Nízkofrekvenční elektrická stimulace kosterního svalstva v rehabilitaci pacientů s chronickým srdečním selháním

Mgr. Nabil Abdulah Ibrahim Al-Mahmodi, Ph.D.

Disertační práce

Low-frequency electrical stimulation, failure aerobic training, skeletal muscle rehabilitation in chronic heart failure

Anotace:

Anotace: Inaktivita nemocných s chronickým srdečním selháním (CHSS) vede k dekondici a k rozsáhlé atrofii kosterních svalů, podobné atrofii „ex inactivitate“. Tyto změny snižují toleranci zátěže a podporují vznik dušnosti a únavy. Základem rehabilitačních programů pro kardiologicky nemocné je v současnosti aerobní trénink na bicyklovém ergometru, který zlepšuje fyzickou zdatnost, psychosociální funkce, snižuje sympatoadrenergní aktivitu a optimalizuje metabolismus, zejména v kosterním svalstvu. Obnovení kondice vede ve cvičících svalech ke zlepšení oxidativní kapacity a ke zvýšení vrcholové spotřeby kyslíku. Běžné tréninkové protokoly však mohou nežádoucím způsobem zatěžovat myokard (např. vznik arytmií) a z tohoto důvodu je nelze aplikovat v rámci rehabilitace u všech pacientů s CHSS. Nedávno publikované odborné studie upozornily na možnost využití nízkofrekvenční elektrické stimulace (NFES) svalů dolních končetin v rehabilitaci pacientů s CHSS. Výsledky testů prováděné na malých skupinách pacientů ukázaly signifikantní zvýšení svalové síly a snížení dušnosti u skupiny pacientů s CHSS. Podle dosavadních zkušeností NFES nevyvolává změny krevního tlaku, srdečního výdeje a nevede k poruchám srdečního rytmu. Je velmi dobře tolerována a již po 5-týdenní aplikaci (1hod denně) významně zvyšuje pracovní kapacitu. Prozatím však není jasné, zda je konečná efektivita NFES srovnatelná s účinky dosahovanými tréninkem klasického typu.

Abstract:

Annotation: Inactivity of patients with chronic heart failure (CHSS) leads to decline in condition and to extensive atrophy of skeletal muscles, similar to atrophy „ex inactivitate“. These changes lessen toleration of body burden and support rise of cardiac dyspnea and fatigue. The base of rehabilitative programmes for cardiacs is presently formed by aerobic training on bicycle ergometer that improves physical fitness, psycho-social functions, lessens sympatoadrenergic activity and optimises metabolism, especially in skeletal muscles. Restoration of fitness leads to improvement of oxidative capacity and increase of maximum oxygen consumption in exercising muscles. Common training protocols may however burden myocardium in an undesirable way (e.g. occurance of arrhythmias) and on this account it is impossible to apply them in terms of rehabilitation of all patients with CHSS. Recently published expert studies referred to possibility of using low-frequency electrical stimulation (NFES) of lower limb muscles in rehabilitation of patients with CHSS. Results of research carried out on small groups of patients showed significant increase in muscular force and decrease in cardiac dyspnea in a group of patients with CHSS. According to present experience NFES does not produce changes of blood pressure, cardiac output and does not lead to allodromy. It is very well tolerated and already after 5-week application (1 hour a day) notably increases working capacity. For the time being it is however not clear, whether the final effectiveness of NFES is comparable to the effects reached by classic training.

Klíčová slova

Chronické srdeční selhání, nízkofrekvenční elektrická stimulace, aerobní trénink, kosterní svalstvo, rehabilitace.Chronic heart failure, Low-frequency electrical stimulation, aerobic training, skeletal musile, Rehabilitation. Chronické srdeční selhání, rehabilitace. Chronické srdeční selhání, rehabilitace. Chronic heart failure, Rehabilitation.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 9. 2. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 17. 4. 2012
• Vedoucí: prof. MUDr. Petr Dobšák, CSc.

Masarykova univerzita

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie (čtyřleté) / Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie