Sukcese po odtěžení smrkového porostu v přírodní rezervaci Bukovec v Jizerských horách

Bc. Kateřina Novotná

Diplomová práce

Succession after the harvesting of spruce stand in the nature reserve Bukovec in the Jizera Mountains

Anotace:

Horské trojštětové louky (Polygono bistortae-Trisetion flavescentis) patří mezi ohrožené biotopy z důvodu zániku tradičních způsobů jejich obhospodařování a řada z nich byla ponechaná ladem po mnoho let. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak rychle se po odtěžení smrkového porostu v ochranném pásmu přírodní rezervace Bukovec z míst bez podrostu a ze spálenišť stane horská trojštětová louka. Na experimentu bylo založeno 5 ploch kontrolní nesečené louky (M), 5 ploch sečených spálenišť (B), 4 sečené (FC) a 4 nesečené plochy (FU) s vrstvou jehličnatého opadu bez podrostu. Pokryvnost (%) jednotlivých druhů rostlin byla zaznamenávána každoročně v letech 2006–2015 a 2017. Odběry vzorků půd probíhaly koncem října v letech 2006, 2008, 2010-2014, 2018 a 2022. Za celou dobu trvání experimentu bylo zaznamenáno 87 druhů cévnatých rostlin, 24 druhů travin, 60 druhů dvouděložných rostlin a 3 druhy leguminóz. Data byla zpracována v programech Statistica 13.2 a Canoco 5. U varianty M byla druhová bohatost relativně konstantní a u variant B, FC a FU byl zaznamenán postupný nárůst druhové bohatosti během celého experimentu. Analýzou RDA byl zjištěn vztah nalezených druhů cévnatých rostlin k jednotlivým variantám obhospodařování. Varianty, které měly podobné druhové složení rostlin byly rozdělené do dvou skupin podle první ordinační osy. První skupinou byly varianty M a B a druhou skupinou byly varianty FU a FC. PRC analýza ukázala rozdíly ve složení rostlinných druhů mezi jednotlivými variantami v každém roce experimentu. Nejblíže kontrolní nesečené louce (M) byla varianta B. Dále se zjistilo, že traviny mají rychlejší procentuální nárůst pokryvnosti než dvouděložné rostliny na variantách FC, FU a B. Bylo to z důvodu přítomnosti druhu Agrostis capillaris v semenné bance, který na odkrytých plochách těchto variant rychle zvyšoval svoji pokryvnost v prvních 3 letech trvání experimentu. Podle agrochemických rozborů půd měla varianta B nejvyšší hodnoty pH a nejvíce přijatelných živin pro rostliny (P, K, Ca a Mg), naopak nejméně přijatelných živin pro rostliny měly varianty FC a FU. Z výsledků získaných v průběhu experimentu se dá usuzovat, že je rychlost sukcese podpořena především vyšším obsahem živin v půdě, přítomností semenné banky v půdě a pravidelným kosením.

Abstract:

Mountain hay meadows (alliance Polygono bistortae-Trisetion flavescentis) are one of the most endangered habitats due to the disappearance of traditional managements and many of them have been abandoned for many years. The main objective of this work was to determine how quickly will be mountain hay meadow developed after the removal of spruce stands in the Bukovec Nature Reserve in the areas without undergrowth and in burned sites. The experiment was based on 5 plots of control unmown meadow (M), 5 plots of mowed burned sites (B), 4 mowed (FC) and 4 unmowed plots (FU) with a layer of coniferous litter without undergrowth. The cover (%) of individual plant species was recorded annually between 2006-2015 and 2017. Soil sampling was conducted in late October in 2006, 2008, 2010-2014, 2018 and 2022. Overall, 87 vascular plant species, 24 graminoids, 60 dicotyledonous plant species and 3 leguminous were recorded over the duration of the experiment. Data were analysed using Statistica 13.2 and Canoco 5 software. Species richness was relatively constant in M treatment and a gradual increase in species richness was observed in B, FC and FU treatments throughout the experiment. RDA analysis was used to determine the relationship of the vascular plant species to each treatment. Treatments that had similar plant species composition were divided into two groups according to the first ordination axis. The first group were M and B treatments, and the second group were FU and FC treatments. PRC analysis showed differences in plant species composition between the treatments in each year of the experiment. The closest to the control unmown meadow (M) was B treatment. Furthermore, graminoids were found to have a faster percentage increase in cover than dicotyledonous plants in FC, FU and B treatments. This was due to the presence of Agrostis capillaris in the seed bank, which increased its cover rapidly in the exposed plots of these treatments in the first 3 years of the experiment. According to the agrochemical analyses of the soils, treatment B had the highest pH values and the largest amount of plant available nutrients (P, K, Ca and Mg), whereas treatments FC and FU had the least amount of plant available nutrients. From the results obtained during the experiment, it can be concluded that the succession rate is mainly supported by the higher nutrient content of the soil, the presence of the seed bank in the soil and regular mowing. Keywords: plant species composition, functional groups, Jizerské hory Mts., meadow, succession

Klíčová slova

druhové složení rostlin, funkční skupiny, Jizerské hory, louka, sukcese

Keywords

plant species composition, functional groups, meadow, succession, Jizerské hory Mts.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 19. 5. 2023
• Vedoucí: prof. Dr. Ing. Vilém Pavlů
• Oponent: Jan Gaisler, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta životního prostředí

Magisterský studijní program / obor:
Inženýrská ekologie / Ochrana přírody