Výskyt vlka dravého v Levočských vrchoch a jeho potenciálny vplyv na lesné ekosystémy

Peter Džugan

Bakalářská práce

Výskyt vlka obecného v Levočských vrších a jeho potenciální vliv na lesní ekosystémy

Anotace:

Vlk obecný (Canis lupus) stojí na vrcholu potravního řetězce a jeho úloha v ekosystému se nikdy nedá člověkem plně nahradit. Má prokazatelně pozitivní vliv na živočichy nacházející se níže v trofické řadě. Napomáhá regulací četnosti kopytníků, selekčním lovem zlepšuje genofond kopytníků, pojídá mršiny a tím zabraňuje vzniku chorob, predací jiných šelem zvyšuje biodiverzitu prostředí a prokazatelně mění tvar krajiny. Na druhé straně vlk obecný je z našich velkých šelem nejvýznamnějším predátorem hospodářských zvířat a lesní zvěře.Hustota vlčí populace v Levočských vrších byla odhadnuta na 4 jedince na 100 km2, nejčastěji byly zaznamenávány samotářští jedinci nebo vlčí páry, absentovali větší smečky, které se v zájmové oblasti objevují sporadicky. Průměrná míra zmlazení byla 1,45 dřevin / m2. Dominantní dřevinou tří sumárně pozorovaných transektov je Picea abies se zastoupením 66,5%, následoval Fagus sylvatica 13,4%, Larix decidua 10,5%, Bettula pendulina 5,4%. Celkově na dřevině Picea abies bylo zaznamenáno 20% jedinců poškozených okusem zvěří, na dřevině Fagus sylvatica bylo zaznamenáno 34% poškozených jedinců, Larix decidua měl 13% poškození a Bettula pendulina 23% poškozených jedinců. Na jedné ploše byly inventarizovány škody na dřevinách způsobené loupáním zvěře, z celkového počtu dřevin byly poškozeny 15% Picea abies, Fagus sylvatica 7% a Larix decidua v 6% a u této dřeviny byly započítány i jedinci poškozeny vytloukáním paroží. Tímto pozorováním je zjevné, že vliv vlka dravého na lesní ekosystémy je zvláště významný prostřednictvím jeho dopadu na četnost kopytníků a jejich etologii.

Abstract:

The Eurasian wolf (Canis lupus) occupies a position at the top of the food chain and its role in the ecosystem can never be fully replaced by humans. It has a demonstrably positive effect on the species below its own trophic level. It helps to regulate the population of ungulates, improves the ungulate gene pool by selective predation, consumes carrion and thus prevents the emergence of diseases, increases the biodiversity of the environment by predation of other carnivores and has a distinct impact on the shape of the landscape. On the other hand, the Eurasian wolf is the most prolific predator of livestock and wildlife among the extant carnivorans in the Levoča Mountains .The density of the wolf population in the Levoča Mountains was estimated at 4 individuals per 100 km2, the most frequent sightings were of reclusive individuals or couples, observations of larger packs were absent, however its known that they appear sporadically in the studied area. The average level of natural growth was marked 1.45 woody plants / m2. The dominant species of the in the observed transects were Picea abies with the proportional share of 66.5%, followed by Fagus sylvatica at13.4%, Larix decidua at 10.5% and Bettula pendulina at 5.4%. Overall, 20% of the Picea abies specimen were affected by herbivore-biting, compared to 34% of Fagus sylvatica, 13% of Larix decidua and 23% of Bettula penduline. In a specific area subjected to the observation of herbivore bark-peeling, the damage has been inflicted on 15% of Picea abies, 7% of Fagus sylvatica and 6% of Larix decidua specimen (including damage caused by antlers). This observation provides the base for the predicted impact of Eurasian wolf on forest ecosystems and its particular significance through the influence on the population of ungulates and their wider ethology.

Abstract:

Vlk dravý (Canis lupus) stojí na vrchole potravového reťazca a jeho úloha v ekosystéme sa nikdy nedá človekom plne nahradiť. Má preukázateľne pozitívny vplyv na živočíchy nachádzajúce sa nižšie v trofickej rade. Napomáha regulácií početnosti kopytníkov, selekčným lovom zlepšuje genofond kopytníkov, pojedá mršiny a tým zabraňuje vzniku chorôb, predáciou iných šeliem zvyšuje biodiverzitu prostredia a preukázateľné mení tvar krajiny. Na druhej strane vlk dravý je spomedzi našich veľkých šeliem najvýznamnejším predátorom hospodárskych zvierat a lesnej zveri. Hustota vlčej populácie v Levočských vrchoch bola odhadnutá na 4 jedincov na 100 km2, najčastejšie boli zaznamenávané samotárske jedince alebo vlčie páry, absentovali väčšie svorky, ktoré sa v záujmovej oblasti objavujú sporadicky. Priemerná miera zmladenia bola 1,45 drevín / m2. Dominantnou drevinou troch sumárne pozorovaných transektov je Picea abies so zastúpením 66,5 %, nasledoval Fagus sylvatica 13,4 %, Larix decidua 10,5 %, Bettula pendulina 5,4 %. Celkovo na drevine Picea abies bolo zaznamenaných 20 % jedincov poškodených okusom zverou, na drevine Fagus sylvatica bolo zaznamenaných 34 % poškodených jedincov, Larix decidua mal 13 % poškodenie a Bettula pendulina 23 % poškodených jedincov. Na jednej ploche boli inventarizované škody na drevinách spôsobené lúpaním zveri, z celkového počtu drevín bola poškodených 15 % Picea abies, Fagus sylvatica 7 % a Larix decidua v 6 % a u tejto dreviny boli zarátané aj jedince poškodené vytĺkaním parožia. Týmto pozorovaním je zjavné, že vplyv vlka dravého na lesné ekosystémy je obzvlášť významný prostredníctvom jeho dopadu na početnosť kopytníkov a ich etológiu.

Klíčová slova

okus, populace vlka, lesní manažment, vlk obecný, zmlazení lesa

Keywords

forest management, forest regeneration, wolf population, Eurasian wolf, browsing

Klíčová slova

okus, populácia vlka, vlk dravý, zmladenie lesa, lesný manažment

Jazyk práce: slovenština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 29. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Miroslav Kutal, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně

Lesnická a dřevařská fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Lesnictví / Lesnictví