Hudba v literárním díle Josefa Škvoreckého

Mgr. Eva Chvalovská

Master's thesis

Music in works of Josef Skvorecky

Abstract:

Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity studuji od roku 2000 obory český jazyk a literatura a hudební věda. Diplomovou práci jsem se rozhodla psát z oboru hudební věda. Když jsem přemýšlela o vhodném tématu, vzala jsem v potaz právě fakt mého dvouoborového studia. Snažila jsem se najít téma, které by slučovalo hudbu, jazyk a literaturu. Velký vliv na mé rozhodování měl dvousemestrální stipendijní pobyt v Paříži. Mezi nabízenými kurzy byly semináře profesorky Michèle Barbe, ve kterých se studenti zabývali vztahy mezi hudbou a výtvarným uměním (především ve 20. století), kurzy profesorky Daniele Pistone a Jean-Pierre Bartoliho, které se zase zaměřily na zkoumání vzájemných vlivů hudby a jazyka. Přednášky a semináře, v jejichž centru zájmu jsou vztahy mezi výtvarným uměním a hudbou a mezi hudbou, jazykem a literaturou mají na UFR (Unités de formation et de recherche) de musique et musicologie na Université Paris Sorbonne-Paris IV své pevné místo a mezi studenty jsou velmi populární. Témata referátů, seminárních, ale i diplomových prací z oblasti interdisciplinárních vztahů jsou velmi atraktivní a jen namátkou bych uvedla, že v akademickém roce 2004/2005 to byla témata jako Kytara v kubistických obrazech nebo Slovanská tématika v díle Leoše Janáčka a Slovanská epopej Alfonse Muchy. Jiná srovnání nabízí Sabatier ve své Miroir de la musique. Staví vedle sebe Gustava Klimta a Gustava Mahlera (motiv smrti společný jejich dílům), Wassily Kandinského a Arnolda Schönberga a nebo srovnání Clauda Debussyho a jeho současníků-malířů (Claude Monet, Camille Pissaro, Alfred Sisley, Pierre Auguste Renoir, Eugene Boudin). Dlouho jsem uvažovala, na co se zaměřit a co si z problematiky interdisciplinárních vztahů vybrat. Oblast, kde se střetávají hudba s literaturou (nebo literatura s hudbou) je nesmírně široká: do hudby se prolíná poezie (píseň), próza i drama (symfonická báseň apod.); o vztahu hudby a literatury hovoříme v případě opery nebo hudebního dramatu a podobně. Pro upřesnění by bylo možné klasifikovat vztah hudby a literatury takto: hudba jako literární téma (budování zápletky à la Kreutzerova sonáta, sem patří i Škvoreckého práce), biografie hudebníků a skladatelů, alegorie jiného problému (Mannův Doktor Faustus), vzájemná inspirace mezi hudbou a literaturou (respektive skladatelem a spisovatelem; například vztah libretista a skladatel) a konečně by sem patřil i problém literární opery. Nakonec jsem se rozhodla zaměřit se na romány, které jsou nějakým způsobem ovlivněné hudbou, či v nich hudba tvoří jeden ze strukturních prvků děje. Zaměřila jsem se jen na 20. století. To dává vztahu hudby a literatury nové možnosti osvobozením se od přísných forem (v literatuře například vývoj románu) a také osvobozením obsahu (symbolismus, dadaismus, surrealismus). Vztah obou dvou umění tak v minulém století získal na pestrosti a rozmanitosti. V květnu roku 2005 snad celý svět slavil 60. výročí konce druhé světové války. Díla Josefa Škvoreckého (1924-), o nichž jsem se rozhodla psát, jsou svědectvím této doby. Jsou svědectvím jak druhé světové války, tak událostí po roce 1948 a následujících let. Především však v románech, esejích a povídkách Josefa Škvoreckého nacházím jeden společný prvek autobiografickou postavu Dannyho a jeho lásku k hudbě, konkrétně jazzu. Co se týká formální stránky diplomové práce, rozdělila jsem ji na dvě části. První část je teoretická (Teorie hudebně-literárních vztahů) a shrnuji v ní mně dostupné poznatky z oblasti hudebně-literárních vztahů. První část ukončuji kapitolou o « hudebních » románech (38) neboli románech hudební formace (18), kde se zaměřuji na téma hudby předevší

Abstract:

m v románech Marcela Prousta, Thomase Manna, Jamese Joyce, Milana Kundery a Marguerite Durasové. Druhá část (Hudba v literárním díle Josefa Škvoreckého) pojednává o vlivu jazzu (a nejen jej) na povídky a romány českého spisovatele Josefa Škvoreckého, se zvláštním zaměřením a důrazem na jeho povídku Bassaxofon.

Abstract:

I have been studying musicology and czech language and literature at the Faculty of Arts at Masaryk University in Brno since 2000. For my dissertation I have decided to focus on relations between music and literature. I have been interested in musical motifs in novels of 20th century for a long time. First part of my dissertation is theoretic and the second one is practical. In the first one I was studying french theoretic literature and I described various ways of diffusion of music and literature. I worked only with french theoretic literature because in Czech there are not much about this subject of mine. Finally I focused on music in novels of 20th century, especially in works of Marcel Proust, Marguerite Duras, Milan Kundera, Thomas Mann and last but not least Josef Škvorecký. I have chosen his novel The Bassaxophone. There is not any piece of his that would not be inspired with music - jazz. There is only one exception which is the novel Scherzo capriccioso. This novel is about the composer of art music Antonín Dvořák. Why do writers refer to music so much in their works? What do those references bring to the literary work? How do authors write about music? Well, they can describe musical pieces directly or they can use the language of poems for it. The first case, they could destroy their text and degradate it to a musicological text only. The second one they can start a very long and enriching game between literature and music, when one art gets inspired with the other one. Music can bring a lot to literature and otherwise, but both arts should use their own expressions. They should not try to copy one another. I mean that it is no good when literary work uses citations or fragments of scores and notations. The reading gets harder and more complicated and the literary piece could be strongly destroyed like that. Music in Škvoreckýs works is the heart concern. He does not try to think of the purpose or theory. He writes about things he loves: jazz, life and art. The Bassaxopone is a special novel of his. The music passages are emotionaly very strong. The narrator uses metaphores for describing the corpus of musical instrument. Music breaks the borders among people. Danny is playing with German for German during second world war and he does not care because he is playing the bassoxophone which is such a strong experience for him that allows him to forget about the world around him. The instrument is a symbol of absurdity and nonsense of war and its ideology. Jazz and the voice of Ella Fitzgerald give to forget people about what happens « outside ». The Bassaxophone is said to be the first real novel about jazz and Škvorecký himself is said to have been able to express the basic substance of jazz using the words language of literature to express the essence of music.

Keywords

hudba, literatura, prolínání, interdisciplinární, vztahy, Škvorecký, jazz, Bassaxofon, povídky, Danny

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 24. 5. 2006

Thesis defence

• Date of defence: 11. 1. 2006
• Supervisor: PhDr. Vlasta Reittererová

Masaryk University

Faculty of Arts

Master programme / field:
Humanities / Musicology