Využití psa pro detekci čolků v terestrickém prostředí

Bc. Lucie Kleprlíková

Diplomová práce

Detection of newts in terrestrail environment by dog

Anotace:

Po celém světe i v České republice lze v posledních desetiletích zaznamenat významné snižování početních stavů obojživelníků. V posledních desetiletích 20.století došlo vlivem změny hospodaření k silné redukci počtu lokalit i plochy obývaného území obojživelníky. Čolek velký (Triturus cristatus) je ostrůvkovitě koncentrován jen do několika oblastí. Pro čolka horského (Ichtyhosaura alpestris) vyvstaly nové faktory ohrožení – velkoplošné kácení v lesních oblastech poškozených kůrovcem, suché teplé klima a zanikání kaluží a tůní vhodných k rozmnožování. Ochranná opatření vychází z výzkumu a monitorováním lokalit. To je náročné pro skrytý a komplexní (pravidelné střídání vodního a terestrického prostředí) způsobu života čolků. V současnosti se objevují populární články zmiňující novou metodu biomonitoringu čolků v terestrickém prostředí za pomoci psího čichu. Pro další využití psů v tomto směru je potřeba stanovit nejvhodnější metodiku výcviku a schopnosti psů spolehlivě ověřovat před nasazením do reálného prostředí. Ve většině neúspěšných případů využití psů v ochraně přírody byla totiž na vinně špatná metodika výcviku. Celý výcvik, předmět této diplomové práce trval 18 měsíců a byl rozdělen do čtyř fází a následného krátkého ověření schopností psa v reálném prostředí. Během výcviku jsme zjistili, že došlo k úspěšnému vtištění a generalizaci pachu při předchozím tréninku s celkem 10 jedinci cílových druhů. Pes prošel celým tréninkem s průměrnou přesností 0,97. Pes také prokázal vysokou specifitu při diskriminaci cílových druhů od klamných pachů příbuzných druhů v řadě (0,99) i v terénu (0,96). Zjistili jsme, že pro psa existuje rozdíl v intenzitě pachu mezi pohlavím čolků zvláště u čolka horského (95 % samci vs. 65 % samice). Distanční detekční vzdálenost jsme stanovili až na 280 cm, pokud byl čolek velký umístěn na povrchu v nízké vegetaci. Pes byl nakonec v krátkém období ověřování schopností v reálném prostředí schopný nalézt jednoho jedince čolka velkého. Při úspěšné aplikaci této metody biomonitoringu, by mohla být v kombinaci s individuálním rozpoznáváním jedinců podle specifických vzorů na jejich těle využita pro neinvazivní průzkum v období, kdy čolci pobývají v okolí tůní v terestrickém prostředí. Také pro přesnější data o jejich výskytu (např. typ úkrytu), nebo v období migrace v okolí bariér při transferech mezi stanovišti, ale i k monitoringu uměle vytvořených stanovišť.

Abstract:

All over the world and in the Czech Republic, there has been a significant decrease in the number of amphibians in recent decades. In the last decades of the 20th century, due to the change in management, there was a strong reduction in the number of localities and the area inhabited by amphibians. The great crested newt (Triturus cristatus) is island-concentrated in only a few areas. New threat factors have emerged for the alpine newt (Ichtyhosaura alpestris) - large-scale felling in forest areas damaged by bark beetles, a dry warm climate and the extinction of puddles and ponds suitable for breeding. Protective measures are based on research and site monitoring. This is challenging for the hidden and complex (regular alternation of aquatic and terrestrial environments) way of life of newts. Currently, there are popular articles mentioning a new method of biomonitoring newts in a terrestrial environment with the help of the dog's sense of smell. For further use of dogs in this direction, it is necessary to determine the most appropriate training methodology and ability to reliably verify dogs before deployment in a real environment. In most unsuccessful cases of using dogs in nature conservation, the bad training methodology was to blame. The whole training, the subject of this diploma thesis lasted 18 months and was divided into four phases and subsequent short verification of the dog's abilities in a real environment. During the training, we found that there was a successful imprinting and generalization of the odor during the previous training with a total of 10 individuals of the target species. The dog underwent the entire training with an average accuracy of 0.97. The dog also showed high specificity in discriminating target species from deceptive odors of related species in a row (0.99) and in the field (0.96). We found that for a dog there is a difference in odor intensity between the sex of the newts, especially in the newt (95% male vs. 65% female). We determined the distance detection distance up to 280 cm if the great newt was placed on a surface in low vegetation. In the end, the dog was able to find one newt in a real environment. With the successful application of this method of biomonitoring, it could be used in combination with individual recognition of individuals according to specific patterns on their bodies for non-invasive research in the period when newts live in the vicinity of ponds in a terrestrial environment. Also for more accurate data on their occurrence (eg type of shelter), or in the period of migration around barriers during transfers between habitats, but also to monitor artificially created habitats.

Klíčová slova

ochrana přírody, biomonitoring, trénink, pachové práce, obojživelníci

Keywords

amphibians, protect nature, biomonitoring, training, scent work

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 27. 4. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Oldřich Kopecký, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Zájmové chovy zvířat