Výhody a další perspektivy využití smíšené obsádky pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) a mníka jednovousého (Lota lota) v podmínkách intenzivní akvakultury

Bc. Vít PROFANT

Diplomová práce

Anotace:

Tato diplomová práce byla zaměřena na chov pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) v kombinaci s mníkem jednovousým (Lota lota) v Recirkulačním Akvakulturním Systému (RAS). Porovnávány byly produkční růstové ukazatele, množství nashromážděných nerozpuštěných látek a jejich chemická analýza. U mníků jednovousých byly navíc mezi experimentálními skupinami porovnávány indexy, biochemická analýza a oxidativní stres. Testovány byly tři skupiny ve třech opakováních. První experimentální skupina (70/30) obsahovala 70 ks pstruha a 30 ks mníka, ve druhé skupině (85/15) bylo 85 ks pstruha a 15 ks mníka a v poslední třetí skupině (100/0) bylo 100 ks pstruha a 0 ks mníka. Experiment trval 77 dní a kontrolní přelovení a převážení, včetně odběru nashromážděných nerozpuštěných látek probíhalo ve 21., 42., 63., a 77. dni, kdy byl experiment ukončen. Na začátku a na konci experimentu byla měřena u obou druhů celková délka (TL), standardní délka (SL) a hmotnost (W). Průměrná teplota vody byla 17, 91 ? 0,48 °C a světelná perioda byla 12L:12D, s průměrnou intenzitou světla 150 luxů. U pstruhů duhových nebyla zaznamenána téměř žádná mortalita, ale u mníků jednovousých byla mortalita 10 % ve skupině 70/30 a 24,4 % ve skupině 85/15. SGR u pstruha duhového bylo signifikantně nejvyšší ve skupině 70/30 v I. a II. období experimentu. U hodnoty FCR došlo ve IV. období ke snížení o 0,2 ve skupině 70/30 v porovnání se skupinu 100/0, ale nebyl zde statistický rozdíl. Za základě dat z tohoto experimentu o biomase a kusových hmotnostech, pstruh duhový jednoznačně přerostl mníka jednovousého napříč všemi obdobími. Stejný výsledek byl viděn u TL, SL, W a FK. Ve skupině 70/30 bylo statisticky významně sníženo absolutní množství nashromážděných nerozpuštěných látek za jeden den na konci III. a IV. období experimentu. Stejný výsledek je také u relativního množství nerozpuštěných látek ve vztahu k použité krmné dávce. Dle chemické analýzy nashromážděných nerozpuštěných látek došlo k signifikantnímu snížení absolutního množství sušiny a organické sušiny na konci IV. experimentálním období. Snížení absolutního množství fosforu a zlepšení jeho retence na základě relativního množství celkového fosforu v nerozpuštěných látkách s ohledem na množství krmiva bylo potvrzeno na konci III. a IV. období ve skupině 70/30. 91 U mníků jednovousých byly signifikantní rozdíly mezi skupinami 70/30 a 85/15 u spleenosomatického indexu, oxidativního stresu ve střevu a hodnoty fosforu v krevní plazmě. Tyto hodnoty byly vyšší u mníků jednovousých ve skupině 70/30, což poukazuje na to, že jedinci mníků jednovousých v této skupině byli více limitováni zdrojem potravy. Dle zmíněných výsledků skupina 70/30 vycházela jako nejvýhodnější v porovnání s ostatními testovanými skupinami s ohledem na množství nerozpuštěných látek a retence živin. Na druhé straně z hlediska welfare a fyziologického stavu mníka jednovousého byla lépe hodnocena skupina 85/15 v porovnání se skupinou 70/30. Obecně mníka jednovousého v rámci tohoto testování můžeme považovat za nový potenciální druh s cílem více diverzifikovat sladkovodní akvakulturu.

Abstract:

This diploma thesis was focused on the culture of rainbow trout (Oncorhynchus mykiss) in combination with burbot (Lota lota) in the Recirculation Aquaculture System (RAS). Production growth indicators, the amount of accumulated undissolved substances and their chemical analysis were compared. In addition, indexes, biochemical analysis and oxidative stress were compared between the experimental groups of burbot. Three groups were tested in the three repetitions. The first experimental group (70/30) contained 70 pieces of trout and 30 pieces of burbot, in the second group (85/15) there were 85 pieces of trout and 15 pieces of burbot and in the last third group (100/0) there were 100 pieces of trout and 0 pieces burbot. The experiment lasted 77 days and control overfishing and weighing, including collection of accumulated undissolved substances, took place on days 21, 42, 63, and 77, when the experiment was terminated. At the beginning and at the end of the experiment, the total length (TL), standard length (SL) and weight (W) were measured for both species. The average water temperature was 17, 91 ? 0.48 ° C and the light period was 12L: 12D, with an average light intensity of 150 lux. Almost no mortality was reported for rainbow trout, but for burbot the mortality was 10% in the group (70/30) and 24.4% in the group (85/15). The SGR for rainbow trout was the significantly highest in the group 70/30 in I. and II. experiment period. The FCR value occurred at the end of IV. period to decrease 0.2 in group 70/30 compared to group 100/0, but there was no statistical difference. Based on data from this experiment regarding biomass and weight of individual fish, rainbow trout has clearly outgrown burbot across all periods. The same result was seen for TL, SL, W and Fulton's condition factor (FC). In the group (70/30), the amount of accumulated undissolved substances in one day was statistically significantly reduced at the end of III. and IV. experiment period. The same result was obtained for the relative amount of undissolved substances in relation to the feed ration used. According to the chemical analysis of the collected undissolved substances, there was a significant reduction in the absolute amount of dry matter and organic dry matter in IV. experimental period. The reduction of the absolute amount of phosphorus and the improvement of its retention based on the relative amount of total phosphorus in the undissolved substances with respect to the amount of feed was confirmed at the end of III. and IV. period in group 70/30. 93 There were significant differences in burbot between groups 70/30 and 85/15 in spleen somatic index, oxidative stress in the intestine, and phosphorus levels in blood plasma. These values were higher in burbot in the group (70/30), indicating that burbot in this group were more limited by the food source. According to the mentioned results, the 70/30 group was considered like the most advantageous in comparison with the other tested groups with regarding to the amount of collected undissolved substances and nutrient retention. On the other hand, in terms of welfare and physiological condition of the burbot, the 85/15 group was better evaluated compared to the 70/30 group. In general, burbot can be considered as a new potential species according to this testing in order to more diversify of freshwater aquaculture.

Klíčová slova

pstruh duhový, mník jednovousý, recirkulační akvakulturní systémy (RAS), bikulturní chov ryb, retence živin

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 9. 6. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Tomáš Policar, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Fakulta rybářství a ochrany vod

Magisterský studijní program / obor:
Zemědělská specializace / Rybářství a ochrana vod