Obecné zásady práva ES a EU jako jejich specifický pramen

Mgr. Michal Donné

Master's thesis

General Principles of EC and EU Law as their Specific Source

Abstract:

Předložená diplomová práce ukázala, že vznik, význam, postavení i funkce obecných principů v komunitárním právu úzce souvisí s mezinárodně smluvní formou ústavněprávních základů evropské integrace a přijatou legislativní koncepcí, založenou na obecně konstruovaných, převážně teleologických normách, využívajících vágní termíny a formulace s chybějícími nebo nedostatečnými definicemi. Tato převážně teleologická povaha Zakladatelských smluv, vyžaduje ke své aplikaci rozvinutí do jednotlivých pravidel. K odvození těchto pravidel a jejich následnému výkladu v rámci systému komunitárního práva, slouží soustava obecných principů. Tato soustava vytváří vniřní osnovu komunitárního práva a zajišťuje jeho vnitřní systémovou integritu a dynamiku. Součástí této koncepce muselo být nutně i založení centralizovaného soudního orgánu, vybaveného širokými pravomocemi jednotně interpretovat komunitární právo. Evropský soudní dvůr (dále jen ESD) považuje obecné právní principy za integrální součást komunitárního práva a metodicky je proto využívá při jeho výkladu a vyplňování právních mezer. Metodou vytváření Unie je postupná integrace členských států. Charakter legislativních postupů Unie však umožňuje spíše skokové změny, které jsou ale výsledkem akumulovaných přírůstků a korekcí, produkovaných judikaturou ESD, která je v tomto smyslu korekčním a evolučním nástrojem evropské integrace. Právě nalézání, odvolávání se a používání obecných právních principů umožňuje ESD, provádět evoluční vývoj komunitárního práva, při reflektování stavu a vývoje ekonomických, sociálních a politických podmínek Unie. Principy, založenými na převládající integrační metodě vytváření Unie, jsou princip jednoty a soudržnosti a princip nadřazenosti a efektivity působení komunitárního práva. Funkce obecných právních principů se nevyčerpávají jejich použitím jako nástroje judiciálního rozvoje komunitárního práva. Obecné principy, ztělesňující a chránící konstitutivní hodnoty Unie, kterými jsou svoboda, demokracie, zachování právního státu, dodržování lidských práv a základních svobod a mírové soužití a solidarita mezi národy, jsou vyjádřením konstitucionálních standardů vytvářejících základy komunitárního právního řádu. V této své dimenzi jsou ESD užívány též jako meřítko legality komunitárních právních aktů. Povaha, obsah a zaměření obecných principů, jakož i způsob působení komunitárního práva, jsou zejména určeny strukturou hospodářských cílů a na nich založených komunitárních politik. Podle často opakovaného názoru ESD, není splnění hospodářských cílů Unie myslitelné bez zaručení plné účinnosti a efektivity komunitárního práva. Také šíře a různorodost komunitárních cílů vede k posilování významu obecných principů, zajišťujících systémovou soudržnost právního řádu na těchto cílech založeného. ¨ Nejvýraznějším příkladem této vzájemné determinace obecných principů a hospodářské soustavy Unie jsou principy jednotné a přednostní aplikace komunitárního práva v členských zemích Unie. Převážná část obecných principů, vymezujících konstitucionální strukturu právního řádu Unie, původně nebyla a mnohé dosud nejsou kodifikovány Zakladatelskými smlouvami, ale jsou nalézány v rámci judiciální činnosti ESD. K tomuto účelu využívá ESD induktivní metodu, vycházející z komplexní analýzy Zakladatelských smluv. Tímto způsobem byly odvozeny zejména strukturální principy nadřazenosti a přímého účinku komunitárního práva, které podle vlastních slov ESD „tvoří esenciální charakteristiku komunitárního právního řádu“. Vztah mezi zakladatelskými sml

Abstract:

ouvami a obecnými principy je však obousměrný a dynamický. Zakladatelské smlouvy jsou na jedné straně zdrojem indukce obecných principů, ale z druhé strany jsou jimi též zpětně ovlivňovány, a to jak prostřednictvím interpretace ustanovení Zakladatelských smluv, tak legislativního procesu jejich změn. Tímto způsobem byly dodatečně kodifikovány např. principy subsidiarity a proporcionality nebo princip ochrany základních práv. Vedle uvedeného induktivního odvození obecných principů ze Zakladatelských smluv, je zdrojem normativních vzorů, používaným ESD k vytváření obecných právních principů, též obecné mezinárodní právo a zejména zásady společné právním řádům členských států Unie. Uvedené normativní vzory, přitom nejsou sami o sobě sobě pramenem komunitárního práva, ale pouze zdrojem induktivní normotvorby obecných principů komunitárního práva, nebo jinak řečeno, materiálním pramenem, užíváným ESD při nálézání práva ESD, ve smyslu čl. 220 SES. ESD přitom volí, na základě vhodných normativních vzorů, taková řešení, která nejlépe vyhovují s ohledem na cíle Zakladatelských smluv, potřeby Společenství a zvláštní strukturu a povahu komunitárního práva. Na rozdíl od mezinárodního práva, kde sice právní principy jsou formálním pramenem práva, nicméně okrajového významu a vnitrostátních právních řádů členských států, kde principy nejsou formálním pramenem práva vůbec, jsou obecné principy komunitárního práva jeho integrální součástí a regulérním formálně právním pramenem. Výšší míra využívání právních principů ESD tkví mimo jiné v tom, že umožňují mnohem lépe přizpůsobit argumentaci rozhodnutí konkrétním podmínkám případu, než normy obsažené ve formálních, psaných pramenech práva. Principy umožňují daleko více argumentovat účelem a smyslem a využívat ekonomickou argumentaci. Odůvodnění soudního rozhodnutí prostřednictvím poměřování, několika vzájemně protichůdných principu, je též méně verifikovatelné a reprodukovatelné než v případě vzájemně nutně konzistentních norem, vyžadujících poněkud exaktnější odůvodnění s využitím argumentů deontické logiky. Principy též nikdy nepůsobí bezpodmínečně, což usnadňuje formulaci a použití výjímek. Uvedený rozdíl mezi aplikací norem a uplatněním principů, byl demonstrován na negativním příkladu prolomení principu res iudicata ve vnitrostátních právních řádech členských států, v případě dodatečně zjištěné vady konečného rozsudku, vzhledem ke komunitárním právu. Komunitární právní řád je ESD chápán jako autonomní právní řád, nezávislý na právu mezinárodním i vnitrostátním, a který je jím také interpretován podle samostatné systematiky a teleologie. Obecné právní principy jsou však transformačními můstky, propojující komunitární právní řád s mezinárodním a vnitrostátními právními řády, za účelem využití normativních vzorů, obsažených v jejich pramenech, aniž by byla autonomie komunitárního právního řádu narušena. ESD užívá principy hojně a ve značné významové a kontextové variabilitě, avšak pouze principy, kterým byl přiznán Zakladatelskými smlouvami nebo konstatní judikaturou ESD konstitutivní statut, tvoří soustavu obecných principů komunitárního práva. Jejich původu, vycházejícímu ze základů, učelu, cílů, struktury a jednotlivých ustanovení Zakladatelských smluv, odpovídá ekvivalentní statut obecných principů s ostatními ustanoveními primárního práva Unie. Statut konstitutivních principů, odvozený z doktríny právního státu, plně náleží zejména principům ochrany základních práv, rovnosti a nediskriminace, proporcionality a právní jistoty. Tyto konstitutivní principy omezují orgány Společenství ve výkonu pravomocí, založených primárním právem. Důsledkem postavení obecných principů na úrovni norem primárního práva je, jejich aplikační přednost, v případě konfliktu s normami sekundárního práva. Obecné právní principy jsou přitom závazné nikoliv pouze pro komunitární instituce, ale též pro státní orgány členských států, pokud jsou povinny aplikovat komunitární právo. Uplatnění obecných principů na vnitrostání opatření, bylo dále rozšířeno, postupnou transformací principu nadřazenosti a efektivity, na specifický závazek národních soudů, poskytnout plnou a efektivní ochranu komunitárním právům, pokud to bude nutné, i za pomocí nových specifických opatření, kterými jsou náhrada škody a mimořádný přezkum nebo obnova, již konečného vnitrostátního rozsudku. Vývoj v oblasti formulace či uznávání principů není jednosměrný a nezvratný, což je možno doložit, na jedné straně na původně „obyčejných“ principech, které byly postupně uznávány za obecné principy komunitárního práva, jako např. u principů předběžné opatrnosti, nebo postihu za zneužití komunitárního práva a na druhé straně u principů, které byly uznávány jako obecné, ale tento statut postupně ztratily, jako např. u principu preference Společenství nebo principu hospodářské a sociální soudržnosti. Poslední otázkou, kterou se autor této práce pokusil zodpovědět, je existence hierarchie obecných principů komunitárního práva. V tomto ohledu byly vymezeny dva přístupy, které se však ve svých výsledcích částečně překrývají. Prvním strukturačním faktorem je hodnotový obsah a druhým původ obecných právních principů. Ústřední postavení v základech právního státu zastává soubor základních lidských práv, spolu s mechanismy a podmínkami jejich ochrany. To platí i za současného stavu konstitucionalizace právního řádu Unie, v němž ochrana základních práv jednotlivce vytváří autonomní subsystém obecných principů komunitárního práva, se zvláštním statutem. Judikatura ESD ani právní nauka však dosud zřetelně nevymezily hranice mezi specifickým principem ochrany základních lidských práv a ostatními obecnými principy. Z hlediska hodnotového přístupu ke strukturalizaci obecných principů je obecný princip ochrany základních práv na stejné úrovni s dalšími obecnými principy, ztělesňujícími základní hodnoty na nichž je Unie založena a k jejichž ochraně má komunitární právní řád sloužit. Pokud však použijeme strukturační přístup, založený na hierarchizaci komunitárního právního řádu, je nutné považovat za primární ty obecné principy, odvozené přímo ze Zakladatelských smluv. Vzhledem k současnému stavu kodifikace, patří mezi tyto primární obecné principy též princip ochrany základních práv. Protože je však současně standardem legality komunitárního právního řádu, vyjadřujícím základní hodnoty ctěné Unií, lze mu přiznat výlučné postavení nejen mezi strukturálními principy, odvozenými, případně i kodifikovanými v Zakladatelských smluvách, ale též mezi ostatními principy, sice ztělesňujícími, jinak mezi sebou, obecně nepoměřitelné základní hodnoty, avšak které jsou jako obecné principy „pouze“ odvozeny. Lze tedy uzavřít, že prvotním kritériem hierarchizace je sice původ obecného principu, avšak uvnitř takto utvořených úrovní, lze obecné principy dále strukturovat uplatněním hlediska hodnotového. Tímto způsobem se dostává princip ochrany základních práv až na vrchol hierarchie principů.

Abstract:

The presented thesis demonstrated that the origination, significance, position and function of general principles of law are closely connected with constitutional fundaments of European integration and adopted legislative conception. The nature of the European Community Treaty (Treaty) is mainly teleological. The Treaty application therefore needs to be implemented into concrete rules. The system of the general principles of law serves for derivation and interpretation of the Communitary law rules. This system forms the internal structure of the Communitary law and ensures its integrity and dynamics. A constituent part of this legislative conception is establishment of centralized judicial organ with wide competence to interpret the Communitary law uniformly. The general principles of law are considered by The European Court of Justice (ECJ) as an integral part of the Communitary law and ECJ uses them as methodological basis for law interpretation and gap filling. The method of European Union (EU) formation lies in a gradual integration of Member states. The nature of legislative procedures of EU is based on step changes, resulting from accumulated increments and corrections, produced by established practice of ECJ. In this sense, the case-law of ECJ forms a corrective and evolutionary instrument of European integration. The evolutionary development of the Communitary law allows to find, refer to and use the general principles of law while reflecting the situation and prospect of economic, social and political factors. The principles based on prevailing integration method include the Principle of Unity and Coherence and the Principle of Primacy and Efficiency (effet utile) operation of the Communitary law. Functions of the general principles of law are not exhausted just by means of their use as an instrument of judicial development of the communitary law. Some of the general principles of law represent safeguarding constitutive values of EU such as liberty, democracy, preservation of the rule of law, observance of human rights and peaceful co-existence and solidarity between nations. Such general principles of law express constitutional standards designing the fundaments of the Community legal order. In this context they are used by ECJ as a benchmark for legality of the Community legal acts. The nature, content and direction of the general principles of law and the effect of the Communitary law are determined within the structure of economic objectives and derived community policies. According to the frequently repeated opinion of ECJ, the fulfillment of economic objectives EU is not conceivable without a guarantee of full efficiency of the communitary law. The width and diversity of the community objectives lead to a significant reinforcement of the general principles of the communitary law, ensuring system coherency of the Community legal order. The most distinctive examples of mutual determination of the general principles of law and the EU economic system are the Principles of uniform and priority application of the communitary law in member states. The more general principles defining constitutional structure of the Community legal order were not codified originally but they were found within judicial activity ECJ. The inductive method concluded from a comprehensive analysis of the Treaties. This way, in particular the Structural general principles of the Primacy and the Direct Effect of the Community legal order over the law of the Member States which form The essential characteristics of the Community legal order were derived. The relationship between the Treaties and the general principles of law is duplex and dynamic. On one hand, the Treaties are a material source for induction of the general principles. On the other hand, the Treaties are influenced by the general principles both through interpretation of the Treaties provisions and their legislative changes. This way for example the General principles of Subsidia

Abstract:

rity and Proportionality or the General principle of Protection of Human Rights were codified additionally. Beside the above mentioned Treaties, other material resources of normative patterns for induction of the general principles of law are also the international law and the principles of common constitutional traditions of Member States. Such a normative solution which complies best with the objectives of the Treaties, needs of the Community and specific structure and character of the Communitary law is selected by ECJ. In contrast to the international law, where the general principles are the formal resource of law, however of marginal importance, and the legal orders of majority of Member States where the general principles are not the formal resource of law at all, the general principles of the Communitary law form its integral part and a legitimate formal resource of law. The higher exploitation of the general principles by ECJ consists in their abilities to better adapt the argumentation of the judicial decision to factual conditions of the case given than the norms contained in the written formal resources of law. The principles enable a better use of the purpose and sense of law as well as the economic argumentation. The decision making of ECJ based on balancing of several contradictory principles is less verifiable and reproducible than in the case of mutually necessarily consistent norms that require a more exact argumentation by means of deontic logic. The general principles also do not operate unconditionally which facilitates formulation and use of exemptions. The above mentioned distinction was demonstrated on the example of breaking through the res iudicata principle. ECJ uses the principles plentifully, however giving wide variability to their sense and context. Only the principles to which the constitutive statute was awarded by the Treaties or by the established practice of ECJ form the system of the general principles of the Communitary law. The equivalent statute of the general principles of the Communitary law with other provisions of the EU primary law is given to their origin coming out of the fundaments, purposes, objectives, structure and provisions of the Treaties. The statute of the constitutive principle derived from the doctrine based on the rule of law fully belongs to the general principles of observance of human rights, equality and non-discrimination, proportionality and legal certainty. These constitutive principles bound the Community institutions in performance of their powers. The position of the general principles of the Communitary law on the same level as the norms of the primary law results in application priority of the general principles of law over the norms of the EU secondary law. The development in the sphere of formulation and recognition of the general principles is reversible. On one hand, some of the initially common principles are recognized gradually as general principles of Communitary law, such as the Precautionary principle. On the other hand, some of the general principles of Communitary law lost their statute, such as the principle of Community preference or the principle of economic and social cohesion. The last question the author dealt with was the existence of hierarchic construction of the system of the general principles of the Communitary law. The author specified two approaches. One approach was based on their values and the second was based on their origin.

Keywords

Autonomní právní řád, evoluční vývoj komunitárního práva, hierarchizace obecných právních principů, induktivní metoda, integrace, interpretace komunitárního práva, interpretace zakladatelských smluv, komunitární právo, komunitární právní řád, konstitucionalizace komunitárního právního řádu, konstitutivní hodnoty, nalézání práva, normativní vzory, obecné právní principy, poměřování principů, prameny práva, právní normy, princip demokratismu, právní principy, princip jednoty a soudržnosti, princip nadřazenosti, princip ochrany základních práv, princip právní jistoty, princip proporcionality, princip přednosti, princip přímého účinku, princip subsidiarity, standard legality, strukturální principy, supranacionalita, účinnost a efektivita komunitárního práva, vyplňování mezer, Zakladateleské smlouvy, zdroj normativních vzorů.

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 28. 3. 2008

Thesis defence

• Date of defence: 5. 5. 2008
• Supervisor: prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc.

Masaryk University

Faculty of Law

Master programme / field:
Law and Legal Science / Law