Vliv časných nepříznivých zážitků, disociace, komorbidity a sebestigmatizace na léčbu panické poruchy

MUDr. Antonín KOLEK

Disertační práce

The Impact of Early Adverse Experiences, Dissociation, Comorbidity and Self-Stigmatization on the Treatment of Panic Disorder

Anotace:

Tato výzkumná práce zkoumá komplexní vztah mezi závažností panické poruchy a několika klíčovými psychologickými a sociálními faktory. Specificky se studie zaměřuje na vliv nepříznivých událostí v dětství, disociace, sebestigmatizace, a komorbidních osobnostních poruch na průběh a léčbu panické poruchy. Tato práce poskytuje komplexní pohled na to, jak tyto faktory interagují a ovlivňují jak závažnost panické poruchy, tak odpověď na léčbu. První část práce je průřezová studie, která pomocí širokého spektra diagnostických nástrojů mapuje vzájemné vztahy mezi nepříznivými událostmi v dětství, mírou disociace, sebestigmatizací a přítomností komorbidních osobnostních poruch u pacientů s diagnostikovanou panickou poruchou. Výsledky této části naznačují, že pacienti s panickou poruchou, kteří zažili výraznější nepříznivé události v dětství, vykazují vyšší míru disociace a sebestigmatizace, což má přímý dopad na závažnost jejich současného stavu. Druhá část se soustředí na studii efektivity léčby, přičemž hlavním cílem je prozkoumat, jak zmíněné faktory ovlivňují odpověď pacientů na standardní léčebné protokoly kombinující kognitivně-behaviorální terapie (KBT) a farmakoterapii. Tato část odhaluje, že pacienti s vyšší úrovní disociace, sebestigmatizace, a větším počtem nepříznivých událostí v dětství mají tendenci reagovat na léčbu méně účinně. Celkově tato výzkumná práce přispívá k pochopení dynamiky panické poruchy a nabízí důležité implikace pro klinickou praxi.

Abstract:

This research work examines the complex relationship between the severity of panic disorder and several key psychological and social factors. Specifically, the study focuses on the impact of adverse childhood events, dissociation, self-stigmatization, and comorbid personality disorders on the course and treatment of panic disorder. This work provides a comprehensive view of how these factors interact and influence both the severity of panic disorder and the response to treatment. The first part of the work is a cross-sectional study that, using a wide range of diagnostic tools, maps the interrelationships between adverse childhood events, the degree of dissociation, self-stigmatization, and the presence of comorbid personality disorders in patients with diagnosed panic disorder. The results of this part suggest that patients with panic disorder who have experienced more significant adverse events in childhood exhibit higher degrees of dissociation and self-stigmatization, which directly impacts the severity of their current state. The second part focuses on a study of treatment effectiveness, with the main objective being to explore how the aforementioned factors affect patients' responses to standard treatment protocols combining cognitive-behavioral therapies (CBT) and pharmacotherapy. This part reveals that patients with higher levels of dissociation, self-stigmatization, and a greater number of adverse events in childhood tend to respond less effectively to treatment. Overall, this research work contributes to the understanding of the dynamics of panic disorder and offers important implications for clinical practice.

Klíčová slova

panická porucha, nepříznivé události v dětství, disociace, sebestigmatizace, komorbidní osobnostní poruchy, kognitivně-behaviorální terapie, farmakoterapie, efektivita léčby

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 5. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Psychiatrie / Psychiatrie