Dopad verejných výdavkov na zdravotníctvo na očakávanú dĺžku života v krajinách Európskej únie

Ema Kačeňáková

Diplomová práce

Anotace:

Práce analyzuje vliv veřejných výdajů na zdraví na střední délku života v zemích Evropské unie v letech 1995-2019. Východiskem je teoretický rámec ekonomie zdraví, který zdůrazňuje význam investic do zdraví jako formy lidského kapitálu s potenciálem pro ekonomický a sociální rozvoj. Článek zkoumá, zda a do jaké míry jsou veřejné investice do zdraví spojeny se zlepšením zdravotního stavu obyvatelstva. Empirická analýza je založena na panelových datech pokrývajících 27 členských zemí Evropské unie a zahrnuje informace o veřejných výdajích na zdraví, střední délce života a dalších relevantních socioekonomických, demografických, behaviorálních a environmentálních faktorech. K odhadu vztahu mezi proměnnými jsou použity regresní modely panelových dat s fixními a náhodnými efekty. Výsledky analýzy potvrzují statisticky významný pozitivní vliv veřejných výdajů na zdravotnictví na střední délku života. Kromě veřejných výdajů jsou v práci identifikovány další důležité determinanty střední délky života. Patří mezi ně HDP na obyvatele, který pozitivně koreluje s výsledky v oblasti zdraví, a vzdělání, které se rovněž ukázalo jako významný pozitivní faktor. Naopak nadměrná konzumace alkoholu má na střední délku života negativní vliv. Dokument rovněž poukazuje na složitější vztah mezi environmentálními faktory a střední délkou života. Zjištění mají důsledky pro tvorbu politiky veřejného zdraví. Zdůrazňují nejen potřebu přiměřených finančních investic, ale také komplexního přístupu, který zohledňuje sociální, ekonomické, behaviorální a environmentální faktory ovlivňující zdraví populace.

Abstract:

The thesis analyses the impact of public spending on health on life expectancy in Eu-ropean Union countries between 1995 and 2019. The starting point is the theoretical framework of health economics, which emphasises the importance of investing in he-alth as a form of human capital with potential for economic and social develop-ment. The paper examines whether and to what extent public investment in health is associated with improvements in the health status of the population. The empirical analysis is based on panel data covering the 27 member countries of the European Union and includes information on public spending on health, life expectancy and other relevant socio-economic, demographic, behavioural and environmental factors. Panel data regression models with fixed and random effects are used to estimate the relationship between the variables. The results of the analysis confirm a statistically significant positive effect of public health spending on life expectancy. In addition to public expenditure, the paper identifies other significant determinants of life ex-pectancy. These include GDP per capita, which is positively correlated with health out-comes, and education, which is also found to be a significant positive determinant. Conversely, excessive alcohol consumption has a negative impact on life expectancy. The paper also points to a more complex relationship between environmental factors and life expectancy. The findings have implications for public health policy making. They highlight the need not only for adequate financial investment, but also for a comprehensive approach that takes into account the social, economic, behavioural and environmental factors that influence population health.

Abstract:

Diplomová práca sa zaoberá analýzou vplyvu verejných výdavkov na zdravotníctvo na očakávanú dĺžku života v krajinách Európskej únie v období rokov 1995 až 2019. Vý-chodiskom je teoretický rámec ekonómie zdravia, ktorý zdôrazňuje význam investícií do zdravia ako formy ľudského kapitálu s potenciálom pre ekonomický a spoločenský rozvoj. Práca skúma, či a do akej miery sú verejné investície do zdravotníctva spojené so zlepšením zdravotného stavu populácie. Empirická analýza je založená na panelo-vých dátach, ktoré pokrývajú 27 členských krajín Európskej únie a zahŕňajú informá-cie o verejných výdavkoch na zdravotníctvo, očakávanej dĺžke života a ďalších rele-vantných socioekonomických, demografických, behaviorálnych a environmentálnych faktoroch. Na odhadnutie vzťahu medzi premennými sa používajú regresné modely panelových dát s fixnými a náhodnými efektmi. Výsledky analýzy potvrdzujú štatisticky významný pozitívny vplyv verejných výdavkov na zdravotníctvo na očaká-vanú dĺžku života. Okrem verejných výdavkov práca identifikuje aj ďalšie významné determinanty očakávanej dĺžky života. Medzi ne patrí HDP na obyvateľa, ktorý pozi-tívne koreluje so zdravotnými výsledkami a vzdelanie, ktoré sa taktiež ukázalo ako významný pozitívny faktor. Naopak, negatívny vplyv na očakávanú dĺžku života má nadmerná konzumácia alkoholu. Práca zároveň poukazuje na komplexnejší vzťah me-dzi environmentálnymi faktormi a očakávanou dĺžkou života. Zistené výsledky majú implikácie pre tvorbu verejnej politiky v oblasti zdravotníctva. Zdôrazňujú po-trebu nielen adekvátnych finančných investícií, ale aj komplexného prístupu, ktorý zohľadňuje sociálne, ekonomické, behaviorálne a environmentálne faktory ovplyvňu-júce zdravie populácie.

Klíčová slova

očekávaná délka života, Prestonova křivka, veřejné výdaje, Evropská unie, lidský kapitál

Keywords

Preston curve, public expenditure, life expectancy, European Union, human capital

Klíčová slova

verejné výdavky, očakávaná dĺžka života, Európska únia, ľudský kapitál, Prestonova krivka

Jazyk práce: slovenština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 5. 2025

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 18. 6. 2025
• Vedoucí: Jakub Čihák
• Oponent: Pavel Potužák

Vysoká škola ekonomická v Praze

Magisterský studijní program:
Ekonomie