Incidence delirantních stavů u kriticky nemocných pacientů

MUDr. Marcela KÁŇOVÁ

Doctoral thesis

Incidence of delirium in criticaly ill patients

Abstract:

Delirium je běžnou komplikací stavu kriticky nemocného pacienta. Je charakteristické svým náhlým nástupem s poruchou vědomí (snížená schopnost uvědomovat si okolí, neschopnost udržet či rychle přenést pozornost) a s poruchou kognitivních funkcí (desorientace, porucha paměti, atd.). Rozvíjí se obvykle během krátké doby s kolísavou charakteristikou příznaků během dne. U kriticky nemocného pacienta se uplatňuje řada faktorů, jako hypoxemie, infekce, systémová zánětlivá reakce nebo metabolický rozvrat, které se podílí na rozvoji orgánové dysfunkce. To osvětluje vztah mezi kritickým onemocněním a selháním neurologických funkcí [1-10]. Delirium je příznakem akutní mozkové dysfunkce. Jeho patofyziologie je komplexní, zahrnuje příčiny zánětlivé i nezánětlivé [1, 11-19]. Delirium není nikdy způsobeno jediným rizikovým faktorem. Řada faktorů působících na kriticky nemocného, je riziková pro rozvoj deliria. Můžeme je rozdělit na predisponující a precipitující (model Inouye a kol. [20]). Predisponující faktory, označované také jako "host factors" jsou přítomny ještě před přijetím pacienta na JIP. Jsou minimálně ovlivnitelné prevencí. Naopak precipitující rizikové faktory jsou modifikovatelné preventivními opatřeními, často jsou způsobeny iatrogenně a/nebo mají spojitost se závažností základního onemocnění. Časná diagnostika, rozpoznání deliria a především prevence modifikovatelných rizikových faktorů, sníží jejich vliv na rozvoj deliria a výrazně zlepší prognózu pacienta [16, 20-32]. Význam této práce tkví ve snaze rozpoznat tyto rizikové faktory, tím umožnit prevenci a také rychlejší diagnostiku deliria s cílem minimalizovat dopad závažného onemocnění na mozkové funkce, snížit výskyt deliria a následně dlouhodobých kognitivních dysfunkcí a zlepšit tak prognózu kriticky nemocných pacientů. Primárním cílem této prospektivní observační studie bylo zjištění incidence deliria mezi chirurgickými, traumatologickými a interně nemocnými pacienty na šesti lůžkové JIP, KARIM Fakultní nemocnice Ostrava s použitím Confusion Assessment Method for the ICU (CAM-ICU)[33-35]. Sekundárním cílem bylo prozkoumání a určení obou typů rizikových faktorů rozvoje deliria. Rovněž jsme chtěli srovnat výsledky kohorty pacientů KARIM, FN Ostrava s předchozími studiemi věnujícími se těmto rizikovým faktorům u kriticky nemocných.

Abstract:

Delirium is a common complication in critically ill patients that is characterized by a sudden onset of impaired consciousness (reduced clarity of awareness of the environment, inability to sustain or shift attention) and changes in cognitive abilities (disorientation, memory impairment, etc.). It usually develops over a short period of time and fluctuates during the day. In critically ill patients many factors can affect the prognosis such as hypoxemia, infection, systemic inflammation, or metabolic imbalance and all can lead to organ dysfunction. This sheds light on the relationship between critical illness and neurologic failure [1-10]. Delirium indicates an acute cerebral failure. Its pathophysiology is highly complex, resulting from both inflammatory and non-inflammatory processes [1, 11-19]. Delirium is never caused by a single factor. Critically ill patients are exposed to a number of risk factors for delirium development which can be divided into predisposing and precipitating factors (model of Inouye and colleagues [20]). The predisposing factors are also called "host factors" as they are present before the ICU admission and are rarely modifiable, while precipitating factors are potentially modifiable by preventive interventions and are frequently iatrogenic or related to the severity of acute illness. Early recognition and prevention of modifiable factors allow us to ameliorate their impact on patient outcomes [16, 20-32]. This paper´s importance lies in an effort to identify risk factors of delirium in critically ill patients. It allows prevention and makes earlier recognition of delirium possible in order to minimaze the effect on brain functions; improve the long time congitive dysfunction and the prognosis. The primary aim of this prospective, observational study was to evaluate the incidence of delirium among surgical, trauma and medical patients in one of the six- bed Intensive Care Units of the University Hospital Ostrava using Confusion Assessment Method for the ICU (CAM-ICU) [33-35]. The secondary aim was to recognize and explore both groups of risk factors for delirium development. Also, we want to test precursory studies of risk factors in the context in specific cohorts of patients at our own hospital. The text of the abstract.

Keywords

Delirium, kriticky nemocný pacient, predisponující a precipitující rizikové faktory, CAM- ICU diagnostický test, umělá plicní ventilace

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 24. 3. 2017

Thesis defence

• Date of defence: 13. 6. 2017
• Supervisor: doc. MUDr. Jana Janoutová, Ph.D.

University of Ostrava

Faculty of Medicine

Doctoral programme / field:
Public Health Care / Epidemiology and Public Health Protection - Combined Study