Sociální dialog v českém pracovním právu a jeho limitující faktory

Mgr. Lenka Lelitovská

Diplomová práce

The Social Dialogue in the Czech Labour Law and its Limiting Factors

Anotace:

Ve své práci jsem se snažila charakterizovat sociální dialog a faktory, které ho limitují, a také vystihnout současné problémy tohoto institutu ve všech jeho mezích. Sociální dialog u nás nepatří k institutům, které by měli v právní úpravě, ale i v povědomí veřejnosti dlouhou tradici. Také pojmenování a charakteristika jednotlivých součástí kolektivního pracovního práva je v našich podmínkách často problematická. Přesto je třeba si uvědomit, že sociální dialog se týká velkého množství lidí, tedy v podstatě každého zaměstnance, či zaměstnavatele. Jeho obsah a aplikace nepředstavuje jen jakýsi výmysl zákonodárce, který je v praxi nepoužitelný, ba právě naopak. Sociální dialog se týká každodenního života jednotlivců, protože upravuje, či měl by upravovat, pracovní podmínky. Prostřednictvím dialogu by zaměstnavatelé a zaměstnanci měli dojít ke vzájemně přijatelným dohodám, které by vedli k lepším pracovním výkonům a vzájemné spokojenosti v zaměstnání. Sociální dialog, jako součást pracovního práva, je charakterizován a současně i limitován právní úpravou. Obsah právní úpravy je natolik limitující, že jednotlivec nemůže sám překonávat její hranice, to je pouze v rukou zákonodárce. Česká právní úprava sociálního dialogu nepostihuje celou problematiku a není propracovaná. Zákonodárce upravil pouze tu část kolektivního vyjednávání, která se týká kolektivní smlouvy. Ostatní části sociálního dialogu zůstali bez povšimnutí. V této souvislosti je třeba také si uvědomit, že od roku 2004 je součástí českého práva i právo ES (Evropského společenství). A i sociální dialog není uskutečňován pouze v rámci jedné země, ale jeho uplatnění najdeme i na nadnárodní úrovni. Sociální dialog netvoří pouze právní rámec. Sociální dialog se uskutečňuje v čase, ve společnosti, v určitém politickém prostředí, za určité ekonomické situaci na trhu a v neposlední řadě se ho také účastní lidé, tedy jednotlivci s určitými odbornými znalostmi i osobními předpoklady. Ve své práci se tedy nezabývám pouze právní úpravou sociálního dialogu, ale snažím se alespoň zjednodušeně postihnout i ekonomický a osobní rámec sociálního dialogu. Ekonomický rámec je pro tuto oblast nesmírně důležitý. V sociálním dialogu se střetávají často dva protichůdné názory. Zaměstnanci chtějí co nejlepší platové, ale i jiné pracovní podmínky pro výkon svého zaměstnání a na druhé straně zaměstnavatelé se snaží o co nejvyšší zisk, konkurenceschopnost a uplatnění na trhu. Často je velice problematické mezi těmito protichůdnými zájmy nalézt kompromis, ale právě to, je úlohou sociálního dialogu. V této části práce jsem se zaměřila především na zaměstnavatele, protože ten může zaměstnancům nabídnout jen takové výhody a plnění, které pro něho nejsou autodestruktivní. Snažila jsem se tedy nastínit určitý seznam zaměstnaneckých výhod, které jsou pro zaměstnavatele z hlediska daňového práva výhodné a pro zaměstnance představují zlepšení pracovních podmínek. Ekonomický rámec je limitován především situací na trhu, ekonomickou stabilitou zaměstnavatele, a v neposlední řadě také daňovou problematikou. I osobní rámec je pro tuto problematiku důležitý. Nejprve je třeba si uvědomit, že sociální dialog klade určité specifické požadavky na své subjekty a jejich postavení. Dále nesmíme zapomenout, že i přes svá specifika i zde zůstává dialog dialogem a vyjednávání vyjednáváním, tedy jsou zde určité požadavky na jednotlivce. Je třeba znát taktiky a metody vyjednávání, znát základy z psychologie osobnosti, umět přesvědčit protivníka a v neposlední řádě také mít dostatečné odborné znalosti a to jak z právní, ek

Anotace:

onomické, tak i jiných oblastí. Tento rámec je při vyjednávání často opomíjen a je to právě on, který poskytuje při vyjednávání největší prostor a nejméně omezuje. Záleží jen na jednotlivci, zda má požadované předpoklady, zda se bude dále vzdělávat a vyvíjet. Je to část sociálního dialogu, která je nejvíce otevřená, ale bohužel v našich podmínkách nesmírně podceňovaná. A pro český sociální dialog představuje obrovské omezení. Jak vyplývá z výše zmíněného, má práce se snaží postihnout sociální dialog ve všech jeho mezích. Snaží se charakterizovat tuto podstatně složitou problematiku, zamyslet se nad omezeními a limity, které v České republice existují a také se snaží nalézt východiska a zamyslet se nad budoucím směřováním sociálního dialogu v našich podmínkách.

Abstract:

In my work I have tried to characterize the social dialogue and its limiting factors and also comprehend contemporary problems of this institute in all its limits. The social dialogue in our country does not belong to institutes which would have a long tradition not only in the legislative adjustment but also in public knowledge. Terms and characterization of component parts of colective labour law is often problematic in our conditions too. In spite of that it is necessary to realize that the social dialogue refers to a large amount of people, in fact all employees and employers. Its content and application does not represent only an imagination of an legislator, which is inapplicable in practice but exactly the opposite. The social dialogue concerns everyday individual lives, because regulates or it should regulate work conditions. Employees and employers should find a reciprocally accteptable arrangement, which would lead to better working results and mutual satisfaction at work. The social dialogue as a part of labour law is characterized and at the same time limited by the legislative adjustment. The content of the legislative adjustment is so limited that an individual cannot overcome its limits on his own, it is only in an legislator´s power. The Czech legislative adjustment of the social dialogue does not grasp all the problem and it is not worked out in details. The legislator adjusted only that part of the colective negotiation, which refers to the colective agreement. The other parts of the social dialogue have passed unnoticed. In this context it is necessary to realize that since 2004 the law of European Community has been the part of the Czech law. So the social dialogue is not realized only in one country but it can be also found on the supranational level. The social dialogue is not created only within the bounds of the law. The social dialogue takes place in time, in the society, in the particular political background, during the particular economical situation on the market, but also people take part in it, that means individuals with specific knowledge and personal preconditions. In my work I do not deal only with the legislative adjustment but I also try to grasp economical and personal limits of the social dialogue at least in a simple way. The economical limits are very impoprtant in this field. In the social dialogue two opposite opinions clash. Employees want the best pay and working conditions for doing well their job, on the other hand employers try to have the highest profit, competitiveness and win recognition on the market. Very often it is very difficult to find a compromise between these opposite interests which is the task of the social dialogue. In this part of my work I concentrate on employers most of all, because they are able to offer employees only such benefits which are not selfdestructive for them. I have tried then to give a certain list of employee benefits, which are convenient for employers from the standpoint of tax law and represent an improvement of work conditions for employees. Economical limits are given most of all by the situation on the market, the economical stability of employers and also by tax problems. And personal limits are very important too. First of all it is necessary to realize that the social dialogue makes certain demands on its subjects and their positions. Then we must not forget that in spite of special characteristics the dialogue remains the dialogue and the negotiation remains the negotiation, so there are some specific demands on an individual. It is necessary to know tactics and methods of negotiation, to know fundamentals of personal psychology, to be able to persuade an opponent and not least to have sufficient expert knowledge of both legislative, economical and other fields. This sphere is very often neglected during the negotiation, but mainly it provides the largest space and the least limits. It depends only on an individual if he has required

Abstract:

preconditions, further educates himself and develops. This is a part of the social dialogue which is the most opened but regrettably very underestimated. And it represents huge limits for the Czech social dialogue. As it results from the above mentioned, my work tries to comprehend the social dialogue in all its limits It tries to characterize these very complicated problems and think about limits which exist in the Czech Republic and also aims at finding solutions and thinking about the future heading for the social dialogue in our conditions.

Klíčová slova

sociální dialog, kolektivní vyjednávání, stávka, výluka, kolektivní smlouvy, kolektivní spory, odborová organizace

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 31. 3. 2009

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 28. 1. 2010
• Vedoucí: JUDr. Dana Hrabcová, Ph.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Právo a právní věda / Právo