Genderové aspekty v sociální práci s Romkami

Bc. Jana RŮŽIČKOVÁ

Master's thesis

Gender aspects in social work with the Romany womens

Abstract:

V případě romských žen je zapotřebí si uvědomit, že jsou vystaveny diskriminaci hned dvakrát. Tedy diskriminaci z hlediska příslušnic romské menšiny a diskriminaci z hlediska genderu. Pokud mluvíme o genderu, není v sociální práci reflektován. Proto téma považuji za aktuální. Stále častěji se hovoří o snaze inkludovat romskou minoritu a prosazování genderové rovnosti. V teoretické části se věnuji obecně genderu a genderu v sociální práci s romskou komunitou. Dále pak vymezuji postavení romské ženy v rodině a ve společnosti. Pro kvalitativní výzkum jsem zvolila techniku narativního interview, jež slouží k získání informací o kolektivně-historických biografických souvislostech zkoumané události, a to prostřednictvím samovolného vyprávění informanta/ky, které je jen opatrně vedeno výzkumníkem. Kvalitní data získané interview jsem rozpracovala pomocí kódování. Základní výzkumný soubor představovaly dvě ženy sebeidentifikující se jako Romky s různým socioekonomickým statusem. Doplňkový soubor tvořil sociální pracovník a sociální pracovnice pracující s romskou minoritou. Cílem diplomové práce bylo analyzovat genderové charakteristiky v sociální práci s romskou ženou. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že v postavení romské ženy v rodině, dochází postupně k jistým pozitivním změnám. Začíná se stávat bytostí, která není tak podřadná a druhotná jako romský muž. Přísná pravidla pro život v romské rodině se postupně zmírňují. Více se podílejí na rozhodování v rámci rodiny a rozhodují o svých právech. Nicméně jedním z genderovým aspektů zůstává stále z větší části skutečnost, že romské ženy se i nadále dlouhodobě potýkají s nízkou úrovní vzdělání a kvalifikace. To se odráží při žádání o zaměstnání. Časté neúspěchy způsobené především z odmítání ze strany zaměstnavatelů kvůli předsudkům a dlouhodobá nezaměstnanost pak vedou ke ztrátě motivace, případně pracovních návyků. Romské ženy pociťují vůči svému romství negativní a opovrhující chování, ať už například při hledání zaměstnání nebo ze strany státních institucí, např. při žádání o sociální dávky. V případě sociální práce je k romským klientkám přistupováno ze strany sociálních pracovníků/ic pouze z hlediska příslušnic národnostní menšiny. Avšak je opomíjen přístup z hlediska genderu. Přínosem této práce je přispět k pochopení celkové situace romských žen a překážek, které brání jejich emancipaci. Výsledky získané výzkumem by rovněž mohly přispět k pochopení sociální práce s romskou ženou a případně romskou minoritou obecně. V neposlední řadě mohou sloužit pro evaluaci přístupu sociální práce s romskými ženami.

Abstract:

In the case of Gypsy women is necessary to realize that they are actually discriminated twice. The first discrimination is in term of members of the Gypsy minority, the other in term of gender. The gender is not reflected in social work. Therefore, I consider this topic being current. What is discussed a lot this is an inclusion of the Gypsy minority and the gender equality. The theoretical part deals with general gender and gender in social work with the Gypsy community. Furthermore, it defines the position of Gypsy women in the family and in the society. For qualitative research, I chose a narrative interview technique, which is used to obtain information about collective biographical and historical context of the investigated event, through spontaneous narrative of informant, which is only cautiously led by researcher. Quality data collected interview were elaborated by using coding. There were two Gypsy women with different socio-economic status as a basic research group. Additional file was formed by a social worker and a social worker working with the Gypsy minority. The aim of this thesis was to analyze the gender dimension in social work with Roma woman. The research showed that the situation of Gypsy women in the family positively changes. It starts becoming a creature that is not as inferior and secondarily as a Gypsy man. Strict rules for life in the Roma family ease gradually. Women are more involved in decision-making within the family and they can decide about their rights. However, one aspect of gender remains largely the fact that Gypsy women still struggle with low levels of education and skills. This is especially reflected when these women ask for a job. Frequent failures are primarily caused by the refusal by employers because of prejudice and long-term unemployment which cause loss of motivation or work habits. Gypsy women feel negative and contemptuous behavior towards their ethnicity, whether in a job search or by state institutions, such as when they apply for social benefits. Social work approaches to Gypsy clients only in terms of ethnic minorities. However, the approach in terms of gender is neglected. The contribution of this work is to contribute to the understanding of the overall situation of Gypsy women and to the obstacles which avoid their emancipation. Results could contribute to the understanding of social work with Gypsy women and Gypsy minority in general. It can be additionally used for the evaluation of an approach of social work with Gypsy women.

Keywords

gender, genderové aspekty, Romská žena, sociální práce

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 20. 5. 2013

Accessible from:: 20. 5. 2013

Thesis defence

• Supervisor: Mgr. Alena Kajanová, Ph.D.

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Faculty of Health and Social Studies

Master programme / field:
Rehabilitation / Rehabilitation-Psychosocial Care for Handicapped Children, Adults and Seniors