Společenstva opylovačů svazenky vratičolisté a změny jejich distribuce během dne

Jan HARÁSEK

Bakalářská práce

Pollinators of lacy phacelia and daily changes of their distibutions in the field

Anotace:

V této bakalářské práci jsem se zabýval strukturou společenstev opylovačů svazenky vratičolisté (Phacelia tanacetifolia Benth) a tím, zda a případně jak se mění jejich distribuce napříč polem a v průběhu dne. Zjistil jsem, že porost svazenky je atraktivní pro různé druhy opylovačů, jako jsou čmeláci, včela medonosná, motýli, pestřenky a solitérní druhy včel. Společenstvo opylovačů bylo vzorkováno dvěma metodami odchytu hmyzu. Individuální sběry se ukázaly být vhodnou metodou vzorkování sociálních opylovačů (čmeláci a včely) a denních motýlů. Moerickeho misky byly vhodné z hlediska přesnější determinace druhů a zachycení méně nápadných skupin hmyzu s menší tělesnou velikostí, jako jsou pestřenky a samotářské včely. Pro sledované území a získaná data o výskytu opylovačů byla provedena RDA analýza testující vliv faktorů vhodnosti okolního prostředí z hlediska zastoupení různě vhodných ploch pro výskyt opylovačů a také faktor pozice misky v porostu svazenky. Model průkazně vysvětloval variabilitu společenstev opylovačů, nicméně signifikantní vliv měla pouze proporce zastoupení nevhodného prostředí v okruhu 200 m. Zatímco někteří sociální opylovači (Bombus terrestris, B. lapidarius) vykazovali pozitivní odezvu, skupina pestřenek (Syrphidae) reagovala na rostoucí zastoupení nevhodných ploch poklesem abundancí. Z uvedeného je zřejmé, že malé druhy opylovačů, "čtou prostředí" jinak, na menší prostorové škále, než velké druhy. Dalším testovaným předpokladem bylo, že distribuce různých druhů na poli může být ovlivněna denní dobou. Tento trend byl provedenou RDA analýzou potvrzen. Včela medonosná, čmeláci a denní motýli vykazovali maximum sběrové aktivity v odpoledních hodinách, přičemž oba nejhojnější druhy čmeláků (tj. B. terrestris i B. lapidarius) zalétaly nejdál do středu pole. Důvodem mohlo být, že díky opylovačům a klimatickým podmínkám (teplo, sucho) mohly být květy v odpoledních hodinách na okraji pole již vyčerpány a opylovači museli zalétat dále do pole. Naopak zástupci čeledi Syrphidae byli na rostlinách aktivnější v ranních hodinách, což může být dáno jejich malou tělesnou velikostí s vysokým poměrem plochy povrchu těla ku objemu a tím i rychlejším ohřevem těla slunečními paprsky oproti hmotnějším druhům. Dalším předpokladem byl pokles abundancí opylovačů směrem od okraje pole do jeho středu. Ten se však na úrovni celého společenstva (RDA model) nepotvrdil. Pomocí GLM jsem však individuálně zjistil tento trend u dvou skupin, a to u samotářských včel a pestřenky psané (Sphaerophoria scripta). Absenci obdobného trendu u klíčových skupin opylovačů (Bombus spp., Apis mellifera) lze vysvětlit nedostatečnou velikostí plochy svazenky, jež může vést ke vzájemné kompetici o zdroje nektaru a tím i využívání vzdálenějších částí pole (tj. dál od jeho okrajů).

Abstract:

In this bachelor thesis I studied pollinator communities of lacy phacelia and their potential distributional changes during a day. I have found that plants of phacelia were attractive for different species of pollinators such as honey bee, bumblebees, butterflies, hoverflies and solitary bees. Pollinators were sampling by the use of two different methods. Individual sampling was an effective method for social pollinators (honey bees, bumblebees) and butterflies collecting. Moericke´s yellow pan traps were useful for more precise determination of species and also for sampling of less noticeable insect groups with smaller body size, like hoverflies and solitary bees. RDA analysis was calculated to test the influence of the surrounding area "suitability" factors and the trap position inside the phacelia stand. Environs of the phacelia field was evaluated as for the representation of three categories of areas, scaled according to their suitability for the pollinators´ occurrence. The whole model has conclusively explained the variability of pollinator communities, however, the only significant factor was the proportion of unsuitable environment within a radius of 200 m. Whilst some social pollinators (Bombus terrestris, B. lapidarius) showed a positive response to this, hoverflies (Syrphidae) responded to the increasing proportion of unsuitable patches by decrease in abundance. Apparently, small pollinator species "read enviroment" distinctively, on the smaller spatial scale, than large species. Another tested assumption was that the distribution of species in the field can be affected by daytime. This trend was confirmed by RDA analysis. Honeybees, bumblebees and butterflies foraged more in the afternoon, two of the most abundant bumblebee species (i.e. B. terrestris and B. lapidarius) flying more distant, to the center of the field compared to the other species. I suggest, this behaviour might reflect the fact that the blooms on the edge of the field might be empty earlier because of the early pollinators´ foraging (Syrphidae) and climatic conditions (heat, drought), so the later pollinators had to fly further into the field. On the contrary, members of the family Syrphidae were more active on flowers in the morning, this could be due to their small body size with a high ratio of body surface to volume. In comparison to bigger species, they might gain the sun heat much faster.. Another presumption of my thesis was the decline in abundance of pollinators from the edge of the field to the centre. That, however, wasn't confirmed for entire community of pollinators (RDA model). Using the GLM, I have found this trend individually in two groups: solitary bees and hoverfly Sphaerophoria scripta. The absence of a similar trend among the key groups of pollinators (Bombus spp., Apis mellifera) can be explained by the small size of studied phacelia field, which can lead to mutual competition for sources of nectar and, therefore, flights to more remote parts of the field (i.e. further from the edge).

Klíčová slova

svazenka vratičolistá, opylovači, čmeláci (Bombus spp.), včela medonosná (Apis mellifera), denní aktivita, distribuce na ploše, Moerickeho žluté misky

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 19. 12. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Monika Mazalová, Ph.D.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Přírodovědecká fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Ekologie a ochrana prostředí / Ekologie a ochrana životního prostředí