnutí do problematiky a její zpřístupnění odborné veřejnosti, čtenáři. Domníváme se, že problematikou ženského psaní na přelomu tisíciletí je potřeba se zabývat a se tomuto fenoménu zevrubněji a uceleněji věnovat. O srbské tvorbě není možné hovořit jako o zásadní oblasti, která ovlivňuje literární dění na světové úrovni. Zcela jistě nedosahuje významu literatury anglosaské, německé či ruské. Nicméně právě specifika ženské literatury, jak o nich pojednáváme v této bakalářské práci světový literární korpus obohacují o netradiční motivy a ukazují tak směr, jímž by se mohla světová čtenářská a odborná kritická veřejnost ubírat při studiu ženské literatury.

Abstract:

In this work we consider the Serbian women’s literature after 1995, literary criticism in Serbia related with Serbian women authors and the theoretical aspects of women’s writing in general. This work represent ten Serbian women‘s writers. The text is subclassified, the first chapter is based on Serbian women‘s story and the second on Sebian women’s novel. In Serbian women’s story we analyse stories of Judita Salgo, Mirjana Bobic Mojsilovic, Vida Ognenovic and Milica Micic Dimovska. In the chapter Serbian women’s novel we are concern with six novels of Sanja Domazet, Marija Jovanovic, Marina Malinic, Vesna Radusinovic, Ljiljana Habjanovic Djurovic and Svetlana Velmar Jankovic. We are interested in subject matters which are common to the autors, in importance of these subject matters for authors and readers and also in acceptance from readership.

Klíčová slova

srbská literatura, srbská ženská próza, novodobá, srbský román, srbská povídka, ženské psaní, srbské autorky, kritika ženského psaní, écriture feminine, Judita Šalgo, Vida Ognjenović, Milica Mićić Dimovska, Mirjana Bobić Mojsilović, Sanja Domazet, Marija Jovanović, Vesna Radusinović, Marina Malinić, Ljiljana Habjanović Djurović, Svetlana Velmar Janković

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 6. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 17. 6. 2008
• Vedoucí: doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Filologie / Srbský jazyk a literatura