Sociální chování ve skupině: preference známých jedinců podle předchozí zkušenosti

Jana Pojerová

Bakalářská práce

Social behaviour in group: preference of familiar individuals by previous experience

Anotace:

Mnoho skupin zvířat má schopnost rozlišovat mezi neznámými a známými jedinci stejného druhu. Toto sociální chování již bylo prokázáno u mnoha druhů obratlovců včetně ryb. V mé bakalářské práci se zaměřím především na sociální chování ve skupině ryb, preferenci známých jedinců na základě předchozí zkušenosti. Zvířata ze vztahu se známými jedinci získávají řadu výhod, jako například ochranu, potravní výhody aj. Spojení skupin je nenáhodné, zvířata se sdružují na základně společných vlastností, jako je např. velikost těla, sociální postavení, barva těla, hustota a velikost skupiny. Pro sociální organizaci zvířat má familiarita neboli známost významné výhody. Navzájem známá zvířata neutrácejí tolik energie při soubojích a mají více času např. na hledání potravy nebo ochranu před predátory. Schopnost rozpoznávat známé jedince hraje také důležitou roli při výběru partnera. Při rozlišování mezi jedinci je také významná příbuznost zvířat. Zvířata totiž mají pozoruhodnou schopnost rozlišovat mezi příbuznými a nepříbuznými jedinci stejného druhu. Ve studiích teritoriality je zkoumána teorie drahého nepřítele (dear enemy effect), což popisuje jev, kdy jsou vlastníci určitého území méně agresivní k sousedům než k cizím jedincům, kteří neobývají žádné území. V předkládané bakalářské práci jsem se zaměřila na sociální zkušenost jedince ve vztahu ke stresu, který je vázán k postavení na určité sociální úrovni. Studovala jsem stresové chování juvenilních sumců velkých Silurus glanis Linnaeus, 1758, chovaných ve společné nádrži (sumci byli tedy vzájemně familiární). V dřívějších studiích byl stres měřen kontaktními metodami jako např. při odběru tělních tekutin (lymfa, krev) nebo obsahu melaninu ve vzorcích kůže. V současnosti byla vyvinuta metoda popisující míru stresu pomocí rozšíření (zmenšení) velikosti oční duhovky, kdy stresované ryby mají duhovku větší. Metoda spočívá v pořízení digitálních záznamů oka a následné měření poměru velikosti plochy oka a duhovky. Tuto metodu jsem částečně upravila pro snadnější použití tak, že jsem místo velikostního poměru částí oka měřila počet pixelů na ploše duhovky a zbytku oka. Testovala jsem hypotézu, že odlišně velký stres bude možné měřit u subdominantních a dominantních jedinců.

Abstract:

Many groups of animals have the ability to distinguish between familiar and unfamiliar individuals of the same species. This social behaviour has been demonstrated in many species of vertebrates, including fish. In my thesis, I will focus primarily on social behaviour in a group of fish, preference of familiar individuals on the basis of previous experience. Animals from the relationship with familiar individuals receive a number of benefits, such as protection, food benefits etc. The group connection is nonrandom, animals are grouped on the basis of common characteristics, such as e.g. body size, social status, body colour, quantity and group size. For the social organization of animals familiarity or acquaintance has significant advantages. Familiar animals do not spend so much energy on fights and have more time e.g. to search for food or protect from predators. The ability to recognize familiar individuals also plays an important part in choosing a partner. In differentiation between individuals is also a significant animal cognation. Animals do have a remarkable ability to distinguish between related and unrelated individuals of the same species. In studies of territorial principle is examined dear enemy effect, which describes the phenomenon where territory owners are less aggressive to their neighbors than to unfamiliar individuals who inhabit no territory. In my thesis, I focused on social experience of an individual in relation to stress, which is bound to its position on particular social level. I studied stress behavior of juvenile catfish Silurus glanis Linnaeus, 1758, reared in a common tank (catfish were thus mutually familial). In previous studies, the stress was measured by contact methods eg. by collection of body fluids (lymph, blood), or measuring melanin content in the skin samples. The degree of stress is being described by a currently developed method through extension (reduction) of the iris. A stressed fish have a larger iris. The method is based on collecting digital records of the eye and subsequent ratio measuring of size of the area of the eye to iris. I partially adjusted this method for easier use by counting number of pixels on the surface of the iris and the rest of the eye instead of measuring ratio of size of the area of the eye to iris. I tested the hypothesis that a different degree of stress will be measured at subordinate and dominant individuals.

Klíčová slova

příbuznost, potravní zdroje, Ryby, sociální chování ve skupině, familiarita

Keywords

kinship, food sources, social behaviour in a group, familiarity, Fish

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 9. 4. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zootechnika / Speciální chovy