Význam edukace pro péči o pacienty s implantabilními kardiovertery-defibrilátory s možností dálkového sledování

Mgr. Iva ŠAFAŘÍKOVÁ

Disertační práce

Anotace:

Úvod: Telemedicína v podobě dálkového monitorování pacientů s implantabilními kardiovertery-defibrilátory (ICD) je již součástí rutinní klinické péče, což vyvolávápotřebu zefektivnit edukaci pacientů. Cíl: Cílem práce bylo zjistit, jaká je současná úroveň znalostí pacientů s ICD o možnostech dálkové péče o jejich implantát a zda by absolvování intenzivního edukačního programu mohlo přinést aditivní prospěch. Metodika: Do studie bylo zapojeno 163 pacientů (122 mužů, 41 žen, průměrný věk 64?77 let), kterým byl implantován ICD (17,8 % jednodutinový, 5,5 % dvoudutinovýa 76,7 % biventrikulární) a kteří byli sledováni systémem Home Monitoring? (HM,Biotronik, Německo). Pacienti byli randomizováni buď do kontrolní skupiny s konvenční edukací lékařem, nebo do intervenční skupiny s intenzivní edukací vedenou sestrou za pomocí osobního verbálního poučení společně s užitím písemných materiálů a videa. Edukační sezení probíhala ještě během primární hospitalizace. Pacienti byli následující den po implantaci ICD osloveni s žádostí o vyplnění detailního dotazníku (vstupní), jenž zkoumal rozsah jejich obecných a technických znalostí týkajících se systémudálkového sledování implantátu a také zkoumal rozsah znalostí klinických výhod HM. U obou skupin pacientů byl s odstupem 3 měsíců testován stejný rozsah znalostí za pomocí identického dotazníku. Za pomocí jiného dotazníku byla dále zjišťována spokojenost s poskytnutou edukací a také názor pacientů na doplnění pozice edukační sestry v každodenní klinické praxi. Výsledky: Pacienti bezprostředně po implantaci ICD nemají dostatečné znalosti o typu implantátu, který obdrželi, a ani o výhodách jeho dálkového sledování. Po 3 měsících od edukace celkem 100 % sestrou edukovaných vs. 44 % kontrolních pacientů znalo možnosti sledování svého ICD (p < 0,001). Celkem 88 % edukovaných vs. 59 % needukovaných pacientů bylo schopno definovat pojem ?telemedicína? (p < 0,001) a pacienti také demonstrovali lepší obecné znalosti o dálkové monitoraci (p < 0,001). Technické funkce pacientské jednotky (CardioMessengeru) také znali lépe pacienti edukovaní sestrou než pacienti needukovaní (p < 0,001). Ve skupině sestrou edukovaných pacientů došlo také k navýšení počtu vyjmenovaných klinických výhod dálkového sledování ICD (p < 0,001). Z hlediska spokojenosti s obdrženými informacemi o HM byli edukovaní pacienti spokojenější se všemi formami poskytování informací ve srovnání s kontrolní skupinou (p < 0,001). Edukační video bylo taktéž pacienty hodnoceno pozitivně, průměr hodnocení dosáhl 1,2 ? 0,7 na škále od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší). Velká většina všech pacientů (97 %), nezávisle na typu edukace, by jistě nebo pravděpodobně jistě ocenila, kdyby obdržela kompetentní informace o dálkovém sledování jejich ICD od kvalifikované edukační sestry v rámci rutinní klinické praxe. Závěr: Intenzivní edukace pacientů s ICD v oblasti dálkového sledování vedená sestrou pozitivně přispívá k vyšší míře obecných i technických znalostí v oblasti systému HM a vede ke zvýšení povědomí o klinických výhodách telemedicíny. Pacienti bez specifické edukace nejsou spokojení se současným stavem předávání informací o dálkovém sledování a většina pacientů by preferovala fokusovanou edukaci vedenou kvalifikovanou edukační sestrou jako standardní proces předávání informací během hospitalizace. Doporučením pro praxi by mohlo být zřízení programu intenzivní edukace v oblasti telemedicínské péče o pacienty s ICD vedeného edukační sestrou, tj. dálkové péče o jejich implantát. Takový program by zajistil včasnou a adekvátní informovanost pacientů s ICD i jejich rodin.

Abstract:

Remote monitoring is a type of telemedicine for patients with implantable cardioverter-defibrillators (ICDs) that has already become the standard of care; however, it requires more efficient methods of patient education. The main goals of our study were to determine the current level of knowledge of patients with ICDs regarding the use of remote device monitoring and determine if an intensive education program would be beneficial for ICD patients. 163 patients (122 men, 41 women, mean age 64?77 years) in whom a single chamber, dual chamber, or biventricular ICDs were implanted in 17.8%, 5.5%, and 76.7%, respectively, were included in the trial and followed using the Home Monitoring? (HM) system (Biotronik, Germany). Patients were randomized either into a group with standard physician-led education program (control group) or into a group with an intensive nurse-led educational program using in-person content, along with written and video material (intervention group). All education sessions were carried out during the primary hospitalization. Enrolled patients were approached the day after ICD implantation with the request to fill in a detailed questionnaire (baseline), which investigated the general and technical knowledge as well as the patient?s awareness of the clinical advantages of using an HM system. After three months of follow-up, both groups of patients were surveyed again, using the same questionnaire with the same questions. Using a different questionnaire, patient satisfaction with the provided education programs was also surveyed. Furthermore, patient opinions regarding adding a nurse educator position to daily clinical practice were also assessed.The day after ICD implantation, we found that patients had little understanding of the ICD type they had received and poorly understood the advantages of remote monitoring of their device. After the three-month follow-up, 100% of the nurse-educated group vs. 44% of the control group had a good understanding of the follow-up possibilities of their ICD (p<0.001). Altogether 88% of nurse-educated group vs. 59% of control group were able to correctly define the term ?telemedicine? (p<0.001) and the former group also demonstrated a better understanding of remote monitoring (p<0.001).The technical functions of patient units (i.e., the CardioMessengers) were also better understood by the educated vs. control group (p<0.001). Patients in the nurse-led education group were able to list and describe more clinical advantages of remote ICD monitoring than the control group (p<0.001). Regarding patient satisfaction with HM information, educated patients were more satisfied with all types of education than patients in the control group (p<0.001). Most patients assessed the educational video positively, with a mean grade of 1.2 ? 0.7 on a scale from 1 (best) to 5 (worst). The vast majority (97%) of patients, undependently of the educational program group, reported that they would ?definitely? or ?most likely? welcome receiving information on remote monitoring of their ICD devices from a qualified nurse-educator as part of routine clinical practice.Intensive education of patients regarding remote monitoring of their ICDs contributes to better overall technical knowledge of the HM system and a better understanding of telemedicine in general. It also leads to greater awareness regarding the clinical advantages of HM. However, patients not in the nurse-led education program reported that they were not satisfied with the remote monitoring education they received; most of these patients reported that they would also prefer an intensive education program led by a qualified nurse as part of routine in-hospital education regarding HM devices. Therefore, we recommend creating a nurse-led educational program in telemedicine (i.e.,remote monitoring care) for ICD patients. Such a program would guarantee the provision of timely and accurate information for ICD patients and their families.

Klíčová slova

Implantabilní kardiovertery-defibrilátory, telemedicína, dálkové sledování, HomeMonitoring, edukace, model životních aktivit

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 25. 6. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. MUDr. Alan Bulava, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Ošetřovatelství / Ošetřovatelství