Kontrola užitkovosti masného skotu na vybrané farmě

Bc. Aneta Kolářová

Diplomová práce

Performance recording in beef cattle on the chosen farme

Anotace:

Cílem diplomové práce bylo zhodnocení reprodukčních ukazatelů krav a jalovic plemene galloway a následně zhodnocení přírůstků telat od narození do odstavu. Součástí práce bylo potvrzení či vyvrácení hypotézy, zda pořadí otelení matky ovlivňuje hmotnost telat při narození. V diplomové práci jsem zpracovávala výsledky soukromé farmy, z let 2009-2016. Základní soubor zvířat představovalo 240 kusů krav a 641 telat. Z reprodukčních ukazatelů byl hodnocen věk při prvním otelení, průběh porodu, délka mezidobí. Z vlivů působících na růst telat bylo sledováno pohlaví telat, hmotnost telat při narození, pořadí otelení matky, měsíc narození. Byly použity údaje z období 2009-2016. Statistické vyhodnocení bylo provedeno programem SAS 9.3 a příprava dat pomocí programu MS Excel. Z reprodukčních ukazatelů byla hodnocena délka mezidobí, která v průměru dosahovala 374,02 dnů. Nejdelšího mezidobí dosahovaly krávy, které byly narozeny v roce 1998, kdy průměrná hodnota byla 433,11 dnů. Nejkratšího mezidobí dosáhly krávy narozené v roce 2012, které měly mezidobí 327,80 dnů. K ideální hodnotě mezidobí se nejvíce přibližovaly krávy narozené v roce 2009, které měly 369,32 dnů. Délka mezidobí byla ovlivňována rokem hodnocení na hladině významnosti P<0,05. Věk při prvním otelení činil v průměru 2,86 roku, tedy 1043,07 dnů. S nejnižší hodnotou 444 dnů a nejvyšší hodnotou 2591 dnů. Nejvyššího věku při prvním otelení v závislosti na plemenné příslušnosti ve stádě dosahovala skupina galloway 50 a více %, a to 3,08 roku (P<0,01). Naopak nejnižšího věku 2,16 roků měla skupina kříženci (P<0,01). Věk při posledním otelení byl v průměru 7,36 roků. S nejnižším věkem při posledním otelení 467 dnů a s nejvyšší hodnotou 5114 dnů. Ve sledovaném stádě byl průběh porodu v 98% případech hodnocen známkou 1. Podíl mrtvě narozených telat byl za sledované období 1% (tedy 6,41 telat). Při hodnocení růstové schopnosti telat rozdělených podle pohlaví, dosahovali býčci vyšších hmotností při vážení i vyšších přírůstků oproti jalovičkám. Hmotnost při narození u býčků byla 32,13 kg, u jaloviček 30,97 kg (P<0,01). Hmotnost ve 120 dnech u býčků byla 164,03 kg, u jaloviček 148,33 kg (P<0,01). Hmotnost ve 210 dnech byla u býčků 249,59 kg, u jaloviček 221,03 kg. Při hmotnosti ve 365 dnech vykazovali býčci 393,01 kg a jalovičky 329,18 kg (P<0,05). Největší hodnoty sledovaných parametrů vykazoval rok 2012, kdy byla průměrná hmotnost telat 33,79 kg, při statistické průkaznosti P<0,01. Poté rok 2010 s hmotností telat 32,68 kg (P<0,01). V roce 2016 byla zaznamenána nejnižší hmotnost, pouze 26,82 kg (P<0,01). Pohlaví narozeného telete mělo statisticky průkazný vliv (P<0,01) na hmotnost při narození, hmotnost ve 120 dnech, 210 dnech, ve 365 dnech, na přírůstek do 120 dnů, na přírůstek do 210 dnů a přírůstek do 365 dnů věku (P<0,01). Byl prokázán statisticky významný vliv roku hodnocení na růstové parametry telat. Hodnocené roky měly vliv na hmotnost při narození (2010-32,68 kg; 2011-32,61 kg; 2012-33,79 kg; 2013-31,65 kg; 2014-31,88 kg; 2015-31,42 kg; 2016-26,82 kg; při P<0,01). Na hmotnost ve 120 dnech věku (2011-164,04 kg; 2013-146,19 kg, při P<0,01; 2016-149,11 kg, při P<0,05). Hmotnost ve 210 dnech (2011-250,55 kg, P<0,01; 2012-245,21, P<0,05; 2013-224,26 kg, P<0,01; 2014-225,89 kg, P<0,01). Na přírůstek do 120 dnů, do 210 dnů (P<0,01). Na hmotnost ve 365 dnech věku také, ovšem při statistické průkaznosti na hladině P<0,05, rok 2011-376,98 kg; 2014-353,62 kg; 2015-350,15 kg. Vliv měsíce narození telat na růstovou schopnost telat nebyl v této práci prokázán. Hypotéza byla vyvrácena.

Abstract:

The aim of the thesis was sto evaluate the reproductive performance of galloway cows and heifers and subsequently evaluate the weight gain of calves from their birth to weaning. Part of this work was to either confirm or disporve the hypothesis that the order of calving affects the weight of calves at birth. In this thesis, I used results of private farms from the years 2009-2016. The set of animals featured is 240 cows and 641 calves. As the reproducitve index, the age at first calving, progress during the calf delivery and lenght of intervening period were considered. The impact on the growth of calves was monitored from the aspects of sex, weight of calves at birth, the order of calving and the month of birth. Data collected were used from the period 2009-2016 and the statistical evaluation was performed using SAS 9.3 and MS Excel. The lenght of the intervening period was assessed on the basis of reproductive performance which on average reached 374,02 days. The longest meantime period reached cows born in 1998 with the average lenght of 433,11 days. The shortest meantime period reached cows born in 2012, whose pause took 327,80 days. The cows born in 2009 were the closest to the ideal value of the meantime period, which took 369,32 days. The lenght of the intervening period was influenced by a year at a signifikance level of P<0,05. The age of cows at first calving was on average 2,86 years old, ie 1043,07 days. The lowest value represents 444 days and the maximum value 2597 days. The highest age at first calving, depending on the breed in the herd, reached the galloway group of 50 % or more, and 3,08 years of age (P<0,01). By contrast, the lowest age of 2,16 years reached the group of crossbreed cows (P<0,01). Average age at last calving was 7,36 years. The lowest age at last calving was 467 days and the maximum age 5114 days. The proces during calf delivery in the monitored herd was from 98 % cases classified by the grade A. The proportion of stillborn calves during the reporting period was 1% (ie 6,41 calves). When evaluating growth ability of calves according to the sex, bulls achieved heavier weights with higher weight gain contrary to the heifers. The weight of bulls at birth was 32,13 kg whereas heifers weighed 30,97 kg (P<0,01). When 120 days old, the bulls weighed 164,03 kg, the heifers 148,33 kg, the heifers 148,33 kg (P<0,01). At the age of 210 days, the bulls weighed 249,59 kg and heifers 221,03 kg. When 365 days old, the bulls weighed 393,01 kg whereas the heifers 329,18 kg (P<0,05). The most significant values of the monitored variables were evidenced in 2012, when the average weight of calves was 33,79 kg and the statistical signifikance was P<0,01. The results of 2012 were followed by the year 2010, in which the calves weighed 32,68 kg (P<0,01). In 2016, the lowest weight of only 26,82 kg (P<0,01) was recorded. The sex of a newborn calf had a statistically significant influence (P<0,01) on birth weight and weight gain on 120th day, 210th day, 365th day (P<0,01). It was statistically proved that the monitored year had an impact on the growth parameters of calves. The monitored years had an effect on the weight at birth (2010-32,68kg; 2011-32,61 kg; 2012-33,79 kg; 2013-31,65 kg; 2014-31,88 kg; 2015-31,42 kg; 2016-26,82 kg; P<0,01). The weight on 120th day of age (2011-164,04 kg; 2013-146,19 kg; P<0,01; 2016-149,11 kg, P<0,05. The weight on 210th day (2011-250,55 kg; P<0,01; 2012-245,21, P<0,05; 2013-224,26 kg, P<0,01; 2014-225,89 kg, P<0,01). Weight gained up to 120 days and up to 210 days (P<0,01). Weight gained at 365 days of age with a statistical signifikance of P<0,05; 2011-376,98 kg; 2014-353,62 kg; 2015-350,15 kg. This thesis did not prove the impact of the month of calf birth on the growth ability. The hypothesis was disporve.

Klíčová slova

kontrola užitkovosti, galloway, plodnost, růst telat, porodní hmotnost

Keywords

galloway, performance recording, fertility, growth of calves, birth weight

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 4. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Renata Toušová, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Zootechnika / Živočišná produkce