Srovnání determinant PZI v zemích ASEAN3 a ASEAN5: Nové důkazy z analýzy faktoru finanční integrace

Thanh Tri Ho

Disertační práce

A comparison of FDI determinants in ASEAN3 and ASEAN5 countries: New evidence from financial integration factor analysis

Abstract:

Foreign direct investment (FDI) contributes greatly to the economic development of the receiving country by providing an important source of finance for development and acting as a channel for the transfer of capital and new technology. On the one hand, FDI adds to the stock of domestic capital and increases the productivity of production factors such as raw materials and labor. On the other hand, FDI also contributes to diversifying the economy by adding new economic actors and promoting competition to produce better products at lower prices in the host country. The literature has indicated that FDI inflows are determined by the market size, the degree of openness, the role of institutional factors and degree of economic integration. Besides, other factors such as labor costs, infrastructure, domestic tax rates, and institutional environment are correlated significantly with FDI inflows. Many studies about the factors were influenced by foreign direct investment inflows in developing countries as well as developed countries. However, none of the research articles compare FDI determinants in ASEAN3 and ASEAN5 with the new issue of the financial integration factor measured by the KAOPEN index to see whether or not it has an impact, along with other factors, on attracting FDI inflows in ASEAN3 and ASEAN5 member countries. Therefore, in this study, the author conducts a "a comparison of FDI determinants in ASEAN3 and ASEAN5," focusing on the new issue of the financial integration measure by KAOPEN index and a re-examination of the impact of other factors such as gross domestic product, infrastructure facility, trade openness, labor costs, interest rate, institutional stability, and exchange rate to FDI inflows. The author uses the quantitative research strategies by the panel ordinary least square estimation with the method of first differencing to address the critical research question and research hypotheses of this study. There are three stages of this study. In the first stage, the author identifies factors influencing FDI inflows in ASEAN countries. In the second stage, the author uses econometric models to give concrete empirical evidence. And in the third stage, the author draws a conclusion based on findings from the econometric models. The author also includes an interview conducted with experts on the impact of these factors on attracting FDI in ASEAN member countries, which can help policymakers improve the FDI attraction of ASEAN member countries as well the FDI attraction of Vietnam. This study collected data from eight ASEAN member countries during two financial crises from 1996 to 2016. The author divides ASEAN member countries into two groups, ASEAN3 and ASEAN5, based on their level of economic development. The findings indicate that the coefficient of financial integration is positive and statistically significant at a 1% level of significance on FDI capital inflows. The empirical results also support the hypothesis that foreign direct investment in ASEAN3 and ASEAN5 is positively correlated to market size and infrastructure facilities, and negatively correlated to labor costs as well as trade openness in ASEAN3.

Abstract:

Přímé zahraniční investice (PZI, Foreign direct investment - FDI) významně přispívají k hospodářskému rozvoji hostitelské země tím, že poskytují důležitý zdroj financí pro rozvoj, převod kapitálu a nové technologie. Na jedné straně PZI navyšují zásoby domácího kapitálu a zvyšují produktivitu výrobních faktorů, jakými jsou suroviny a práce. Na druhé straně PZI také přispívají k diverzifikaci ekonomiky tím, že vytváří nové hospodářské subjekty a podporují konkurenceschopnost s cílem vyrábět v hostitelské zemi lepší produkty za nižší ceny. Literatura naznačuje, že příliv PZI je určován velikostí trhu, stupněm otevřenosti, rolí institucionálních faktorů a stupněm ekonomické integrace. Další faktory, jakými jsou mzdové náklady, infrastruktura, daňová sazba dané země a institucionální prostředí, pak s přílivem PZI vysoce korelují. Mnoho studií zaměřených na tyto faktory bylo ovlivněno přílivem přímých zahraničních investic jak v rozvojových zemích, tak v rozvinutých zemích. Žádný z výzkumných článků však nesrovnává determinanty PZI v ASEAN3 a ASEAN5 s novou problematikou faktoru finanční integrace měřenou indexem KAOPEN, aby se zjistilo, zda má nebo nemá dopad, spolu s dalšími faktory, na příliv PZI do ASEAN3 a členských zemí ASEAN5. Z toho důvodu provedl autor této práce "srovnání determinant PZI v ASEAN3 a ASEAN5" zaměřující se na novou problematiku faktoru finanční integrace měřenou indexem KAOPEN a na následné přezkoumání dopadu dalších faktorů, jakými jsou hrubý domácí produkt, infrastruktura, otevřenost trhu, mzdové náklady, úroková sazba, institucionální stabilita a směnný kurz, na příliv PZI. K řešení zásadní výzkumné otázky a výzkumných hypotéz použil autor této práce kvantitativní výzkumné strategie s využitím metody nejmenších čtverců aproximací s metodou první diferenciace. Tato práce má tři fáze. V první fázi autor identifikuje faktory ovlivňující příliv PZI v zemích ASEAN. Ve druhé fázi autor využívá ekonometrických modelů k zajištění konkrétních empirických důkazů. Ve třetí části pak autor, na základě výsledků z ekonometrických modelů, vyvodí závěr. Autor také poskytuje rozhovor s odborníky o dopadu těchto faktorů na atraktivitu PZI v členských zemích ASEAN, což může politikům pomoci zlepšit atraktivitu PZI jak v členských zemích ASEAN, tak i ve Vietnamu. Tato práce shromáždila data z osmi členských zemí ASEAN v průběhu dvou finančních krizí v letech 1996 až 2016. Autor rozděluje členské země ASEAN do dvou skupin, ASEAN3 a ASEAN5, na základě úrovně jejich ekonomického rozvoje. Výsledky naznačují, že koeficient finanční integrace je pozitivní a statisticky významný pro příliv kapitálu PZI, při statistické hladině významnosti 1%. Empirické výsledky také podporují hypotézu, že přímé zahraniční investice do ASEAN3 a ASEAN5 pozitivně korelují s velikostí trhu a vybaveností infrastruktury a negativně korelují se mzdovými náklady a otevřeností trhu v ASEAN3.

Keywords

hrubý domácí produkt (HDP), infrastruktura, otevřenost obchodu, mzdové náklady, úroková sazba, index vnímání korupce, směnný kurz

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 4. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 26. 6. 2020

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Fakulta managementu a ekonomiky

Doktorský studijní program / obor:
Economic Policy and Administration / Finance