Prostorové srovnání distribuce vybraných druhů pěvců v ČR dle dat citizen science a systematického mapování

Bc. Simona Říhová

Diplomová práce

Spatial comparison of distribution of selected species of songbirds in the Czech Republic according to citizen science data and systematic mapping

Anotace:

Tato diplomová práce se zabývá srovnáním výskytu vybraných druhů pěvců na území České republiky na základě dat získaných systematickým mapováním v letech 2014 až 2017 (Atlas hnízdního rozšíření ptáků) a citizen science dat z Nálezové databáze ochrany přírody z období 2010 až 2013 a 2018 až 2020. Cílem bylo zjistit, jak moc se od sebe odlišují data z organizovaného a čistě dobrovolnického neorganizovaného mapování, zda jsou výsledky ovlivněny vzácností druhů či preferencemi ornitologů v zájmovém území a jaký je skutečný přínos amatérských přispěvatelů do veřejných nálezových databází v ornitologii. Za účelem pochopení dané problematiky byla sepsána obsáhlá literární rešerše vycházející z moderních vědeckých článků i starších odborných publikací, popisující pěvce jako takové, jejich vlastnosti a detektabilitu, dále jednotlivé metody sčítání ptáků, rozdíly mezi systematickým mapováním a citizen science, způsoby vyhodnocování dat v ornitologii a s nimi související neurčitost dat a další. Pro dosažení cílů byly vytvořeny tři datové sady s údaji o pozorování 66 vybraných druhů pěvců na území České republiky pro výše uvedená období, ze kterých byly v programu ArcMap vygenerovány mapové vrstvy obsazených kvadrátů. Pomocí nově vzniklých vrstev bylo možné mezi jednotlivými kategoriemi pěvců a jednotlivými obdobími sledovat rozdíly a změny v počtech obsazených kvadrátů a zároveň, díky jejich propojení s vrstvou chráněných území, popsat preference v pozorování ornitologů. Vlastní analýza získaných hodnot proběhla ve vývojovém prostředí R pomocí krabicových diagramů a Wilcoxonova testu. Vyhodnocením získaných dat bylo zjištěno, že se systematické mapování od toho neorganizovaného výrazně odlišuje, a to převyšujícím množstvím provedených pozorování a jejich rovnoměrnějším rozložením ve sledovaném území. Z uvedeného tedy vyplývá, že citizen science sice je důležitým zdrojem dat v ornitologii, který ovšem vyžaduje zavedení určitých postupů, pravidel a kontroly. Tato diplomová práce by pak mohla sloužit jako odrazový můstek pro jejich definování.

Abstract:

This diploma thesis deals with comparing occurrences of selected passerines on territory of the Czech Republic based on data from systematic mapping in years 2014-2017 (Atlas of nesting distribution of birds) and citizen science data from the Finding database of nature protection (NDOP) from years 2010-2013 and 2018-2020. The goal was to find out, how much the data from organised and from purely voluntary unorganised mappings differ, whether the results are influenced by rarity of the species or by preferences of ornithologists in the area of interest and what is the real benefit of amateur contributors into public finding databases in ornithology. To understand the given problematics, a comprehensive literary research was composed, based on modern scientific articles as well as older scientific publications, describing passerines, their traits and detectability, individual methods of counting birds, differences between systematic mapping and citizen science, data evaluation methods in ornithology and uncertainty connected with them and others. To achieve the set goals, three datasets with details regarding observations of 66 selected species on the territory of the Czech Republic were created for the three above mentioned periods, from which map layers of occupied squares were generated in the ArcMap program. Using the newly created layers, it was possible to observe differences and changes in the counts of occupied squares between individual passerine categories and individual periods, and also to describe preferences in ornithologist observations thanks to the connection of the outputs with the protected areas layer. The analysis of the gained values itself was performed in the R development environment using boxplots and the Wilcoxon test. By evaluating the acquired data, it was found that systematic mapping differs significantly from the unorganised one, mainly by higher count of undertaken observations and their more even distribution in the area of interest. The conclusion from the above is that while citizen science is an important source of data in ornithology, it requires the introduction of certain practices, rules and checks. This diploma thesis could then serve as the base for their definition.

Klíčová slova

ornitologie, detektabilita, atlas, monitoring, neurčitost

Keywords

ornithology, detectability, atlas, monitoring, uncertainty

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 29. 3. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Petra Šímová, Ph.D.
• Oponent: Vladimír Bejček, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta životního prostředí

Magisterský studijní program / obor:
Inženýrská ekologie / Ochrana přírody