Vnímání a prožívání času - reflexe v jazyce každodenní komunikace 19. a 20. století

Bc. Eva ŠERÁ

Diplomová práce

Perception and experience of time - reflection in an every-day communication in the 19th and 20th century

Anotace:

Čas má paradoxní povahu: každý ho zná, ale nikdo ho neumí vysvětlit; je to abstraktům, přitom s ním ale zacházíme jako s materiální látkou nebo hmatatelným předmětem. Člověk si totiž čas konceptualizoval na základě svých každodenních zkušeností s praktickými věcmi nebo prožíváním vlastní tělesnosti do konkrétní ?uchopitelné? podoby. Čas tak začal být považován za přirozenou, ale samostatnou součást existence lidské společnosti, původce všech procesů, dění a změn. Tato práce se zabývá principy této konceptualizace, faktory, které ji ovlivňují a významy, které člověk času připisuje. Prožívání vnějšího světa je reflektováno v přirozeném jazyku, proto byl zde čas sledován ve jazykových frázích. V jazyku se odráží prožívání světa, které má metaforickou povahu. Nalezením metaforických bází tak lze proniknout do základů konceptualizace vnějšího světa člověkem, což bylo i cílem této práce. Záměrem bylo poukázat na různé zkušenosti lidí s časem v jazyku a tyto aplikací metafor kategorizovat a definovat podstatu zkušeností s časem. Čas byl posuzován ve třech rovinách: 1. prožívání času v jazyku ? subjektivní význam času v řeči, 2. sociální metafory času, 3. konceptuální metafory. Byly stanoveny hlavní kategorie metaforických bází času: 1. ČAS JAKO ZDROJ PRO JEDNÁNÍ; 2. ČAS JAKO PROSTOR, v rámci kterých pak byly definovány další metaforické specifikace. Tato kategorizace má konceptuální báze v metaforách ČAS JAKO ZÁSOBA a ČAS SE POHYBUJE SMĚREM K NÁM ZE PŘEDU DOZADU. Tato práce potvrdila propojení jazykové a sociální zkušenosti, které pak vyústí do významové roviny času v přirozeném jazyku. Prožívání času je důsledkem společenského vývoje. V této souvislosti je možné rozdělit proces formování moderního času na fázi startovací, fázi zrychlovací a fázi rychlostní, které reflektují proměny hodnoty času a ?jeho? tendence ke zrychlování. Konceptualizace času byly tedy sledovány ve fází zrychlovací (spol. 19. stol.) a fázi rychlostní (přelom 20. a 21. stol.). Srovnáním výsledků z obou období bylo konstatováno, že se v základech časové zkušenosti neliší a v obou érách lze kategorizovat čas na základě stejných principů. Rozdíly byly v dobově používaných pojmech, ovšem význam zůstal zachován.

Abstract:

This paper aims to looks at time in its abstract metaphorical form. People view time as an essential part of their existence, and cannot imagine being without time. The basis for this study was an analysis of two concepts of time and its meaning in metaphorical phrases in 19th century and in the turn of 20/21st century. These specific eras reflect two distinct developmental periods in human history: industrial era and the current era of information. Both are analyzed in terms of processes and attitudes toward time. This analysis was to examine 1) whether the differences in attitudes toward time in these two period are reflected in language 2) the variability of taken position that is observable in language, and 3) categorization of these attitudes and their solutions. Social and cultural processes of the society clearly show the societal attitude toward usage and experience of time; time is a valuable resource. Therefore, this work also describes the formation of the concept of time by modern society, and looks at how time penetrates into all its spheres). This overview and analysis of time metaphors and concepts is limited to the 19th century era and to the time between 20/21st centuries. In the course of this particular phase, quality and experience of the time has developed into many different forms that are reflected in the language as well. Time is defined in the spoken and written language by its duration, relationship, measure, and change. Nevertheless, these connections to duration, relationship, measure, and change do not explain the variability of phrases and their meaning. On the other hand, language overall reflects how people view, experience, and perceive the world in its metaphorical form. The main purpose of this paper was to show and analyze metaphorical phrases and through them enter the inner man?s world. This essay aimed to point out how different experiences and perceptions of time are reflected in spoken and written language. For that reason these experiences with time, the fundamental concepts of time, and time categorization were fully examined.

Klíčová slova

čas, jazyk, společnost, metafora, význam

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 25. 4. 2012

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 3. 9. 2012
• Vedoucí: PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Fakulta filozofická

Magisterský studijní program / obor:
Antropologie / Sociální a kulturní antropologie