Psychoterapie se zapojením psa

Nikola Vranková

Bachelor's thesis

Psychotherapy involving a dog

Abstract:

Tato bakalářská práce poskytuje formou literární rešerše vědecké literatury přehled základních principů canisterapie a psychoterapie, a především vědecky podložených účinků canisterapie v psychoterapii na fyziologické, psychologické a sociální zdraví klientů. Vztah mezi člověkem a psem se vyvíjí již po tisíce let, a tak patří pes neodmyslitelně ke člověku jako jeho společník, který mu poskytuje emocionální podporu a pohodlí a pro řadu z nich je plnohodnotným členem rodiny. Dlouhá asosiace mezi člověkem a psy umožnila rozvoj schopnosti flexibilní komunikace mezi nimi, vytvoření schopnosti psů číst lidské sociální a komunikační chování a vytváření individualizovaných vztahů mezi lidmi a psy. Psi dokáží například rozlišovat mezi pozitivními a negativními výrazy obličeje lidí, odlišovat známé a cizí osoby, rozpoznávat lidské ostenzivní signály (typ neverbální komunikace pomocí pohledu) či hodnotit reakce lidí na nové podněty či situace a podle toho také jednat. Právě pouto mezi člověkem a psem může být nápomocné při intervencích se zapojením psa (DAI, canisterapie), kdy může podporovat zlepšování fyzického, emočního či sociálního blaha člověka. Využívání canisterapie jako terapeuticko-výchovné činnosti se stává čím dál více populárním ve zdravotnictví, v rámci vzdělávání či v nápravných zařízeních, kdy má zpravidla za cíl snížení negativních emocí či psychických obtíží a dosažení lepší kvality života klienta. Přítomnost psa může usnadňovat navozování kontaktu s nimi a odbourávat bariéry. Vhodná je také na procvičení jemné a hrubé motoriky, jako motivace k pohybu či jako relaxační prostředek. Pozitivní účinky canisterapie byly prokázány u celé řady oblastí, a to na snížení katecholaminů a kortizolu a zároveň zvýšení endorfinů, díky čemuž může docházet k poklesu hladiny stresu a úzkosti. Dále může přinést úlevu od bolesti, snížení krevního tlaku, podporu sociální interakce a komunikačních schopností nebo zvýšení sebedůvěry. Psychoterapie je jedna z mnoha oblastí, kde je možné canisterapii aplikovat, a to především jako podpůrnou a motivační metodu, která může přinášet pozitivní fyziologické, psychologické nebo sociální účinky. Terapie se psem bývá obvykle oblíbenější než klasické terapeutické programy a klienti jsou více motivováni k účasti na terapii a setrvání v ní. Pes může usnadňovat přístup do citlivějších témat a stimulovat myšlenky, emoce či pocity. Zapojení psa do psychoterapie je vhodné jak pro děti a dospívající, tak i dospělé a seniory. Pozitivní účinky psa byly sledovány u pacientů se schizofrenií (např. snížení hladiny kortizolu, zvýšení schopnosti prožívat potěšení, usnadnění práce s klientem), psychózami (např. mírnění pocitů úzkosti, lepší vnímání reality), depresí, úzkostnými poruchami (např. fyziologický pokles úzkosti, relaxace), poruchou autistického spektra (např. snížení stresu, zlepšení sociálního povědomí a komunikace), posttraumatickým stresovým syndromem (např. zvýšení zájmu o účast na terapii, snižování symptomů traumatu), ADHD (např. zlepšení sociálních dovedností či problémového chování), demencí (např. snížení příznaků demece, snížení pocitu osamělosti) či například disociativními poruchami (např. zlepšení komunikace). Limitujícím faktorem pro použití canisterapie v psychoterapii jsou některé kontraindikace, kdy se mezi nejzávažnější řadí alergie na psy, strach či fobie ze psa, nezájem o psa či neschopnost s ním vhodně zacházet. Dále jsou limitující otevřené rány nebo infekční onemocnění klienta.

Abstract:

This bachelor's thesis provides an overview of the basic principles of dog-assisted therapy and psychotherapy, especially the scientifically based effects of dog-assisted therapy in psychotherapy on the physiological, psychological and social health of clients. The relationship between human and dog has been evolving for thousands of years, and so the dog is inherently attached to human as his companion who is providing him emotional support and comfort and for many of people he is a full-fledged member of the family. The long association between humans and dogs has facilitated the development of flexible communication skills between them, the creation of the ability of dogs to read human social and communicative behaviour, and the creation of individualised relationships between humans and dogs. For example, dogs can distinguish between positive and negative huam facial expressions, distinguish between familiar and unfamiliar people, recognize human ostensive signals (a type of nonverbal communication using sight), or evaluate human reactions to new stimuli or situations and act accordingly. It is the bond between human and dog that can be helpful in interventions involving the dog (DAI, dog-assisted interventions), where it can promote improvements in a person's physical, emotional or social well-being. The use of dog-assisted therapy as a therapeutic-educational activity is becoming increasingly popular in health care, education or correctional facilities, where it is usually aimed at reducing negative emotions or psychological difficulties and achieving a better quality of life for the client. The presence of dog can facilitate the making of contact and break down barriers. It is also suitable for exercising fine and gross motor skills, as a motivation to move or as a relaxation tool. The positive effects of dog-assisted therapy have been demonstrated in a number of areas, namely the reduction of catecholamines and cortisol while increasing endorphins, which can reduce stress and anxiety levels. It can also bring pain relief, lower blood pressure, promote social interaction and communication skills or increase self-confidence. Psychotherapy is one of the many areas where dog-assited therapy can be applied, especially as a supportive and motivational method that can bring positive physiological, psychological or social effects. Therapy including a dog is usually more popular than traditional therapy programmes and clients are more motivated to participate and stay in therapy. The dog can facilitate access to more sensitive topics and stimulate thoughts, emotions or feelings. Involving a dog in psychotherapy is appropriate for children and adolescents as well as adults and seniors. The positive effects of the dog have been observed in patients with schizophrenia (e.g., reduced cortisol levels, increased ability to experience pleasure, facilitation of working with the client), psychosis (e.g., alleviation of feelings of anxiety, improved perception of reality), depression, anxiety disorders (e.g., physiological decrease in anxiety, relaxation), autism spectrum disorder (e.g. Stress reduction, improvement in social awareness and communication), post-traumatic stress syndrome (e.g. increase in interest in participating in therapy, reduction in trauma symptoms), ADHD (e.g. improvement in social skills or problem behaviour), dementia (e.g. reduction in symptoms of dementia, reduction in feelings of loneliness) or for example dissociative disorders (e.g. improvement in communication). The limiting factor for the use of dog-assisted therapy in psychotherapy are some contraindications, the most serious are allergies to dogs, fear or phobia of dogs, lack of interest in dogs or inability to handle them properly. Furthermore, open wounds or infectious diseases of the client are limiting.

Keywords

pes, canisterapie, zoorehabilitace, psychoterapie

Keywords

dog, dog-assisted therapy, animal-assisted therapy, psychotherapy

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 1. 5. 2024

Thesis defence

• Date of defence: 31. 5. 2024
• Supervisor: doc. Ing. Kristýna Machová, Ph.D.
• Reader: Štěpán Zítek, Ing.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme:
Animal-assisted Therapies and Activities