The relationship between non-electoral participation and democracy in Europe

Mgr. et Mgr. Jakub BAKULE

Disertační práce

Abstract:

Although free elections are necessary for the liberal democracy, they are not the sufficient condition. On the other hand, the democratization, modernization of society and growing post material values highlight the importance of the non-electoral participation. In the past three decades the research was focused on the changing nature of political participation and analyzed the predictors of non-electoral participation. Today, the academic literature provides a complex explanation for the differences among groups of people or even states. Yet, it is still not clear what these differences mean for the democracy. Contemporary theory of democracy is also full of contradictions when it comes to the role of non electoral participation. In fact, the non-electoral participation is the defining issue that differentiates individual theories of democracy. Some scholars understand non-electoral participation as a chance for a better government. Others fear that mass participation might destabilize the democratic system instead. The empirical theory of democracy is the main source of the skepticism about the role of the non-electoral participation and as such it has been criticized by the participatory and deliberative democrats. Nevertheless, all these frameworks were built in the 20th century and they might not reflect the current state of the affairs and the old assumptions need to be re evaluated. The dissertation first focuses on the relationship between non electoral participation and government effectiveness on the sample consisting of the European democracies in between 2002 and 2016. The main finding is that the non-electoral participation does not threaten the government effectiveness. Quite contrary, it has mostly positive impact. However, there are key differences when it comes to the type of the non-electoral participation. The protest participation has null effect. The participation of citizens satisfied with the democratic system or citizens with the democratic preferences has a positive impact while there is no effect when it comes to their counterparts. The differences are then driven by the values of the participating citizens. Second portion of the analytic part is therefore devoted to the analysis of the individual data. Country specific data from the Czech Republic allow to closely examine the relationship between democratic values and participation. First, the cluster analysis helps to uncover the groups based on the multi-level nature of democracy. Simple question regarding democratic preference is not sufficient anymore for the analysis of a complex phenomenon such as liberal democracy. The results show that liberal democrats are the most numerous groups and one of the most active. Yet, they do not constitute majority of citizens. Moreover, the OLS models with interactions enable to analyze varying effect of some predictors. While the discussion has a positive effect on most, it does discourage the xenophobic democrats from the participation. Similarly, the perceived government responsiveness has a negative impact on participation of non-democrats, who interestingly in the Czech Republic combine non-democratic preference with strong liberal values. All these findings will help to better incorporate non-electoral participation into the theory of democracy.

Abstract:

Svobodné volby jsou nutnou ne však již dostačující podmínkou soudobé demokracie. S pokračující demokratizací, modernizací společnosti a šířením post materiálních hodnot se stále rozšiřuje míra i role nevolební participace. Výzkum v posledních dekádách podrobně zmapoval proměny v nevolební politické participaci i faktory ovlivňující, zda se do ní jednotliví občané zapojí či nikoliv. Díky tomu je možné poměrně přesně popsat rozdíly v míře nevolební participace mezi skupinami osob či mezi jednotlivými státy. Stále však nemáme odpověď na otázku, jaké mají tyto rozdíly dopad na demokracii. Soudobé teorie demokracie nenabízí jednotný pohled. Naopak nevolební participace je tím hlavním prvkem, kterým se odlišují. Někteří autoři ji vidí jako šanci na kvalitnější vládnutí, jiní se obávají ohrožení stability demokracie při masovém zapojení občanů. Skeptický pohled empirické teorie demokracie tak kritizuje participativní a deliberativní demokracie. Jedná se nicméně o přístupy budované ve 20. století, které již nemusí reflektovat současnou společnost. Proto je na místě zhodnocení platnosti některých původních předpokladů. Předkládaná práce nejprve zkoumá vztah mezi nevolební participací a vládní efektivitou na úrovni evropských států mezi roky 2002 a 2016. Hlavním závěrem je, že nevolební participace neohrožuje vládní efektivitu, naopak má většinou pozitivní dopad. Existují však zásadní rozdíly mezi jednotlivými druhy nevolební participace. Protestní chování nemá na vládní efektivitu dopad. Participace občanů spokojených s fungováním demokracie či s demokratickým přesvědčením má pozitivní efekt. Participace jejich protějšků však nemá efekt žádný. Rozdíly v dopadu nevolební participace na vládní efektivitu jsou tedy ve výsledku ovlivněny zejména hodnotami participujících občanů. Druhá analytická část práce proto na unikátních datech z České republiky zkoumá vztah mezi demokratickými hodnotami a nevolební participací na individuální úrovni občanů. Na základě klastrové analýzy je demonstrováno, že demokratické hodnoty se skládají z více dimenzí a občany nelze rozdělit pouze do dvou kategorií jako demokraty a nedemokraty. Data ukazují, že liberální demokraté v České republice převažují a patří mezi nejaktivnější občany, nejsou však kategorií většinovou. Zároveň některé prediktory participativního chování mohou mít zcela obrácený efekt v závislosti na demokratických hodnotách občana. Zatímco na většinu občanů má diskuse pozitivní vliv, demokraté s xenofobním přesvědčením jsou jí od participace odrazeni. Podobně pak subjektivní představa o tom, že vláda občanům naslouchá u většiny občanů nevolební participaci snižuje. Avšak vede k nárůstu participace u nedemokraticky přesvědčených občanů, kteří však v České republice mají současně i silně liberální preference. Tato zjištění slouží jako základ pro lepší budoucí začlenění nevolební participace do teorie demokracie.

Keywords

non-electoral participation, democracy, Europe

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 3. 2. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. PhDr. Tomáš Lebeda, Ph.D., doc. PhDr. Tomáš Lebeda, Ph.D.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Politologie - čtyřletý / Politologie - čtyřletý