US Unilateral and EC/EU Autonomous Economic Sanctions – Tools of Geopolitics and Geoeconomics Policies.

Elena-Daniela Sarau

Disertační práce

Jednostranné ekonomické sankce USA a autonomní hospodářské sankce ES/EU – nástroje geopolitiky a geoekonomické politiky

Anotace:

Tato studie přispívá k pochopení ekonomických sankcí tím, že zdůrazňuje jejich proaktivní použití a strategický kalkul, čímž se posouvá za tradiční reaktivní inter-pretace. Výzkum se zaměřuje na endogenní ekonomické a politické motivace, zejména na ekonomickou situaci cílové země, analýzou původního datasetu 37 au-tonomních sankcí ES/EU (1980-2019) a jejich srovnáním s 60 sankcemi USA (1950-2000). Pomocí kvalitativních a kvantitativních metod a využitím srovnávacího a deskrip-tivního přístupu studie ověřuje tři kritické hypotézy: zaprvé, že jednostranné a autonomní sankce obecně přinášejí pozitivní ekonomické výsledky pro vysílající zemi; zadruhé, že endogenní faktory částečně řídí uvalování sankcí; a zatřetí, že sankce slouží částečně k ochraně ekonomické bezpečnosti vysílající země. Klíčová zjištění ukazují, že sankce jsou proaktivně používány k ochraně ekonomických zá-jmů, uplatňování geopolitického vlivu a řízení globální konkurence. Analýza zdůrazňuje význam geografické blízkosti, obchodních vazeb, poměrů HDP a ekonomické a politické stability cílových zemí při formování rozhodnutí o sankcích. Teoretické příspěvky zahrnují pochopení sankcí skrze proaktivní použití a strategický kalkul. Empirické důkazy ukazují, že endogenní ekonomické a politické faktory významně motivují sankce, což obohacuje diskurz o jejich roli v mezinárod-ních vztazích a ekonomickém státnictví. Výzkum rozvíjí rámec, který spojuje ekonomická opatření s národní bezpečností a geopolitickými cíli. Politické implikace zdůrazňují nutnost sladit sankce s domácími a mezinárodními cíli a zohlednit kontext cílových zemí pro efektivnější sankce. Interdisciplinární přístup spojuje mezinárodní vztahy, ekonomiku a politické vědy, čímž poskytuje nové údaje pro empirickou analýzu. Navzdory svým přínosům studie uznává omezení, jako je spoléhání se na his-torická data a vyloučení nedávných událostí, jako jsou sankce související s COVID-19. Budoucí výzkum by měl zahrnout nedávná data, rozšířit geografický rozsah, analyzovat dopady na specifické sektory, zohlednit vnitřní kontexty cílových zemí a použít různé metodologie pro komplexní porozumění. Na závěr tato studie zlepšuje teoretické a empirické pochopení ekonomických sankcí, zdůrazňuje jejich proaktivní použití k dosažení strategických ekonomických a národně bezpečnostních cílů. Nabízí cenné poznatky pro vědu i politiky při vytváření efektivních a strategicky sladěných sankčních politik.

Abstract:

This study advances the theoretical understanding of economic sanctions by inte-grating the concepts of proactive use and strategic calculus, moving beyond conven-tional reactive interpretations. By introducing an original dataset of 37 EC/EU autonomous sanctions (1980-2019) and comparing these with US sanctions (1950-2000), the research addresses a notable gap by considering economic and political endogenous motivations, specifically the target's economic situation, as driving fac-tors behind the imposition of sanctions. Using qualitative and quantitative methods and employing a comparative and descriptive approach, the study validates three critical hypotheses: first, that unilat-eral and autonomous sanctions generally yield positive economic outcomes for the sender; second, that the imposition of sanctions is partially driven by endogenous factors; and third, that sanctions serve in part the sender's economic security. Key findings indicate that sanctions are employed proactively to safeguard economic interests, exert geopolitical influence, and manage global competition. The analysis underscores the significance of geographic proximity, trade linkages, GDP ratios, and target countries' economic and political stability in shaping sanction decisions. Theoretical contributions include advancing the understanding of sanctions through proactive use and strategic calculus, thus moving beyond conventional inter-pretations. The empirical evidence supports the assertion that endogenous economic and political factors significantly motivate sanctions, enriching the discourse on their role in international relations and economic statecraft. The research develops a com-prehensive framework that links economic measures to national security and geopo-litical objectives, providing a solid foundation for future studies and policy analysis. Policy implications emphasise the necessity of aligning sanctions with both domestic and international objectives. The research highlights the importance of con-sidering target countries' economic and political contexts to design more effective and strategically sound sanctions. The interdisciplinary approach bridges interna-tional relations, economics, and political science, contributing new data for empiri-cal analysis and enhancing the strategic understanding of economic sanctions. Despite its contributions, the study acknowledges several limitations, including reliance on historical data, exclusion of recent developments such as sanctions dur-ing the COVID-19 pandemic, and potential biases introduced by the temporal and geographical scope. Future research should incorporate recent data, broaden the ge-ographical scope to include sanctions imposed by other global actors, analyse sector-specific impacts, consider the internal contexts of target countries, and employ diverse methodological approaches to provide a more nuanced and comprehensive understanding of economic sanctions. In conclusion, this research advances the theoretical and empirical understand-ing of economic sanctions, highlighting their proactive use in achieving strategic eco-nomic and national security objectives. The study offers valuable insights for science and policymakers in crafting sanctions policies that are effective and strategically aligned with broader geopolitical and geoeconomic goals.

Klíčová slova

Ekonomické sankce, ekonomická bezpečnost, národní bezpečnost, ekonomická krize, volatilita směnných kurzů

Keywords

Economic sanctions, economic security, national security, economic crisis, exchange rate volatility

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 6. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Petr Rozmahel, Ph.D.
• Oponent: Pavel Žufan, doc. Ing., Ph.D., Luboš Smutka, Ph.D., Richard Pospíšil

Mendelova univerzita v Brně

Provozně ekonomická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Economics and Management / Business Economics and Management