Environmentální politika v ČR na úrovni obcí: Analýza resilience obcí vůči klimatickým změnám

Bc. Kryštof HODINÁŘ

Diplomová práce

Environmental policy at the municipal level in the Czech Republic: Analysis of municipalities' resilience to climate change

Anotace:

Tato diplomová práce analyzuje úroveň environmentální politiky a klimatické resilience na úrovni českých obcí. Výzkum propojuje psychologicko-sociologické přístupy k vnímání rizik s analýzou institucionálních kapacit veřejné správy. Cílem práce je identifikovat faktory, které ovlivňují přesvědčení komunálních politiků o antropogenním původu klimatické změny, a určit determinanty, které podmiňují reálné zavádění adaptačních a mitigačních opatření. Analýza vychází z kvantitativního šetření mezi 2 034 představiteli samospráv (starostové, zastupitelé, úředníci). S využitím multinomické a binární logistické regrese byly testovány hypotézy vycházející z teorie kulturní kognice (CCT), heuristicko-systematického modelu (HSM) a konceptu adaptivní kapacity. Výsledky potvrzují, že vnímání klimatické krize je formováno věkem, genderem a vzděláním, přičemž mladší lidé, ženy a vysokoškolsky vzdělaní jedinci častěji akceptují vědecký konsenzus. V oblasti institucionální připravenosti se jako klíčový prediktor ukázala profesionalizace vedení obce. Obce s uvolněnými starosty a obce s rozšířenou působností (III. typu) disponují výrazně vyšší pravděpodobností zavedení strategických dokumentů, odborných pozic (např. energetický manažer) a nástrojů monitoringu než obce menší, vedené neuvolněnými starosty. Naopak vliv sociálního kapitálu na míru resilience se neprokázal. Práce tak poukazuje na strukturální limity decentralizované správy v ČR, kde malé obce bez profesionálního aparátu postrádají kapacity pro efektivní řízení klimatických rizik.

Abstract:

This diploma thesis analyzes the level of environmental policy and climate resilience at the level of Czech municipalities. The research combines psychological-sociological approaches to risk perception with an analysis of the institutional capacities of public administration. The aim is to identify factors influencing municipal politicians' beliefs regarding the anthropogenic origins of climate change and to determine the determinants that condition the actual implementation of adaptation and mitigation measures. The analysis is based on a quantitative survey of 2,034 local government representatives (mayors, councilors, officials). Using multinomial and binary logistic regression, hypotheses based on Cultural Cognition Theory (CCT), the Heuristic-Systematic Model (HSM), and the concept of adaptive capacity were tested. The results confirm that individual perception of the climate crisis is systematically shaped by age, gender, and education, with younger individuals, women, and those with higher education being more likely to accept the scientific consensus. In terms of institutional preparedness, the professionalization of municipal leadership emerged as a key predictor. Municipalities with full-time mayors and municipalities with extended powers (Type III) are significantly more likely to have implemented strategic documents, specialized positions (e.g., energy managers), and monitoring tools compared to smaller municipalities led by part-time mayors. Conversely, the influence of social capital on the level of resilience was not proven. The thesis thus highlights the structural limits of decentralized administration in the Czech Republic, where small municipalities without a professional apparatus lack the capacity for effective climate risk management.

Klíčová slova

Klimatická změna, místní samospráva, adaptace, mitigace, resilience, percepce klimatické změny

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 8. 12. 2025

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Mgr. Pavel Šaradín, Ph.D.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Vládnutí a demokracie / Vládnutí a demokracie / Politická analýza a strategie