Dětská pojetí vybraných environmentálních fenoménů u žáků 1. a 2. stupně ZŠ

Mgr. Věra PAVLÁTOVÁ

Disertační práce

Children's conception of selected environmental concepts in pupils of the primary and lower-secondary school

Anotace:

Znalost učitele, které pojmy (= fenomény) znamenají pro žáky problém, je nezbytným předpokladem úspěšné realizace výuky. Je ale možné, že žáci vidí obtížnost fenoménů jinak než učitel. V této disertační práci porovnáme názor na vnímání obtížnosti 20 vybraných environmentálních fenoménů u učitelů 10 základních škol (N = 60; výzkumným nástrojem byl dotazník) a u jejich žáků (N = 1341; výzkumným nástrojem byly kognitivní testy A a B). Hlavním cílem disertační práce byl přehled a kategorizace dětských pojetí 20 vybraných environmentálních fenoménů ve zvoleném intervalu působení školního vzdělávání. Smíšeným výzkumem jsme se zaměřili na vznik případných miskoncepcí, na porozumění významu a vnímání obtížnosti těchto fenoménů a na proměnné, jež toto vnímání a porozumění ovlivňují. Reliabilita výzkumných nástrojů se ukázala dostačující ( dotazníku = 0,89, testu A = 0,87, testu B = 0,89). Byl prokázán statisticky významný rozdíl v porozumění významu fenoménů mezi žáky různých škol, tříd, stupňů vzdělávání, různého věku, pohlaví, v závislosti na získaných známkách na vysvědčení, na oblíbených předmětech. Se stoupající třídou a přechodem na vyšší stupeň vzdělávání roste porozumění významu vybraných environmentálních fenoménů a klesá vnímání jejich obtížnosti, žáci nabývají větší jistoty ve svých odpovědích. Také jsou zde diskutovány možné důvody pro tato dětská pojetí a naznačeny další směry výzkumu řešené problematiky. Za využití metodologické triangulace jsme dále pracovali z 8 fenomény, které se ukázaly dle výsledků kognitivního testu A pro žáky nejvíce obtížnými, a to následným, kvalitativním výzkumem, kde byla výzkumným nástrojem pojmová mapa (N = 79) doplněná u některých respondentů následným rozhovorem (N = 4). Byl prokázán statisticky význam-ný rozdíl v porozumění významu fenoménů v závislosti na použitém výzkumném nástroji. Na základě zjištěných výsledků jsme následně vytvořili doporučení a oporu pro pedagogy v podobě metodických materiálů a environmentálního programu. Výsledky výzkumu mohou pomoci pedagogům v plánování vyučovacího procesu a ve využívání vhodných metod vedoucích k efektivní práci se zjištěnými pojetími.

Abstract:

Teacher's knowledge of which concepts (= phenomena) pose problems for pupils, is a prerequisite for successful teaching. It is possible, however, that pupils see the difficulty of the phenomena differently from the teacher. In this dissertation, we compare the views of the perception of difficulty of 20 selected environmental phenomena by teachers of 10 primary and lower-secondary schools (N = 60; the research tool was a questionnaire) and their pupils (N = 1341; the research tool were cognitive tests A and B). The main goal of the dissertation was to provide an overview and a categorisation of children's concepts of 20 selected environmental phenomena in a chosen interval of school education. Through mixed methods research, we focused on the emergence of potential misconceptions, understanding the meaning and the perception of difficulty of these phenomena, and variables which influence this perception and understanding. The reliability of the research tools proved to be sufficient ( questionnaire = 0.89, test A = 0.87, test B = 0.89). A statistically significant difference was found in the understanding of the significance of the phenomena between pupils of different schools, classes, education stages, different ages, gender, depending on the received school report grades, on favourite subjects. With increasing year of study and transition to a higher level of education, the understanding of the significance of selected environmental phenomena is growing and the perception of their difficulty decreases, pupils also gain greater certainty in their responses. Possible reasons for these children's concepts are discussed and other research directions are outlined. Using the methodological triangulation, we further worked with 8 phenomena which proved to be the most difficult for the pupils according to the results of the cognitive test A while using follow-up qualitative research, where the research tool was a conceptual map (N = 79) supplemented by a follow-up interview (N = 4) with some respondents. A statistically significant difference in the understanding of the significance of the phenomena was found, depending on the research tool used. On the basis of the results, we subsequently prepared recommendations and support for teachers in the form of methodical materials and an environmental program. The research results can help educators to plan the teaching process and use appropriate methods to work effectively with established concepts.

Klíčová slova

dětská pojetí, environmentální, miskoncepce, pojmová mapa, učebnice, vzdělávání

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 4. 2019

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: PhDr. Roman Kroufek, Ph.D.

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM

Pedagogická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Specializace v pedagogice / Didaktika primárního přírodovědného vzdělávání