Specifika pracovní angažovanosti zdravotnického personálu v kontextu pandemie COVID-19

Bc. Barbora Koukalová

Diplomová práce

Work engagement specifics in healthcare personnel in the context of COVID-19 pandemic

Anotace:

Tato práce se zabývá vztahy pracovní angažovanosti a souvisejících konstruktů – syndromu vyhoření, pracovní zátěže a smysluplnosti práce u souboru českého zdravotnického personálu. Zároveň porovnává míru pracovní angažovanosti konkrétních zdravotnických profesí a zjišťuje, zda se míra zkoumaných konstruktů liší v závislosti na vnímaných dopadech pandemie COVID-19. Výzkumný soubor tvoří celkem 265 zdravotníků. Použitými nástroji jsou škály Utrecht Work Engagement Scale (UWES-9), Maslach Burnout Inventory (MBI), Meisterův dotazník a Work and Meaning Inventory (WAMI). Naše výsledky doložily signifikantní vztahy mezi všemi zkoumanými konstrukty. Signifikantní pozitivní vztahy byly zjištěny mezi pracovní angažovaností a smysluplností a také mezi syndromem vyhoření a pracovní zátěží. Signifikantní negativní vztahy byly zjištěny mezi pracovní angažovaností a syndromem vyhoření a také mezi syndromem vyhoření a smysluplností práce. Z výsledků dále vyplývá, že úroveň pracovní angažovanosti zdravotníků je v průběhu pandemie vysoká a že mezi jednotlivými profesemi existují v této oblasti signifikantní rozdíly. 92,8 % respondentů potvrdilo dopad pandemie COVID-19 na jejich práci. Mezi těmito respondenty a respondenty, kteří dopady pandemie na práci negovali, existují signifikantní rozdíly pouze v jedné ze složek syndromu vyhoření – osobní účinnosti. V míře pracovní angažovanosti, pracovní zátěže, smysluplnosti práce a ostatních složek syndromu vyhoření (vyčerpání a depersonalizace) nebyly v této souvislosti zjištěny signifikantní rozdíly.

Abstract:

In this study, we concentrate on work engagement specifics, and analyse its relations to burnout syndrome, mental workload, and work meaningfulness in Czech healthcare personnel. We also compare work engagement scores of particular healthcare professions, and explore potential differences in stated constructs levels depending on perceived COVID-19 pandemic impact on their work. Our population includes a total of 265 participants. We used following instruments: Utrecht Work Engagement Scale (UWES-9), Maslach Burnout Inventory (MBI), Meister questionnaire, and Work and Meaning Inventory (WAMI). Our results show significant relations between all the constructs. Significant, positive correlation was found between work engagement and meaningfulness, and between burnout and workload. Significant, negative correlation was found between work engagement and burnout, and between burnout and work meaningfulness. The results also indicate high work engagement levels with significant differences between healthcare professions. 92,8% of respondents reported impact of COVID-19 pandemic on their practice. Significant differences between these respondents and those who denied COVID-19 pandemic impact were found only in personal accomplishment level (component of burnout). In this matter, no significant differences were found in levels of work engagement, workload, work meaningfulness or other two components of burnout.

Klíčová slova

work engagement, burnout syndrome, workload, work meaningfulness, JD-R, healthcare, COVID-19, pandemic, UWES, MBI, WAMI, pracovní angažovanost, syndrom vyhoření, pracovní zátěž, smysluplnost práce, zdravotnický personál, pandemie

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 18. 5. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 14. 6. 2021
• Vedoucí: PhDr. Zuzana Slováčková, Ph.D.
• Oponent: doc. PhDr. Hana Přikrylová Kučerová, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Psychologie / Psychologie