Dětská obezita jako významný epidemiologický problém

Bc. Veronika FRAISOVÁ

Master's thesis

Childhood obesity as a major epidemiological problem

Abstract:

Úvod: Dětská obezita je významným celosvětovým epidemiologickým problémem. Dětská obezita představuje riziko pro pohybový aparát, respirační systém endokrinní soustavu a pohlaví vývoj. Dále může způsobit kardiovaskulární a metabolické onemocnění, poruchy spánku, gastrointestinální onemocnění, a v neposlední řadě představuje riziko pro dítě po psychosociální a psychické stránce. Vznik dětské obezity závisí zejména na individuálním a rodinném životním stylu, který je jedním z nejlépe preventabilních rizikových faktorů. Materiál a metody: Do studie byla použita data od dětí z ambulancí praktických lékařů pro děti a dorost v Ostravě. Výběrovým kritériem do této studie byla u dětí schopnost číst a školní docházka. U doprovodu výběrovým kritériem bylo, že daná osoba musí s dítětem žít v jedné domácnosti. Data byla zpracována v programu EpiData, byla použita popisná statistika a další specifické statistické testy. Výsledky: V této studii byla analyzována data 23 dětí a 23 rodičů. V souboru dětí převažovali chlapci (57 %). Průměrný věk dětí byl 13 let a jednalo se o žáky základní a střední školy. Obezita byla zjištěna u 2 dětí (9 %) a nadváha u 5 dětí (22 %). Větší polovina dětí si udržuje normální hmotnost (60 %). Z oblasti životního stylu bylo zjištěno, že každý den snídá 15 dětí (65 %). Svačinu připravenou doma si do školy nosí 19 žáků (83 %). Jednu nebo více než jednu porci ovoce denně má 9 dětí (39 %) a zeleniny 8 dětí (35 %). Dívkami je konzumováno ovoce častěji než chlapci. Doporučený příjem ryb splňuje 5 dětí (22 %). Byl zjištěn statisticky signifikantní rozdíl v průměrném percentilu BMI dětí podle četnosti konzumace potravin s vysokým obsahem cukru (p = 0,019). Děti v souboru prosedí u televize nebo počítače průměrně 3 hodiny denně. Dívky mají sportovních aktivit průměrně méně než chlapci. Následně bylo zjištěno, že neexistuje statisticky významná závislost mezi percentilem BMI dítěte a BMI rodiče (regresní koeficient b = 0,041; IS = (-0,102- (0,184)). Stravovací návyky dětí se od stravovacích návyků rodičů významně neliší. Rodiče nejčastěji čerpají informace o správném stravování jejich dítěte z internetu. Závěr: Byly popsány parametry životního stylu dětí a jejich rodičů. Na základě těchto dat lze doporučit zlepšení či rozšíření edukace zejména rodičů a zavést preventivní opatření pro zlepšení životního stylu a sním související snížení výskytu dětské obezity.

Abstract:

Introduction: Childhood obesity is a major global epidemiological problem. Childhood obesity poses a risk to the musculoskeletal system, respiratory system, endocrine system and sexual development. It can also cause cardiovascular and metabolic diseases, sleep disorders, gastrointestinal diseases, and last but not least, poses psychosocial and psychological risks to the child. The development of childhood obesity depends on individual and family lifestyle mainly, which is one of the best preventable risk factors. Materials and methods: The study used data from children from ambulances for children and adolescents in Ostrava. The selection criteria for this study for children were the ability to read and attend school. The selection criterion for this study for escort was that the person must be in the same home with the child. The data was processed in the EpiData program, descriptive statistics and specifics statistical tests were used. Results: In this study were analyzed data from 23 children and 23 parents. Boys predominated in the group of children (57%). The average age of the children was 13 and they were pupils of primary and secondary school. Obesity was found in 2 children (9%) and overweight in 5 children (22%). The majority of children maintain a normal weight (60%). In the area of lifestyle was found, that 15 children eat breakfast every day (65%). 19 pupils (83%) bring a snack prepared at home to school. One or more servings of fruit a day have 9 children (39%), and of vegetables 8 children (35%). Girls consume fruit more often than boys. The recommended fish intake is met by 5 children (22%). There was a statistically significant difference in the average percentile of children 's BMI according to the frequency of consumption of foods high in sugar (p = 0.019). Children spend an average of 3 hours watching television or at computers daily. Girls have less sports activities than boys. This study found that there is no statistically significant relationship between the child's BMI percentile and the parent's BMI (regression coefficient b = 0.041; IS = (-0.102- (0.184)). The eating habits of children do not differ significantly from the eating habits of parents. Parents take information about their child's proper nutrition from the internet most. Conclusion: The lifestyle parameters of children and their parents were described. It is possible to recommend the improvement or expansion of education, especially for parents, and to introduce preventive measures to improve the lifestyle and the associated reduction in the incidence of childhood obesity based on these data.

Keywords

dětská obezita, prevence, životní styl, rizikový faktor

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 7. 5. 2021

Accessible from:: 31. 12. 2999

Thesis defence

• Supervisor: Mgr. Anna Zatloukalová, Ph.D.

University of Ostrava

Faculty of Medicine

Master programme / field:
Public Health Care / Public Health Protection