Prostorová variabilita obnovy smrkového lesa po kůrovcové disturbanci

Bc. Vendula Drašnarová

Diplomová práce

Spatial variability of spruce forest regeneration after bark beetle disturbance

Anotace:

Diplomová práce se zaměřuje na prostorovou variabilitu horského smrkového lesa po kůrovcové disturbanci v centrální části Šumavy na pomezí Národního parku Šumava (Česká republika) a Národního parku Bavorský les (Německo). Výzkum probíhal na přeshraniční ploše o rozloze 20 ha (400 × 500 m), která byla rozdělena do sítě čtverců o velikosti 20 × 20 m. První sběr dat proběhl v roce 2018 a následné měření bylo provedeno po pěti letech v roce 2023. Cílem práce bylo analyzovat vývoj porostu a porovnat změny mezi oběma obdobími. Výsledky ukázaly, že na sledované ploše došlo k nárůstu biomasy o 47 tun na hektar (56 %), zatímco celkový počet jedinců na hektar se snížil. Tento vývoj naznačuje, že pokles hustoty stromů byl důsledkem kompetičního tlaku rychle rostoucích jedinců. Regeneraci porostu pravděpodobně podporovala přítomnost mrtvého dřeva, které vytvářelo příznivé podmínky pro klíčení a růst nových jedinců. Závěry studie naznačují, že struktura lesa po disturbanci hraje klíčovou roli v regeneraci porostu a ovlivňuje prostorovou variabilitu obnovy. Komplexní struktura lesa přispívá k jeho odolnosti vůči dalším narušením, jako jsou opakované kůrovcové gradace nebo větrné polomy, a podporuje přirozenou obnovu ekosystému.

Abstract:

The thesis focuses on the spatial variability of a mountain spruce forest after bark beetle disturbance in the central part of the Šumava region on the border between the Šumava National Park (Czech Republic) and the Bavarian Forest National Park (Germany). The research was carried out on a transboundary area of 20 ha (400 × 500 m), which was divided into a grid of 20 × 20 m squares. The first data collection took place in 2018 and follow-up measurements were made after five years in 2023. The aim of the work was to analyse the evolution of the stand and to compare the changes between the two periods. The results showed that there was an increase of 47 tons of biomass per hectare (56 %) in the study area, while the total number of individuals per hectare decreased. This trend suggests that the decrease in tree density was due to the pressure of fast-growing individuals. Regeneration of the stand was probably promoted by the presence of dead wood, which created favourable conditions for germination and growth of new individuals. The conclusions of the study suggest that forest structure after disturbance plays a key role in stand regeneration and influences the spatial variability of regeneration. The complex structure of the forest contributes to its resilience to further disturbances such as repeated bark beetle gradations or windfalls, and promotes natural ecosystem recovery.

Klíčová slova

disturbance, horské smrkové lesy, lýkožrout smrkový, sekundární sukcese, prostorová variabilita

Keywords

disturbance, mountain spruce forests, Ips typographus, secondary succession, spatial variability

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 6. 4. 2025

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 26. 5. 2025
• Vedoucí: Ing. Radek Bače, Ph.D.
• Oponent: Jitka Zenáhlíková, Ing., externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Magisterský studijní program:
Lesní inženýrství