Postoj odborníků v algesiologii k problematice burnout syndromu

Bc. Helena BOHDALOVÁ

Diplomová práce

The Attitude of Experts in Pain Management on the Issue of Burnout Syndroma

Anotace:

V posledních letech dochází k rostoucímu zájmu o problematiku syndromu vyhoření, zejména v kontextu zvyšující se psychosociální a pracovní zátěže v sektoru zdravotních a sociálních služeb. Péče o pacienty s chronickou bolestí vyžaduje od algeziologů specifický přístup z hlediska odborného, psychologického a etického, který však může být provázen nadměrnou psychickou zátěží. Nedokáže-li lékař pracovní stres své profese tolerovat, či používat strategie k jeho zmírnění, vzniká ohrožení syndromem vyhoření. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je subjektivní postoj vybraných odborníků v algeziologii k problematice burnout syndromu, včetně jeho prevence. Kvalitativní výzkum byl realizován v období od ledna 2012 do února téhož roku formou polostrukturovaného rozhovoru. Sledovaný soubor tvořili respondenti z 10 pracovišť, zabývajících se léčbou chronické bolesti (5 privátních a 5 nemocničních). Pro hlubší porozumění obsahovým analýzám polostrukturovaných rozhovorů byla data doplněna o kvantitativní dotazníkové šetření (Inventář projevů syndromu vyhoření ? ?IPSV?), které bylo provedeno v období od listopadu 2011 do ledna 2012. Výzkumný soubor v kvantitativní části tvořilo 47 lékařů z algeziologických pracovišť v rámci celé České republiky. Demografické údaje byly zpracovány základní popisnou statistikou. Kvalitativní rozhovory byly transkribovány do podoby textu a následně analyzovány. Dále byly spočteny bodové skóre sledovaných rovin dotazníku ?IPSV? a testovány rozdíly mezi párovými proměnnými (pohlaví, věkové kategorie, druh praxe). Smíšený výzkum prokázal u algeziologů pracujících v nemocničních ambulancích statisticky vyšší míru (p < 0,05) náchylnosti k syndromu vyhoření, v porovnání s kolegy z privátních zařízení. V případě věku, pohlaví, počtu dětí v rodině a počtu ošetřených pacientů nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly. V symptomatologii tohoto syndromu převažovala u respondentů ? podrážděnost, nedostatečná empatie, únava či ztráta pracovního nadšení. Protektivními faktory pak jsou nejčastěji humor, přestávky, diskuze s kolegy, sportovní aktivity, hobby či trávení volného času v rodinném kruhu.

Abstract:

The interest in the burnout syndrome issue has been increasing in recent years, particularly in the context of increasing psychosocial and work related stress in the sector of health and social services. The care of patients with chronic pain requires specific approach from the professional, psychological and ethical points of view from pain therapists. Unless a doctor is able to tolerate work related stress or to use mitigating strategies, the burnout syndrome threat occurs. The aim of the present thesis was to find out what the subjective approach to the burnout syndrome issue is among selected algiatry experts including its prevention. Qualitative research was conducted from January to February 2012 in the form of semi structured interview. The research sample consisted of respondents from 10 workplaces involved in chronic pain therapy (5 private, 5 in hospitals). The data were complemented with quantitative questionnaire research (Burnout Syndrome Symptom Inventory ? ?BSSI?) conducted from November 2011 to January 2012 to obtain a deeper insight into the content analyses of the semi structured interviews. The quantitative research sample consisted of 47 doctors from pain management workplaces from the whole Czech Republic. The demographic data were processed by means of basic descriptive statistics. Qualitative interviews were transcribed to text form and consequently analyzed. Score points of the monitored levels of the ?BSSI? questionnaire were then calculated and differences between pair variables (gender, age category, type of practice) tested. The mixed research showed statistically higher rate (p < 0.05) of tendency to burnout syndrome in pain therapists working at hospitals compared to their colleagues from private facilities. No significant differences were found in terms of age, sex, number of children in a family and number of treated patients. The most frequent symptoms of the syndrome in the respondents were irritation, lack of empathy, tiredness or loss of work enthusiasm. The most frequent protective factors are humour, breaks, discussion with colleagues, sport activities, hobbies or spending free time with families.

Klíčová slova

syndrom vyhoření, algeziologie, profesionální stres, smíšený výzkum

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 8. 2012

Zveřejnit od: 16. 8. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Petra ZIMMELOVÁ, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Rehabilitace / Rehabilitační - psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory