Výrůstky na hlavě hadů a jejich funkce

Jindřich Pavlas

Bakalářská práce

Growths on the head of snakes and their functions

Anotace:

Výrůstky na hlavě hadů jsou bez pochyb jedním z nejobdivuhodnějších úkazů vyskytujících se mezi zvířaty. Hadi jsou svým evolučním vývojem nejnověji vyvinutou skupinou plazů, pravděpodobně pocházejících z ještěrů. Geografické rozšíření v průběhu evoluce dalo za vznik několika čeledí s mnoha druhy. Jednotlivé čeledi, rody, ale i druhy se na úkor samostatného vývoje v různých oblastech světa od sebe mohou vzájemně velmi lišit nebo se naopak velmi podobat. Konvergentním vývojem tak vznikli jedinci z různých částí světa, kteří se velice podobají svou stavbou těla, barvou či vystupujícími útvary z čenichu (supranazální) nebo v nadoční části hlavy (supraokulární), tvořící rohovité výrůstky. Nejpočetnějšími skupinami zástupců s výrůstky na hlavě jsou druhy z čeledí zmijovití (Viperidae) a užovkovití (Colubridae), které se vyskytují mimo chladných oblastí a několika výjimek po celém světě. Obývají různé biotopy, kde jednotlivé druhy upřednostňují odlišné způsoby života od hrabání v zemi, přes schovávání v listí a šplhání po nízkých keřích až po lezení na stromech. Můžeme pozorovat několik typů cefalických výrůstků lišících se tvarem, stavbou i počtem. Supranazální rohy mohou být tvořeny jedním nebo několika výrůstky s různou stavbou, či výrazným protažením hlavy a zašpičatěním čenichu. Supraokulární rohy mohou mít taktéž různou stavbu a jsou tvořeny jedním nebo několika výrůstky sestavených blízko sebe nebo v řadě za sebou. První vědecké spekulace tvrdili, že by supraokulární výrůstky měli být pouhým rozmarem přírody, fungovat jako zářiče tepla nebo jako stínící kryty před paprsky světla. Novodobější teorie popisuje funkci nadočních rohů jako funkci ochranou při prolézání norami nebo téměř neproniknutelným hustým porostem, či jako ochrana očí před predátory. Dalšími předpoklady pro funkci nadočních rohů je lákání kořisti nebo sexuální stimulace. Tato teorie o sexuální funkci se uplatňuje i u druhů s výrůstky na čenichu. Další hypotézou je přesnější výpad při lovu, kdy protažený čenich pomáhá hadovi lépe zamířit na kořist. U některých hrabavých hadů byl supranazální výrůstek přizpůsoben k hrabání, zatímco výrůstky u vodnářky chapadlové (Erpeton tentaculatum Lacépède, 1800) mají ojedinělou hmatovou a pohybovou funkci. Společnou funkcí pro oba typy výrůstků by pravděpodobně mohlo také být maskování v přirozeném prostředí. Rohovité cefalické výrůstky můžeme pozorovat také u dalších plazů a obojživelníků, kteří vynikají i jinými znaky jako jsou hřebeny límce apod. Na světě existuje mnoho druhů hadů s výrůstky na hlavě, jejichž podoba a funkce je ovlivňována okolním prostředím společně se způsobem života v něm.

Abstract:

Growths on the head of snakes are undoubtedly one of the most admirable phenomena found among animals. In their evolutionary development, snakes are the most recently developed group of reptiles, probably descended from lizards. Geographical expansion in the course of evolution gave rise to several families with many species. Individual families, genera, but also species can be very different from each other or, on the contrary, very similar, at the expense of independent development in different regions of the world. Convergent development has resulted in individuals from different parts of the world who are very similar in their body structure, color, or protruding formations from the snout (supranasal) or in the upper part of the head (supraocular), forming horn-like growths. The most numerous groups of representatives with growths on the head are species from the Viperidae and Colubridae families, which are found outside cold regions and with a few exceptions around the world. They inhabit different habitats, where each species prefers different ways of life, from burrowing in the ground, to hiding in leaves and climbing low bushes to climbing trees. We can observe several types of cephalic growths differing in shape, structure and number. Supranasal horns can be formed by one or several outgrowths with different structures, or by significant stretching of the head and pointed snout. The supraocular horns can also have a different structure and are formed by one or several outgrowths assembled close to each other or in a row. Early scientific speculations claimed that the supraocular growths should be a mere whim of nature, acting as heat emitters or as shields from light rays. A more recent theory describes the function of the nasal horns as a function of protection when crawling through burrows or almost impenetrable dense vegetation, or as protection of the eyes from predators. Other prerequisites for the function of the upper horns are the attraction of prey or sexual stimulation. This theory of sexual function also applies to species with growths on the snout. Another hypothesis is a more accurate lunge during hunting, when an elongated snout should help the snake better target its prey. In some burrowing snakes, the supranasal process has been adapted for burrowing, while in the tentacled water snake (Erpeton tentaculatum) the processes have a unique tactile and locomotor function. A common function for both types of outgrowths could probably also be camouflage in the natural environment. Horn-like cephalic growths can also be observed in other reptiles and amphibians, which also stand out with other features such as collar ridges, etc. There are many species of snakes in the world with growths on the head, whose appearance and function are influenced by the surrounding environment together with the way of life in it.

Klíčová slova

had, zvíře, rohy, výrůstky, užovka, zmije, lov, maskování

Keywords

snake, animal, horns, growths, grass snake, viper, hunting, camouflage

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 29. 5. 2024
• Vedoucí: Ing. Ivona Svobodová, Ph.D.
• Oponent: Roman Končel, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / specializace:
Chov zájmových zvířat / Chov exotických zvířat