Poshuky natsional'noyi ta osobystoyi identychnosti v ukrayins'kiy i ches'kiy prozi pochatku XXI stolittya

Mgr. Krystyna Kuznietsova, Ph.D.

Doctoral thesis

Searching for national and personal identity in Ukrainian and Czech prose of the early 21th century

Abstract:

The aim of the present dissertation (titled Searching for National and Personal Identity in Ukrainian and Czech Prose of the Beginning of the 21st Century) is to detect the ways of searching for individual and national identity in Ukrainian and Czech literature. Inevitably, in order to be capable of understanding modern society one has to turn to the past, since the purely synchronic point of view is never complete without the diachronic. The general part of this work serves to help understand the theme of national identity, and identity in general in literary texts. The parts that follow deal in a global way with the formation of nations in history and their alterations under the influence of cultural, social, political and economic changes. Due to the nature of the dissertation topic, a contrastive literary-historical approach has been adopted, comparing Ukrainian and Czech literature, as exactly these two literary traditions played, without a doubt, a significant role in the formation of the corresponding national consciousness. In regard to the dramatic events of the 20th century, attention is also paid to the theory of memory and trauma, and their reflection in the works of early 21st century authors. The application part of this work attempts to sketch, in a chain of case studies, examples of character self-reflection in both national literatures, and also to point out the differences between them which are rooted in the distinct literary and cultural traditions, historical events and also way of thinking. Structure. Chapter 1 focuses on understanding the concepts of personal identity and national identity. Early in this Chapter, works of philosophers, sociologists and psychologists are considered, amongst them Erich Fromm who in his book Fear of Freedom tries to reveal the subtle boundaries between the social and individual nature of the formation of psychological reactions of people belonging to a particular social group, whilst he focuses on a complex of personal characteristics of the majority of its members, formed as a result of common experience and lifestyle of a group, or a nation. The opinions of other scholars have also been put forward, for instance, those of Zygmunt Bauman, a Polish-British sociologist, well-known for his research of modern society (The Individualized Society), or Henri Tajfel (Social Identity and Intergroup Relations). In the first subchapter, the concepts of nation, ethnicity and nationality in several languages have been discussed, and the origin and meaning of Latin words natio, populus, gens, lingua have been examined. Attention has been paid to the analysis of English and French terms nation, people, nationality, national state, la nation, peuple, l’état nation, German Nation, Volk, Nationalstaat, Nationalitätenstaat, and, of course, their Ukrainian and Czech equivalents. It is important to evaluate these concepts and expressions not only from the linguistic viewpoint, but also in historical discourse, since their connotations are much more profound. The understanding of the term 'nation' has also been outlined from various perspectives, based on the works of Ernest Renan, Anthony Smith, Miroslav Hroch, Roman Shporliuk, and others. The next subchapter deals with manifestations of national identity in literature also employing Hugo Dyserinck's imagology (his work Imagology and the Issue of Ethnic Identity), the perception of 'other', 'otherness', and 'foreign', and the formation of national images and stereotypes. Considering the fact that literature often reflects social events, recent Ukrainian literature has been examined, as the question of searching for and understanding national identity finds strong expression therein, and contrasting examples from current Czech literature have been given. In Czech literature, however, the same theme is not as pronounced and significant; Czech writers deal more with the perception of 'other' identity (or culture), or with seeking to understan

Abstract:

d one's own identity through a foreign one. Chapter 2 focuses on the historical aspect, for in order to understand today's society, one should understand its past and perceive cultural processes as historical discourse. An overview of Ukrainian and Czech history has been presented, and the difficulties of determining national identity in the course of historical events have been discussed. The differences in the historical development of the two peoples and their national identities have been shown. The 20th century has been examined more closely, as it plays the key part in the formation of modern society. Owing to the dramatic events of the 20th century, the theory of memory and trauma has been employed, since these two aspects occur in the prose of both national literatures. Chapter 3 concentrates on literary history, for the genesis thereof is crucial for the understanding of literary traditions and tendencies in the two national literatures. Again, their historically conditioned divergence is apparent. Using the example of contemporary works of literature, generational closeness has been demonstrated, it being the result of similar themes and questions raised by the representatives of literary generations. After making comparisons, it can be concluded that the experience of one nation is not possible to apply to the other: they must be viewed separately and diachronically. The following three chapters treat in detail the particular Ukrainian and Czech literary works that are contrasted in this dissertation. Chapter 4 is devoted to the world of young people who live at the turn of the 20th century and at the beginning of the 21st; they are individuals without a vision, condemned to endlessly look for the meaning of their own lives. The home as a sanctuary is non-existent for these people, they are unable to settle down, establish themselves and make necessary arrangements in their lives according to their needs and preferences. The uncertainty of their existence cannot be dissociated from contemporary changes in the post-communist countries, the change of social values of the new millenium and their traumas. For the comparison, the novels Depeche Mode by Ukrainian Serhiy Zhadan, and The Sky under Berlin by Czech Jaroslav Rudiš had been selected. Both writers are approximately of the same generation, and thanks to this, also their topics closely resemble one another. A number of differences, however, can be found in their works too. In particular, the characteristic world of post-communist Ukraine with its social and psychological problems is clearly identifiable in Zhadan's novel. Chapter 5 treats the works of older generation: the Czech novelist Jan Balabán, and Ukrainian author Oles Ulianenko. Their writing is existential, thoughtful, steeped in ideas and its characters are quite different from the characters of Zhadan and Rudiš. Balabán and Ulianenko choose characters living on the edge of society, underachievers and outcasts who are in a hopeless position in their society; their souls, however, are very sensitive and perceptive. Their individual search for the meaning of life is clear-cut, often expressed in feelings of loneliness and emptiness which they overcome by turning to God and by seeking a spiritual meaning of being. Chapter 6 pays attention to the latest novels and the search for self-reflection by getting to know new places and cities where the characters live. For this purpose, the novels Home for Dom by Ukrainian authoress Viktoriya Amelina and I'll Wake up in Shibuya by the Czech Anna Cima. Home for Dom is one of many similar works which, in today's world, deal with the topic of looking into the past, and the formation of national consciousness through a foreign culture. People of no self-identification have been visited in their world: they are not aware of their origin and kin, their identity is that of a Soviet Union citizen and therefore artificial. Made to live in a city with a different culture, that Soviet identity becomes superfluous at the turn of the 20th century. In the Czech novel, the process of trying to understand oneself occurs through a confrontation with another nation's culture, including its language and literature. The two mentioned novels may help the youngest generation of readers grasp their identity. Incessant searching for oneself by way of other worlds, other cities and other people is probably the only feature that current Ukrainian and Czech literature have in common: it is likely to be a matter of generational closeness. All the rest is very different and the reasons for this are to be found in the past, namely in the history and traditions of each nation. It is evident that the young generation of writers increasingly tends to deal with personal problems, and individualism prevails in their writing. However, Ukrainian authors much more often interfere in the social sphere, and thus their writing reflects the socio-political aspect of life in greater degree, which makes one look for national identity signs in Ukrainian prose.

Abstract:

V disertační práci s názvem Hledání národní a osobní identity v ukrajinské a české próze počátku 21. století pokládáme za cíl vystihnout cesty hledání individuální a národní identity v ukrajinské a české literatuře. K pochopení moderní společnosti jsme se museli obrátit k minulosti, jelikož synchronní pohled nikdy nebude komplexní bez diachronního. Obecná část slouží k pochopení dané problematiky národní identity a identity obecně v literárních projevech. V dalších částech souborně nahlížíme na formování národů v dějinách a na proměny národa pod vlivem kultury, sociálních, politických a ekonomických změn. Vzhledem k povaze tématu jsme se obrátili k literárněhistorickému porovnání ukrajinské a české literatury, neboť právě zde literární tvorba hrála nepochybně důležitou roli při utváření národního povědomí. S ohledem na dramatické události 20. století se také věnujeme teorii paměti a traumatu a jejich reflexi v prózách spisovatelů začátku 21. století. V aplikační části jsme se pokusili v řetězci případových studií (case studies) nastínit sebereflexi postav obou národních literatur, poukázat na odlišnosti těchto literatur, které spočívají v různosti literárních a kulturních tradic, dějinných událostí a v neposlední řadě v odlišnostech myšlení. Struktura práce. V první kapitole práce jsme se zaměřili na chápání pojmů identita a národní identita. V úvodu této kapitoly jsme vzali v úvahu práce filozofů, sociologů a psychologů, mimo jiné Ericha Fromma, který se ve své knize Strach ze svobody snaží odhalit jemné hranice mezi sociální a individuální povahou formování psychologických reakcí lidí v konkrétní skupině, přičemž se zaměřuje na soubor vlastností patřících většině jejích členů a vytvořených v důsledku společných zkušeností a společného životního stylu konkrétní skupiny. Uvedli jsme i názory jiných vědců, např. polsko-britského sociologa Zygmunta Baumana, jenž je známý svým výzkumem moderní společnosti (Individualizovaná společnost) nebo Henriho Tajfela (Social Identity and Intergroup Relations). V první podkapitole jsme se pak soustředili na pojmy národ, etnicita, národnost v několika jazycích, nahlédli jsme na původ termínů a důkladně jsme se věnovali chápaní latinských slov natio, populus, gens, lingua. Věnovali jsme se zde rozborů anglických a francouzských termínů nation, people, nationality, national state, la nation, peuple, l’état nation, německých Nation, Volk, Nationalstaat, Nationalitätenstaat a samozřejmě jejich ekvivalentů v češtině a ukrajinštině. Důležitým pro nás bylo nazírat tyto pojmy nejen z lingvistického hlediska, ale i v historickém diskurzu, jelikož jejich konotace jsou značně hlubší. Chápaní národa jsme pak nastínili také z různých hledisek (opíráme se o práce Ernesta Renana, Anthony Smithe, Miroslava Hrocha, Romana Šporljuka aj). V další podkapitole jsme se zaměřili na projevy národní identity v literatuře, a to také v souvislostech imagologie (Dyserinck, Hugo: Imagologie a problém etnické identity), vnímání „jiného“, „jinakosti“ nebo „cizího“, vytváření národních obrazů a stereotypů. A vzhledem k tomu, že literatura často reflektuje společenské události, podívali jsme se na ukrajinskou literaturu posledních let, ve které se velmi silně projevuje otázka hledání národní identity, uvedli jsme i příklady současné české literatury, v níž pochopitelně již otázka nalezení nebo pochopení národní identity není tak silná a důležitá, ale spíše vnímání identity cizí nebo hledání svého vlastního „já“ skrze cizí identitu, popř. kulturu. Ve druhé kapitole jsme se zaměřili na historický aspekt, neboť pro pochopení dnešní společnosti musíme rozumět

Abstract:

jejím dějinám a vnímat kulturní procesy jako historický diskurz. Podívali jsme se do minulosti ukrajinské a české a na obtížnosti stanovení daných národních identit v průběhu historických události. Poukázali jsme na odlišnost vývoje těchto národů a jejich národních identit. Důkladněji jsme se zastavili u 20. století, které sehrává ve formování moderní společnosti nejvýznamnější roli. Proto jsme se – vzhledem k dramatickým událostem tohoto století – věnovali i teorii paměti a traumatu, které pronikají do prozaické tvorby obou národních literatur. Ve třetí kapitole jsme se věnovali dějinám literatury, jelikož geneze je důležitá k pochopení literárních tradic a tendencí v obou národních literaturách. Zde je viditelné rozcházení těchto literatur, což je podmíněno především historicky. Na příkladu současných prozaických děl jsme ukázali generační blízkost, která je způsobena podobností problematik a témat představitelů té či oné literární generace. Při srovnávání jsme došli k závěru, že nelze přenášet zkušenosti jednoho národa na jiný; musíme na ně nahlížet individuálně s ohledem na diachronii. Ve třech dalších kapitolách jsme se věnovali vybraným dílům ukrajinské a české literatury, které jsme srovnávali. Ve čtvrté kapitole jsme se věnovali světu mladých lidí, kteří se ocitli na hraně 20. a 21. století: jsou to postavy bez vize budoucnosti, odsouzené k neustálému hledání vlastního smyslu života. Domov jako posvátné útočiště pro tyto postavy neexistuje, nemohou se nikde zastavit, usadit se, uspořádat své prostředí podle svých potřeb, požadavků a zálib. Znejistění existence nemůžeme nepropojit s dobovými změnami v postkomunistických zemích, se změnou společenských hodnot nového tisíciletí a s jejich traumaty. Pro porovnání jsme vybrali román ukrajinského spisovatele Serhije Žadana Depeche Mode a román českého prozaika Jaroslava Rudiše Nebe pod Berlínem. Oba spisovatelé patří přibližně ke stejné generaci, a proto se problematika a tematika jejich tvorby sbližuje. Najdeme zde však i řadu odlišností, zejména výrazný svět postkomunistické Ukrajiny v románu Serhije Žadana a s tím spojené sociální a psychologické problémy. V páté kapitole jsme se zaměřili na tvorbu o něco starší generace. Jedná se také o generačně blízké spisovatele – českého novelistu Jana Balabána a ukrajinského Olesja Uljanenka. Jejich tvorba je myšlenkově hluboká, existenciální a nabízí celkem jiné postavy než prózy předcházejících mladých autorů. Vybírají si postavy na okraji společnosti, neúspěšné ztroskotance, kteří ve dnešní společnosti nemají žádné postavení nebo místo k seberealizaci, jejich duše však jsou velmi citlivé a vnímavé, hledání vlastního smyslu života vnímají ostře, často skrze vyjádření stavů samoty a pocitů prázdna, jejichž překonání vidí v obracení k Bohu a hledání duchovního smyslu bytí. V šesté kapitole jsme se věnovali nejnovějším románům a hledání sebereflexe poznáváním míst a měst. K tomu jsme vybrali román ukrajinské spisovatelky Viktorijy Ameliny Dům pro Doma a české spisovatelky Anny Cimy Probudím se na Šibuji. Ukrajinský román je jedním z mnoha, který se ve dnešní době věnuje problematice nahlížení do minulosti a formování národního sebeuvědomění skrze cizí kulturu. Nahlédli jsme do světa lidí bez žádné sebeidentifikace, kteří si nejsou vědomí svého původu a rodu, mají uměle vytvořenou identitu sovětského občana, která se však na sklonku 20. století a ve městě odlišné kultury stává zbytečnou. V románě české autorky nacházíme poznávání vlastního „já“ konfrontací s kulturou jiného národa, jeho jazyka a literatury. Tyto romány mohou sloužit k pochopení identity právě u nejmladší generace. Neustálé hledání sebe sama prostřednictvím jiných světů, jiných měst, jiných lidí je pravděpodobně to jediné, co lze v dnešní české a ukrajinské literatuře považovat za společné; je to asi podmíněno generační blízkostí. Vše ostatní je velmi odlišné a důvody těchto rozdílů se skrývají v minulosti, konkrétně v historii a tradicích každého národa. Je zřejmé, že mladá generace spisovatelů stále více inklinuje k osobním problémům, v jejich dílech převládá individualismus. Ukrajinští autoři však častěji zasahují do sociální sféry, a proto jejich tvorba silněji reflektuje společensko-politický aspekt, což pobízí k hledání národní identity v ukrajinské próze.

Kľúčové slová

ukrajinská próza, česká próza, současna literatura, Serhij Žadan, Viktorija Amelina, Oles Uljanenko, Jan Balabán, Jaroslav Rudiš, Anna Lima, Ukrainian prose, Czech prose, Serhiy Zhadan, Viktoriya Amelina, Oles Ulianenko

Jazyk práce: Ukrainian

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 3. 12. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 1. 2. 2022
• Vedúci: prof. PhDr. Ivo Pospíšil, DrSc.
• Oponent: prof. Mykhailo Naienko, prof. Nina Bernadska, DrSc.

Masaryk University

Faculty of Arts

Doctoral programme / odbor:
Philology (4-years) / Theory and History of Slavic Literatures