Kontaktní (dotyková) terapie v ČR a vnímání intenzivního dotyku koněm

Bc. Šárka Huková

Diplomová práce

Contact therapy with horses in the Czech Republic and effects of such touch on horses

Anotace:

Kontaktní terapie v ČR nabývají na oblíbenosti. Často jsou provozovány u pacientů v nemocnicích, kteří jsou upoutáni na invalidní vozík nebo nemocniční lůžko. Interakce s koněm probíhá většinou formou hlazení na hlavě, na kterou klient z vozíku i postele dosáhne. Od klientů jsou na Kontaktní terapie velmi pozitivní ohlasy, není však jasné, jak je vnímají koně. Cílem práce bylo 1) přinést přehled o Kontaktní terapii v ČR a 2) otestovat reakce koní na intenzivní dotyky v oblasti a) hlavy, b) krku a plecí, c) kohoutku oproti kontrole, kdy se klient koně nedotýká. Byla testována hypotéza, že při dotycích na hlavě budou koně vykazovat nejvíce negativně zabarveného chování a po manipulaci od klienta častěji odejdou, zatímco při drbání na kohoutku budou mít nejvíce pozitivních reakcí a u klienta častěji zůstanou. Bylo sledováno 31 koní různého věku, pohlaví, plemene a využití a 8 klientů různého věku a zkušeností s koňmi. Manipulace probíhaly v pro koně známém prostředí, se známým vodičem, s cizím zdravým dospělým klientem. Každý kůň byl s 10minutovými přestávkami vystaven náhodnému sledu manipulaci v délce 4 minut, poté byl odepnut z vodítka a sledován dalších 60 s. Bylo zaznamenáno celkem 11 727 projevů, z toho významně více při manipulaci v oblasti hlavy a při kontrole než u dotyků v oblasti krku/plecí a kohoutku (Χ2(3) = 39,71, P <.0001). To naznačuje rozdíly v aktivitě při manipulacích různého typu. Analýzy jednoznačně emočně zabarvených projevů (pozitivních a negativních) potvrdily vyšší časovou proporci negativního a kratší pozitivní chování u manipulací hlavy a u kontroly (P < 0,001) i rozdíly v pravděpodobnosti výskytu četnostních chování (P = 0,001). Negativně zabarvené projevy jednoznačně početně převažovaly (> 0,8), a byly významně častější v případě manipulace v oblasti hlavy než v oblasti kohoutku nebo krku/plecí a statisticky se nelišily od kontroly. Po odepnutí z vodítka odešel kůň od klienta ve sledovaném limitu 60 s v 62,1 % případů, a to po 2 až 59 sekundách po odepnutí. Jednotliví koně se podstatně lišili v podílu manipulací, po nichž odešli od klienta (3 koně vždy zůstali, 9 vždy odešlo). Pravděpodobnost, že kůň odejde od klienta ani latence odstoupení nebyla ovlivněna typem manipulace. Pořadí manipulací se v žádné z analýz neprojevilo, z dalších testovaných faktorů mělo v některých aspektech vliv využití a ustájení koně. Hiporehabilitační koně vykazovali oproti jezdeckým kratší negativní chování. Z 8 obeslaných poskytovatelů kontaktní terapie jich 6 vyplnilo dotazník. Dotazník potvrdil preferenci hlavy při hlazení klienty a přinesl přehled toho, jak terapie probíhají. Podle respondentů vnímají koně terapie pozitivně, ale v určitých situacích koně vykazují negativní projevy. Práce přinesla přehled současného stavu nového oboru hiporehabilitace a experimentálně ověřila, že i zkušení hiporehabilitační koně mohou vnímat dotyky cizích lidí negativně, a to nejen v oblasti hlavy. Výsledky práce je vhodné s ohledem na welfare koní zakomponovat do metodiky Kontaktních terapií.

Abstract:

Contact Therapies are gaining popularity in the Czech Republic. They are often carried out with patients in hospitals who are wheelchair bound or bedridden. Interaction with the horse usually takes the form of stroking on the head, which the client can reach from the wheelchair or bed. There has been very positive feedback from clients concerning Contact Therapy, however it is not clear how the horses perceive it. The aim of this paper was to 1) provide an overview of Contact Therapy in the Czech Republic and 2) test the responses of horses to intensive touch in the areas of a) head, b) neck and shoulders, and c) withers versus a control where the client does not touch the horse. The hypothesis was tested that horses will exhibit the most negatively coloured behaviours when touched on the head and will more often leave the client after handling, whereas horses will have the most positive reactions when scratched on the withers and will more often stay with the client. 31 horses of varying age, sex, breed and use, and 8 clients of varying age and experience with horses were observed. Handling took place in an environment familiar to the horses, with a familiar handler, and a healthy adult client who was, however, a stranger to the horse. At 10-minute intervals, each horse was subjected to a random sequence of manipulations for 4 minutes after which it was unleashed and observed for further 60 s. A total of 11,727 behaviours were recorded, significantly more of these occurred during the head and control manipulations than in the neck/shoulder and withers touches (Χ2(3) = 39.71, P < .0001). This suggests differences in the activities in manipulations of different types. Analyses of clearly emotionally coloured behaviours (positive and negative) confirmed a higher temporal proportion of negative and shorter positive behaviours for head manipulations and controls (P < 0.001), as well as differences in the likelihood of frequency of behaviours (P = 0.001). Negatively coloured behaviours clearly predominated numerically (> 0.8), and were significantly more frequent for head manipulations than for withers or neck/shoulder manipulations, and were not statistically different from controls. The horse walked away from the client within the 60 s of being unleashed between 2 and 59 s after unleashing in 62.1% of cases. Individual horses differed significantly in the percentage of manipulations after which they left the client (3 horses always stayed, 9 always left). Neither the probability of a horse leaving the client nor the latency of withdrawal was affected by manipulation type. The order of handling did not play a significant role in any of the analyses, and of the other factors tested, the use and stabling of the horse had an effect on some aspects. Hippotherapy horses showed shorter negative behaviours compared to riding horses. Out of the 8 Contact Therapy providers approached, 6 completed the questionnaire. The questionnaire confirmed a preference for head stroking and provided an overview of the ways in which therapy sessions are conducted. According to the respondents, the horses perceive the therapies positively, but in certain situations the horses show negative behaviours. The work provided an overview of the current state of the new field of hippotherapy and confirmed experimentally that even experienced hippotherapy horses can perceive touch from strangers negatively, not only in the head area. The results of this work should be incorporated into the methodology of Contact Therapy with a regard to the welfare of horses.

Klíčová slova

kontaktní terapie, dotyk, welfare, kůň

Keywords

horse, contact therapy, welfare, touch

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 21. 5. 2024
• Vedoucí: doc. Ing. Jitka Bartošová, Ph.D.
• Oponent: Martina Komárková, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Management zdraví a welfare zvířat