Vliv akademické socializace do studia religionistiky na náboženskou/spirituální identitu studujících

Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D.

Disertační práce

The Influence of Academic Socialization into the Study of Religions on Students’ Religious/Spiritual Identity

Anotace:

Práce se věnuje vlivu akademické socializace do studia religionistiky na vlastní náboženskou/spirituální identitu studujících. Za touto výzkumnou otázkou stojí předpoklad, že studující během akademické socializace do sekulárního vědeckého studia náboženství internalizují specifické normy, hodnoty a religionistické vědění, které pak inkorporují také v rámci své náboženské/spirituální identity. Text je založen na insiderském výzkumu v prostředí Ústavu religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde bylo mezi lety 2011–2017 realizováno celkem 33 rozhovorů s (většinou nábožensky/spirituálně orientovanými) studujícími a několik zúčastněných pozorování. Teoreticky práce vychází z pozic sociálního konstruktivismu, představeného Peterem Bergerem a Thomasem Luckmannem, a opírá se o koncept socializace do akademického prostředí jakožto specifického sociálního subsvěta (parciální sociální reality). K uchopení socializace do akademického prostředí je pak použit model akademické socializace Johna Weidmana. Práce ukazuje, že už od počátku akademické socializace v prvním semestru dochází u studujících na základě internalizace religionistického vědění k reflexivnímu přeskládávání vlastní náboženské/spirituální identity. K výraznějším osobním transformacím nicméně dochází až později, v druhém či třetím ročníku. Tou dobou je religionistické vědění již více sedimentováno v myslích studujících a také již dochází k etablování změn v životě jedince v souvislosti s novým studiem na vysoké škole. Důležitým aspektem studia religionistiky je, že reprezentuje specifickou náboženskou pluralitu, prostřednictvím které se studující seznamují s různými náboženskými tradicemi a duchovními proudy. I díky tomu se pak sekulární religionistika, i když to není jejím cílem, stává prostorem pro duchovní hledání (a vyjasňování si vlastní víry) studujících, kde jsou zároveň reflexivně (a pragmaticky) náboženské/spirituální a vědecké perspektivy mixovány dohromady. Svým nastavením, kde jsou jednotlivá náboženství z perspektivy hodnotové neutrality nahlížena jako rovnocenná, u studujících navíc religionistika stimuluje spíše osobní zájem o neexkluzivistické formy spirituality. Religionistika pak zřejmě přitahuje více náboženské „hledače“ než náboženské „vyznavače“. Na druhou stranu zde však také dochází k tomu, že náboženská/spirituální identita je (i jako zdroj možné neobjektivity) z akademického prostředí sekularizována, privatizována a purifikována od budované religionistické identity. Sekulární charakter religionistiky je pak někdy u studujících i zdrojem pocitu tenze s vlastní náboženskou/spirituální identitou. Všichni studující rovněž v rámci akademické socializace prochází procesem internalizace racionalizace náboženství, který pak vede k jeho (částečnému) odkouzlení. Studující se pak s racionalizací náboženství musí vyrovnávat i ve vlastních životech, což může vést i v souvislosti se získáváním vědeckého kritického odstupu od náboženství jako objektu svého studia k oslabování/odsouvání vlastní náboženské/spirituální víry. Přestože se jedná o případovou studii v prostředí jedné z religionistik, text se dílčím způsobem vyjadřuje i k širšímu problému nastavení vztahu vědy a sekulárních univerzit k náboženství. Toto nastavení je pak diskutováno i s ohledem na některé další výzkumy týkající se vlivu vysokoškolského studia na vlastní náboženskost/spiritualitu studujících. Cílem práce je rovněž na základě získaných poznatků navrhnout určitá řešení pro odstranění některých možných problémů souvisejících se socializačním procesem do sekulárního aka

Anotace:

demického studia náboženství tak, aby se zvýšila jeho úspěšnost. V tomto ohledu práce mimo jiné navrhuje posun od sekulární akademické socializace do studia religionistiky k post-sekulární akademické socializaci (a post-sekulární vědě), což by pak mělo přinést větší integraci náboženských/spirituálních identit studujících do samotného socializačního procesu.

Abstract:

The thesis deals with the influence of academic socialization into the study of religions on students’ religious/spiritual identity. The research question is based on the assumption that during academic socialization into the secular scientific study of religions, students internalize specific norms, values, and the study of religions knowledge, which they incorporate into their religious/spiritual identities as well. The text itself is based on insider research in the Department for the Study of Religions at the Faculty of Arts of Masaryk University in Brno, where interviews with 33 (mostly religiously/spiritually oriented) students and several participating observations were conducted during 2011–2017. The thesis is theoretically based on the social constructivism perspectives, introduced by Peter Berger and Thomas Luckmann, and relies on the concept of socialization into the academic environment as a specific social subworld (partial social reality). John Weidman’s model of academic socialization is used to help grasp the socialization into the academic environment. The text shows that from the beginning of the academic socialization in the first semester, students reflexively re-configure their own religious/spiritual identity through the internalization of the study of religions knowledge. However, more significant personal transformations occur later, in the second or third year. By that time, the study of religions knowledge is more sedimented in the minds of students, and the changes in the life of an individual resulting from the new life as a university student are already established. An important aspect of the study of religions is that it represents a specific religious plurality through which students learn about different religious traditions and spiritual currents. Thus, secular study of religions, even though it is not its purpose, becomes a place for the spiritual seeking (and clarification of one's own beliefs), where both religious/spiritual and scientific perspectives are reflexively (and pragmatically) mixed together. The setting of the study of religions, where individual religions are viewed as equals from the value neutrality point of view, moreover stimulates students’ personal interest in non-exclusivist forms of spirituality. The study of religions therefore seems to attract religious “seekers” more frequently than religious “devotees”. On the other hand, as a source of possible bias, the religious/spiritual identity is in the academic environment secularized, privatized, and purified from the constructed study of religions identity. The secular character of the study of religions is sometimes a source of a tension with a religious/spiritual identity. All students also undergo a process of internalization of the rationalization of religion as part of academic socialization, which then leads to its (partial) disenchantment. Students then cope with the rationalization of religion even in their own lives, which may lead to weakening/moving aside their own religious/spiritual faiths, also in the context of gaining a critical separation from religion as their object of study. Although this is a case study in the context of one department of the study of religions, the text in part comments on the wider problem of setting the relationship of science and secular universities to religion. This setting is also being discussed in the light of some further research on the impact of higher education on the students' own religion/spirituality. Based on the acquired knowledge, the thesis aims to propose several solutions in order to eliminate some problems related to the socialization process into the secular academic study of religions in order to increase its success. In this respect, the thesis proposes, inter alia, a shift from secular academic socialization to the study of religions to post-secular academic socialization (and post-secular science), which should then bring greater integration

Abstract:

of the students’ religious/spiritual identities into the socialization process itself.

Klíčová slova

studující, religionistika, kvalitativní insiderský výzkum, náboženství, spiritualita, náboženská/spirituální identita, náboženská pluralita, racionalizace, sociální konstruktivismus, akademická socializace, věda, studium vědy, sekulární univerzita, sekularita, post-sekularita, students, study of religions, insider qualitative research, religion, spirituality, religious/spiritual identity, plurality of religions, rationalization, social constructivism, academic socialization, science, science studies, secular university, secularity, post-secularity

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 5. 9. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 29. 1. 2019
• Vedoucí: Mgr. Milan Fujda, Ph.D.
• Oponent: Mgr. Roman Švaříček, Ph.D., Mgr. Miroslav Tížik, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filozofie (čtyřleté) / Religionistika