Míra spotřeby alkoholických nápojů u profesionálních, semi-profesionálních a amatérských fotbalistů během soutěžního období.

Daniel URBIŠ

Bachelor's thesis

Alcoholic beverage consumption rates of professional, semi-professional and amateur football players during the competition period.

Abstract:

Alkohol je nejčastější užívaná rekreační droga u sportovců, mezi které se řadí také fotbalisté. České republika se dlouhodobě umisťuje na předních příčkách v konzumaci alkoholu. Alkohol je v ČR konzumován hojně i mezi sportovci, přestože je známo, že alkohol má velmi negativní vliv na regeneraci a sportovní výkon. Častější konzumování alkoholu ve větší míře u sportovců negativně ovlivňuje průtok krve a syntézu bílkovin, kdy může dojít také ke zranění kosterního svalstva. O tomto tématu se oficiálně moc nemluví. Obecně lze říci, že veřejnost je obeznámena o negativním vlivu alkoholu na sportovní výkon. nevěnují alkohol u sportovců nedoporučuje a neschvaluje. U profesionálních a semi-profesionálních fotbalistů, kteří mají z tohoto sportu finanční obnos je spotřeba alkoholu často kritizována. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo srovnat míru spotřeby alkoholu u semi-profesionálních a amatérských fotbalistů během jejich soutěžního období v jednotlivých soutěžích (ligách). Fotbalisté vyplnili standardizovaný dotazník the Alcohol Use Disorders Identification Test (AUDIT). Výzkumu se zúčastnilo 136 fotbalistu ve věku od 18 let do 49 let. Zapojení do tohoto výzkumu byli zapojeni fotbalisté od 3. ligy (MSFL) do 8. ligy (okresní přebor). Vedlejším cílem bylo srovnat ADUDIT skóre mezi dvěma skupinami fotbalistů věnující se fotbalu pravidelně, a to ve většině dnů během typického týdnu (4x a více krát v týdnu: 3 tréninky + 1 zápas) a méně často (3x a méně krát v týdnu: 2 tréninky + 1 zápas). Pro zjištění potenciálních rozdílů mezi šesti skupinami výkonnostních úrovní byla použita ANOVA. Dále, pro srovnání dvou skupin byl použit nezávislý t-test. Výsledky výzkumu neprokázaly signifikantní rozdíly v hodnotách AUDIT skóre při porovnávání jednotlivých skupin (p = 0,337). Nicméně, následně byl proveden výzkum vedlejšího cíle, kde byly nalezeny statisticky významné rozdíly v míře konzumace alkoholu mezi více a méně aktivními fotbalisty z pohledu frekvence hraní fotbalu během typického týdne (p = 0,021; ES = -0,40), avšak s malým efektem praktického rozdílu. Vyšší míra konzumace alkoholu byla shledána u skupiny fotbalistů, která fotbal provozovala méně často (11,5 ? 7,8) než u těch více aktivních (8,6 ? 6,7). Závěrem lze říci, že konzumace u fotbalistů je poměrně vysoká a zjištění takto malých rozdílů vzhledem k výkonnostní úrovni je poměrně překvapivé. Další výzkum by se měl věnovat tomu, jaké faktory k tomuto faktu nejvíce přispívají.

Abstract:

Alcohol is the most common recreational drug used by athletes, which includes footballers. The Czech Republic has long been a leader in alcohol consumption. Alcohol is also widely consumed by athletes in the Czech Republic, even though alcohol is known to have a very negative effect on recovery and sports performance. Increased alcohol consumption by athletes negatively affects blood flow and protein synthesis, which can also lead to skeletal muscle injury. There is not much official discussion on this topic. In general, the public is aware of the negative impact of alcohol on sports performance. For professional and semi-professional footballers who benefit financially from the sport, alcohol consumption is often criticised. The main aim of this research was to compare the level of alcohol consumption in semi-professional and amateur footballers during their competitive period in different competitions (leagues). The footballers completed a standardized questionnaire AUDIT - The Alcohol Use Disorders Identification Test. N = 137 footballers aged 18 to 49 years participated in the study. The footballers involved in this research were from league 3 to league 8. A secondary aim was to compare ADUDIT scores between two groups of footballers involved in football on a regular basis, on most days during a typical week (4 or more times per week: 3 training sessions + 1 match) and less frequently (3 or less times per week: 2 training sessions + 1 match). ANOVA was used to investigate potential differences between the six performance level groups. Furthermore, an independent t-test was used to compare the two groups. The results showed no significant differences in AUDIT scores when comparing the groups (p = 0.337). However, a secondary objective study was subsequently conducted and found statistically significant differences in alcohol consumption rates between more and less active footballers in terms of frequency of playing football during a typical week (p = 0.021; ES = -0.40), but with little effect of practical difference. Higher levels of alcohol consumption were found in the group of footballers who played football less frequently (11.5 ? 7.8) than in the more active group (8.6 ? 6.7). In conclusion, consumption among footballers is quite high and finding such small differences relative to performance level is quite surprising. Further research should look at what factors contribute most to this.

Keywords

alkohol, sport, životní styl, zranění, zdraví

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 1. 12. 2023

Accessible from:: 31. 12. 2999

Thesis defence

• Date of defence: 16. 1. 2024
• Supervisor: Mgr. Jan Plešek, Ph.D.

University of Ostrava

Pedagogical Faculty

Bachelor programme / field:
Physical Education and Sport / Recreology