Vplyv ruskej vojenskej agresie na švédsku bezpečnostnú politiku

Samuel Šurlák

Bakalářská práce

Anotace:

Švédsko bylo známo svou neutrální politikou již více než 200 let. Tato země odmítala členství ve vojenských aliancích i přesto, že dlohodobě čelila hrozbám ze strany Ruska. Zlomový bod nastal v roce 2022, kdy Švédsko podalo žádost o vstup do NATO. Cílem této práce je indentifikovat faktory, které historicky představovaly překážku vstupu Švédska do NATO a zároveň vysvětlit, proč Švédsko zaujalo v roce 2022 v rámci své bezpečnostní politiky bezprecedentně odlišný postoj. K tomu táto práce využívá neoklasického realismu, který umožňuje při analýze tvorby bezpečnostní politiky nahlédnout do domácího politického prostředí a určit zásadní faktory, které tuto bezpečnostní politiku ovlivňují. V případě Švédska byly těmito faktory historická zkušenost s politikou neutrality v dobách konfliktu, identita vládnoucí sociálně-demokratické strany a mínění široké veřejnosti, která cítila antipatii vůči aliančním uskupením. Celoplošná invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 vyvolala ve švédském politickém prostředí obavy, které pomohly postupně eliminovat dosavadní bariéry: dlouholeté povědomí o tom, že neutralita nejlépe slouží bezpečnostním požadavkům Švédska vystřídalo přesvědčení, že stabilitu v regionu lze učinit výlučně členstvím v NATO; sociálně-demokratická strana přehodnotila svůj dosavadní postoj a veřejné mínění se poprvé naklonilo členství v NATO. Tato práce tak přispívá k vysvětlení a pochopení chování států na mezinárodní scéně a zdůrazňuje postavení interních faktorů při tvorbě zahraniční politiky.

Abstract:

Sweden has been known for its neutral foreign policy for over 200 years. The country has refused to become a member of military alliances despite the fact that it has long been a subject of threats coming from Russia. The turning point came in 2022, when Sweden submitted its application to join NATO. The aim of this work is to identify factors, which historically presented a barrier to NATO accession and at the same time explain, why Sweden took unprecedently different stance in its security policy in 2022. To do so, this thesis employs neoclassical realism, which in security policy analysis enables insight look to domestic political environment and identifies significant factors, which shape this security policy. In the case of Sweden, these factors were historical experience with policy of neutrality during wartime, identity of ruling Social Democratic party and the public´s antipathy towards military alliances. Russia´s full-scale invasion of Ukraine in February 2022 raised concerns in the Swedish political environement, which in turn helped gradually eliminate previous barriers: the long-term awareness about neutrality being the best choice in maintaining stability in the region, has been replaced by belief that the only way to fulfill Sweden´s security requirements is by joining NATO; the Social Democratic party reevaluated its position on the membership and the public opinion for the first time shifted towards the NATO accession. This thesis thus contributes to the explanation and understanding of the bahaviour of states in the international arena and highlights the role of unique domestic factors in foreign polciy making.

Abstract:

Švédsko bolo vyše 200 rokov známe svojou neutrálnou zahraničnou politikou. Táto krajina sa odmietala stať členom vojenských aliancií aj napriek tomu, že dlhodobo čelila hrozbám zo strany Ruska. Zlomový bod nastal v roku 2022, kedy Švédsko podalo žiadosť o vstup do NATO. Cieľom tejto práce je identifikovať faktory, ktoré historicky predstavovali prekážku vo vstupe Švédska do NATO a zároveň vysvetliť, prečo Švédsko zaujalo v roku 2022 v rámci svojej bezpečnostnej politiky bezprecedentne odlišný postoj. K tomu táto práca využíva neoklasický realizmus, ktorý umožňuje pri analýze tvorby bezpečnostnej politiky nahliadnuť do domáceho politického prostredia a určiť zásadné faktory, ktorú túto bezpečnostnú politiku ovplyvňujú. V prípade Švédska boli týmito faktormi historická skúsenosť s politikou neutrality v časoch konfliktu, identita vládnucej sociálno-demokratickej strany a mienka širokej verejnosti, ktorá pociťovala antipatiu voči aliančným zoskupeniam. Celoplošná invázia Ruska na Ukrajinu vo februári 2022 vyvolala v švédskom politickom prostredí obavy, ktoré pomohli postupne eliminovať dovtedajšie bariéry: dlhoročné povedomie o tom, že neutralita najlepšie slúži bezpečnostným požiadavkám Švédska vystriedalo presvedčenie, že stabilitu v regióne je možné uchovať len vstupom do NATO; sociálnodemokratická strana prehodnotila svoj dovtedajší postoj a verejná mienka sa prvý krát naklonila členstvu v NATO. Táto práca tak prispieva k vysvetleniu a pochopeniu chovania štátov na medzinárodnej scéne a zdôrazňuje postavenie interných faktorov pri tvorbe zahraničnej politiky.

Klíčová slova

Švédsko, NATO, Ruská agrese, Neutralita, Neoklasický realismus, Bezpečnostní politika

Keywords

Sweden, NATO, Security policy, Russian aggression, Neoclassical realism, Neutrality

Klíčová slova

NATO, Bezpečnostná politika, Ruská agresia, Neoklasický realizmus, Švédsko, Neutralita

Jazyk práce: slovenština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 31. 5. 2023
• Vedoucí: Jan Martin Rolenc
• Oponent: Jakub Eberle

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářský studijní program:
Mezinárodní studia a diplomacie